Přeskočit na obsah

Gustav III. Švédský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gustav III.)
Gustav III. Švédský
král švédský
Portrét
Gustav III. v korunovačním úboru, jehož styl je odvozen od šatů Karla XI.
Doba vlády17711792
Korunovace29. květen 1772
Narození13. ledna juliánského kalendáře nebo 24. ledna gregoriánského kalendáře 1746
Stockholm
Úmrtí29. března 1792 (46 let)
Stockholm
PohřbenKostel Riddarholm
PředchůdceAdolf I. Fridrich Švédský
NástupceGustav IV. Adolf
ManželkaŽofie Magdalena Dánská
PotomciGustav IV. Adolf
Karel Gustav
RodHolstein-Gottorp
OtecAdolf I. Fridrich Švédský
MatkaLuisa Ulrika Pruská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav III. (13. ledna juliánského kalendáře nebo 24. ledna gregoriánského kalendáře 1746, Stockholm29. března 1792, Stockholm) byl švédský král od roku 1771 až do své smrti. Byl nejstarším synem krále Adolfa I. Fridricha a Luisy Ulriky Pruské, sestry Fridricha II. Velikého.

Královský titul

[editovat | editovat zdroj]

Gustav III. je znám doma i v zahraničí podle titulu který užíval, jako:

My, Gustav, z boží vůle král švédský, gótský a vendský, velkovévoda finský, vévoda pomořanský, princ rujanský a pán Wismaru, dědic norského trůnu, vévoda šlesvicko-holštýnský, hrabě oldenburský a další.

Gustav poprvé vstoupil do politiky v roce 1768, kdy přinutil stranu Čepců, aby svolala zvláštní shromáždění, kde plánoval změnit ústavu, ale vítězná strana Klobouků to nedovolila.

Od března 1771 pobýval v Paříži.

Když se vrátil z Paříže, snažil se dělat prostředníka mezi znepřátelenými Klobouky a Čepci.

Pod vlivem vládnoucích Čepců hrozilo, že Švédsko bude ohroženo Ruskem, jen rychlá revoluce mohla Švédy zachránit. V této době se Gustav setkal s Jacobem Magnusem Sprengtportenem, který jako nepřítel Čepců přišel s plánem revoluce. Sprengtorten získal pevnost Sveaborg, a když bylo Finsko zajištěno, mohli se vydat na Švédsko.

Absolutismus

[editovat | editovat zdroj]

Na setkání Riksdagu v roce 1786 Gustav ukázal, že chce vládnout sám. Ve stejné době se začal více starat o zahraniční politiku. Nejprve si chtěl zajistit přízeň Ruska, aby se mu podařilo získat Norsko, ale Kateřina Veliká odmítla zradit svého spojence Dánsko.

V letech 17891790 vedl válku proti Rusku, aby nakonec zvítězil v bitvě u Svensksundu, což vedlo k míru v Värälä, který učinil konec všem ruským hrozbám.

Gustav III. byl postřelen účastníkem šlechtického spiknutí, kapitánem Jacobem Johanem Anckarströmem na maškarádě v Královské švédské opeře a svým zraněním podlehl 29. března 1792.[p 1]

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1749 došlo k jeho zasnoubení s dánskou princeznou Žofií Magdalenou, dcerou dánského krále Frederika V. a jeho první manželky Luisy Hannoverské. Sňatek byl dílem jednání strany klobouků, ovládající švédský parlament. Rodiče princovi se stavěli proti tomuto manželství, podílejíce se na nepřátelství, které rodina Adolfa I. Fridricha chovala k Oldenburské dynastii, panující v Dánsku.

Svatba v zastoupení se uskutečnila na zámku Christianborg v Kodani 1. října roku 1766 a později, již s ženichem osobně ve Stockholmu 4. listopadu téhož roku. Manželství nebylo šťastné pro naprostou rozdílnost povah obou manželů, ale také pro vměšování královny matky Luisy Ulriky Pruské.

Potomci a skandál kolem nich

[editovat | editovat zdroj]

Z manželství Žofie Magdaleny a Gustava vzešli dva synové:

Manželství s Gustavem III. bylo naplněno až po roce 1775, devět let po svatbě. V polovině 70. let se hodlal král rozvést pro údajnou neplodnost manželčinu, její osobní lékař mu však odmítl vystavit odpovídající atest a upozornil krále, že Žofie Magdalena v případě dalšího manželství by děti mít mohla a Gustav III. by byl označen za lháře nebo za impotenta – vidina této hrozby krále od záměru se rozvést odradila.

O manželském životě Gustava III. a Žofie Magdaleny se mnoho spekulovalo. Když se 1. listopadu roku 1778 narodil princ následník Gustav Adolf a v roce další syn 1782 Karel Gustav, vynořily se zvěsti – patrně iniciované královnou matkou Luisou Ulrikou a jejím druhým synem Karlem, velmi žádostivým trůnu, a se vší pravděpodobností neodpovídající pravdě – o tom, že otcem princů je ve skutečnosti dvořan, finský šlechtic hrabě Adolf Fredrik Munck af Fulkila, přítel královských manželů, jenž byl instruktorem nezkušeného Gustava v záležitostech fyzické lásky (kterou se svou milenkou, dvorní dámou Žofie Magdaleny Annou Žofií Ramströmovou názorně předváděli královskému páru).

Zemí se šířily i fámy o tom, že král je homosexuál, z čehož měla pramenit jeho averze k manželce; syn Munckovy milenky, tanečnice Giovanny Bassi, byl údajně velmi podobný korunnímu princi; to vše bylo tématem četných pamfletů. Luisa Ulrika vyvolala skandál, když zpochybnila legitimnost korunního prince; šokovaný král jí nařídil veřejnou omluvu.

Po smrti mladšího syna Karla Gustava v roce 1783 se manželství definitivně rozpadlo.

Kulturní přínos

[editovat | editovat zdroj]

Gustav byl schopným, byť svérázným politikem, věnoval se také kultuře v duchu osvícenství. Napsal několik historických esejů a stal se členem svobodných zednářů.

Král se osobně podílel na libretu opery Gustaf Wasa (1786), kterou složil Johann Gottlieb Naumann.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
Frederika Amálie Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
Adolf I. Fridrich
 
 
 
 
 
 
Fridrich VI. Bádensko-Durlašský
 
 
Fridrich VII. Bádensko-Durlašský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
Gustav III. Švédský
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Henrietta Oranžská
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Luisa Ulrika Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Hannoverská
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
Éléonore d'Olbreuse
 
  1. Tato událost byla námětem několika uměleckých děl, například oper Gustave III od Daniela Aubera (1833) či Maškarní ples od Giuseppe Verdiho (1862).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]