Fluorid jodistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorid jodistý
Kuličkovo-tyčinkový model molekuly
Kuličkovo-tyčinkový model molekuly
Struktura molekuly
Struktura molekuly
Kuličkový model molekuly
Kuličkový model molekuly
Obecné
Systematický název fluorid jodistý
Anglický název Iodine heptafluoride
Německý název Iodheptafluorid
Sumární vzorec IF7
Vzhled bezbarvý plyn
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES FI(F)(F)(F)(F)(F)F
InChI 1S/F7I/c1-8(2,3,4,5,6)7
Vlastnosti
Molární hmotnost 259,90 g/mol
Teplota tání 4,5 °C (trojný bod)
Teplota sublimace 4,8 °C
Hustota 2,6 g/cm3 (6 °C)
2,7 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě rozpustný
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
Oxidující
Oxidující (O)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorid jodistý je anorganická sloučenina se vzorcem IF7. Patří mezi halogenidy (dokonce jde o interhalogen, tj. dvouprvkovou sloučeninu obsahující dva různé halogeny) s prvkem v oxidačním čísle VII. Jeho husté páry mají štiplavě plesnivý zápach.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorid jodistý se připravuje přechodem fluoru přes kapalný IF5 při teplotě 90 °C a následným zahříváním par na 270 °C:

IF5 + F2 → IF7.

Většinou se do reakční směsi přidává vysušené palladium nebo jodid draselný pro eliminování vzniku IOF5.[1][2]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Fluorid jodistý je vysoce dráždivý pro kůži a sliznice. Také se jedná o silný oxidant, který může způsobit požár při doteku s organickým materiálem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iodine heptafluoride na anglické Wikipedii.

  1. W. C. Schumb, M. A. Lynch, Jr. (1950).  "Iodine Heptafluoride". Industrial & Engineering Chemistry 42 (7): 1383–1386. doi:10.1021/ie50487a035. 
  2. Ruff O., Keim R. (1930).  ""Das Jod-7-fluorid" (The iodine-7-fluoride)". Zeitschrift für Anorganische und Allgemeine Chemie 193 (1/2): 176–186. doi:10.1002/zaac.19301930117.