Přeskočit na obsah

Generál Patton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o životopisném filmu. O osobnosti pojednává článek George S. Patton.
Generál Patton
Původní názevPatton
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka170 minut
Žánryválečný
životopisný
ScénářFrancis Ford Coppola
Edmund Hall North
RežieFranklin J. Schaffner
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleGeorge C. Scott
Karl Malden
Michael Bates
Karl Michael Vogler
Frank Latimore
… více na Wikidatech
ProdukceFrank Caffey
Frank McCarthy
HudbaJerry Goldsmith
KameraFred Koenekamp
StřihHugh S. Fowler
Výroba a distribuce
Premiéra2. dubna 1970
Produkční společnost20th Century Studios
DistribuceTwentieth Century Fox
Rozpočet12 000 000 $
Tržby61 749 765 $ (USA)
OceněníCena Akademie za nejlepší scénář (1969)
Oscar za nejlepší střih (1969)
Oscar za nejlepší zvuk (1969)
Oscar za nejlepší režii (1969)
Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (1969)
… více na Wikidatech
Předchozí a následující díl
Poslední dny generála Pattona
Generál Patton na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Generál Patton, v originále Patton, je americký životopisný válečný film režiséra Franklina J. Schaffnera, podle scénáře Francise Forda Coppoly a Edmunda Hall Northa, z roku 1970. Pojednává o americkém generálovi Georgi Smithovi Pattonovi, o patrně jednom z nejvýznamnějších amerických vojevůdců v období druhé světové války. Jsou v něm vyobrazeny jak bojové scény, tak i povahové rysy proslulého generála - naprostá nekompromisnost, nenávist k Sovětskému svazu, víra v reinkarnaci (a zároveň sympatie ke křesťanství) i geniální plánování. Film získal 7 Oscarů včetně Oscara za nejlepší film a stal se jedním z nejúspěšnějších děl světové kinematografie vůbec. Je též považován za symbol amerického patriotismu ve studené válce. Odpůrci mu vyčítají přílišné vlastenectví, někteří tvrdí, že film byl natočen mimo jiné za účelem získávání vojáků do Armády Spojených států.

V hlavní roli vynikl George Campbell Scott. Byl za tuto roli oceněn Oscarem pro nejlepší herce v hlavní roli, nicméně jej odmítl převzít. Původně byla hlavní role nabídnuta Rodu Steigerovi, který ji odmítl a později to označil za svou největší chybu. Dále ve filmu hráli mimo jiné:

Stručné shrnutí děje

[editovat | editovat zdroj]

Film začíná Pattonovým projevem k armádě, který vychází ze skutečného projevu. Divákovi je možno nahlédnout do generálova smýšlení. Film dále pokračuje boji v Africe, útokem na Itálii, vyloděním spojeneckých vojsk ve Francii a postupem až do Německa. Osvobozování Československa v něm přímo zmíněno není, ale o Československu se hlavní postava filmu zmiňuje ke konci filmu v telefonátu: „Dali jsme jim (myšleno Sovětům) Berlín, dali jsme jim Prahu, tak co ještě chtějí?“. Konec filmu se odehrává v těsně poválečné době, v níž byl rozmrzelý smířlivým postojem USA k Sovětskému svazu. Známá je scéna, která ilustruje Pattonovu nenávist k Rusům a v níž si má připít se sovětským generálem na kapitulaci Německa, ale odmítá to se slovy: „Nebudu pít s vámi ani s žádným jiným ruským parchantem [v originále son of a bitch].“ Na odpověď „Sám jste parchant!“ odvětí: „Parchant s parchantem, to se mi líbí!“ a přece si připije. V poslední scéně odchází do zapadajícího slunce s další slavným proslovem. Generál Patton zemřel v prosinci 1945 na následky těžkého zranění, které utrpěl při autonehodě v Heidelbergu.

Film získal Oscary za:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]