Emil Ludvík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emil Ludvík
Základní informace
Narození 16. srpna 1917
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. dubna 2007 (ve věku 89 let)
Česká Lípa
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry jazz a filmová hudba
Povolání hudebník, klavírista, hudební skladatel, dirigent a skladatel filmové hudby
Nástroje klavír
Příbuzná témata Fritz Weiss
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Ludvík (16. srpen 1917 Praha15. duben 2007) byl skladatel, aranžér a dirigent, také obhájce lidských práv a odpůrce komunistického režimu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze. Studoval práva a pak hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (doktorát filozofie získal až po válce,neboť české vysoké školy byly po 28. říjnu 1939 uzavřeny).

Koncem roku 1939 založil studentský Hot kvintet. Během roku 1940 z něj vzniknul Orchestr Emila Ludvíka. V orchestru působili např. Jan Hammer (st.), Vladimír Horčík, Jiří Verberger, Miroslav Vrba, dále zpěváci Václav Irmanov, Zdena Vincíková a Rudolf Cortés.

Jako první trumpetista začínal v orchestru trumpetista Fritz Weiss. Jako žid nemohl s orchestrem veřejně vystupovat, proto se věnoval alespoň aranžerské práci. Tato spolupráce s orchestrem pokračovala i po jeho deportaci do Terezína.

Po 2. světové válce byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše; v roce 1948 mu mj. navrhoval, aby nástupu komunistů k moci zabránil vyhlášením stanného práva. Za svoje postoje byl pak komunisty vězněn a sledovala jej Státní bezpečnost; živil se jako hudebník. Roku 1967 založil Společnost pro lidská práva; ta rozesílala do škol deklarace OSN o lidských právech, po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 však byla rozpuštěna. Podepsal Chartu 77, po sametové revoluci roku 1989 založil Masarykovo demokratické hnutí a jako první s Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem podepsal jeho "Deklaraci". Opětovně byl zvolen jeho předsedou na prvním (1995) i druhém (2000) sněmu Masarykova demokratického hnutí a jeho zásluhou přijala čestné členství Masarykova demokratického hnutí (MDH) již v roce 1990 řada osobností (např. prezident USA George Bush starší, francouzský prezident Francois Mitterrand, prezident Václav Havel, israelský prezident Chaim Herzog, vnučky T. G. Masaryka Anna a Herberta). V roce 1993 obnovil spolu s doc. Vratislavem Preclíkem a Jaromírem Hořcem vydávání masarykovského časopisu ČAS. Kandidatury na předsedu MDH v roce 2005 se vzdal ze zdravotních důvodů. Jako první předseda MDH v letech 1989 až 2005 je rovněž nositelem Čestné medaile T.G. Masaryka za věrnost jeho odkazu.

Inicioval rovněž vznik Nadace pro postavení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Praze, Komise pro vyšetřování úmrtí Jana Masaryka, kde zastával jednoznačný postoj ke kauze (byla to vražda) a výstavu celoživotního díla Herberta Masaryka, která byla plně v režii Masarykova demokratického hnutí. Výstavu v Praze na Národní třídě (síň ÚLUV) zahajoval v říjnu 1993 prezident Václav Havel, za přítomnosti obou dcer Herberta Masaryka (dr. Anny a Herberty) a do 21. prosince 1993 ji zhlédlo více než 50 tisíc zájemců o Masarykovo dílo.

V roce 2004 byl oceněn Řádem T. G. Masaryka.

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Muž, který stoupl v ceně (1967)
  • Dobrodružství s nahým klukem (1964)
  • Malý Bobeš ve městě (1962)
  • Malý Bobeš (1961)
  • Prázdniny v oblacích (1959)
  • Jaroslav Vojta, herec čistého srdce (1959) … hudební režie
  • Brankář bydlí v naší ulici (1958)
  • Cestou k divákům (1958)
  • Když film promluvil (1958)
  • Když oživly fotografie (1958)
  • Přišel na návštěvu (1956) (krátký)
  • Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955)
  • Malý sen (1955) (krátký)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Preclík Vratislav: "Emil Ludvík, leader jazzové hudby, hudební aranžér a skladatel, předseda a zakladatel MDH" in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 120, str. 1-7, ročník XXV., říjen-prosinec 2017, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]