Christiansborg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Christianborg)
Skočit na: Navigace, Hledání
Christiansborg
Christiansborg Slot.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Architekt Elias David Häusser
Poloha
Adresa Copenhagen Municipality, DánskoDánsko Dánsko
Souřadnice
Christiansborg
Christiansborg
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Christiansborg

Christiansborg je bývalý královský palác a do roku 1794 královská rezidence dánských králů v Kodani, v současnosti pak sídlo dánského parlamentu (Folketingu), Úřadu vlády a muzea. Palácový komplex se nachází na poloostrově Slotsholmen (Poloostrov paláců).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě současného paláce vybudoval již v roce 1167 Absalon, biskup z Roskilde sídlo, opevněné 6-7 m vysokou hradbou a sestávající z několika budov, v jejichž středu se nacházel zámecký kostel. Pozůstatky tohoto sídla byly odkryty při stavebních pracích v roce 1907. V roce 1369 byl tento zámek zbořen a vystavěn nový, jenž přešel v roce 1416 do vlastnictví dánské koruny a stal se sídlem dánských králů, kteří přesídlili do Kodaně a učinili z ní hlavní město Dánska. Hlavní částí zámku byla tzv. Modrá věž (Blåtårn), kolem níž se nacházely další bašty a stavby, budované do počátku 18. století.

První Christiansborg[editovat | editovat zdroj]

První Christiansborg, 1761

V roce 1731 král Kristián VI. nařídil zbořit starý zámek; na jeho místě pak v letech 17331766 vyrostl nový palác, tzv. první Christianborg, který dostal jméno po králi. Stavba byla vybudována podle projektu Eliase Häussera ve stylu vídeňského baroka smíšeného s francouzským rokokem. Měla kvadratický půdorys s vnitřním nádvořím a prostorem pro jezdecké přehlídky. Interiéry projektovali nejlepší dánští architekti, Laurids de Thurah a Nikolai Eigtved. Palác padl za oběť požáru 26. ledna roku 1794 a dánská královská rodina přenesla své kodaňské sídlo do nově postaveného Amalienborgu.

Druhý Christiansborg[editovat | editovat zdroj]

Druhý Christiansborg, 1837

Tzv. druhý Christiansborg byl vybudován v letech 18031828 podle klasicistního projektu C. F. Hansena, včetně zámeckého kostela, v němž se v roce 1767 konala korunovace Kristiána VII. a jeho manželky Karoliny Matyldy. Christiansborg se měl opět stát královskou rezidencí, ale po Frederikovi VII., který v paláci sídlil, všichni další dánští monarchové si vybrali za své sídlo Amalienborg. 21. března roku 1848 Frederik VII. v Christiansborgu přijal deputaci kodaňského magistrátu s prosbou o přijetí konstituce, s čímž monarcha souhlasil, zakončiv tak téměř dvě století dánské absolutní monarchie. Od roku 1849 je Christiansborg sídlem parlamentu (Folketingu).

Třetí Christiansborg[editovat | editovat zdroj]

Třetí Christiansborg

Palác znovu vzplanul v roce 1884 a byl rekonstruován v letech 1907-1928 podle projektu architekta Thorvalda Jørgensena jako tzv. třetí Christiansborg. Stavba dostala opět věže, které byly v předchozím projektu sneseny. S předpokladem návratu dánské královské rodiny do paláce zde byly upraveny královské apartmány, avšak Kristián X. tento návrh v roce 1921 zamítl. V paláci byl v roce 1933 zřízen trůnní sál, v němž byly instalovány královské trůny zachráněné při požáru v roce 1884. Z balkónu trůnního sálu byla v roce 1947 ohlášena intronizace Frederika IX. a v roce 1972 Markéty II.

Současná podoba paláce[editovat | editovat zdroj]

Palácový komplex vedle vlastního paláce, který je v něm největší a nejvýznamnější stavbou, zahrnuje i řadu dalších budov:

  • Palácový kostel (Christiansborg Slotskirke), vystavěný v roce 1826 podle projektu C. F. Hansena. Šťastnou náhodou nebyl zasažen požárem v roce 1884 a zachoval si původní klasicistní vzhled, byl však poškozen v roce 1992 dalším požárem.
  • Jezdecké náměstí na jižní straně komplexu, obklopené rokokovými pavilony, v nichž jsou mj. umístěny Muzeum královských stájí a kočárů a Muzeum divadla.
  • Muzeum Thorvaldsena, nacházející se za palácovým kostelem

Na druhé straně ulice, v nejbližším sousedství Christiansborgu na Slotsholmen se dále nacházejí:

  • Státní archiv a budovy Královské knihovny
  • Zbrojnice a další muzea
  • budova Burzy

Slotsholmen je se zbytkem města spojen devíti mosty, z nichž nejvýznamnější je Mramorový most (Marmorbroen) na jihozápadní části poloostrova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christianborg na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Claus Hagen Petersen: Politikens bog om København, Politikens Forlag A/S 2004, ISBN 87-567-6784-6
  • Verd at se i Danmark. Seværdigheder fra A-Å, Høst & Søn, København 1998, ISBN 87-14-29436-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]