Přeskočit na obsah

Droždín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Droždín
Kaplička při cestě na Svatý Kopeček
Kaplička při cestě na Svatý Kopeček
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 340 (2021)[1]
Katastrální územíDroždín (6,71 km²)
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ779 00
Počet domů348 (2011)[2]
Droždín na mapě
Droždín
Droždín
Další údaje
Kód části obce32638
Kód k. ú.632635
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Droždín (německy Droschdein[3]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce. Nachází se asi 6,5 km na severovýchod od centra Olomouce. Žije zde přes 1 tisíc obyvatel.

Původní jméno vsi znělo Drozdín a bylo odvozeno od osobního jména Drozda. Význam místního jména byl „Drozdův majetek“. Podoba Droždín je poprvé doložena písemně roku 1613 a vznikla spodobou palatálnosti ( > žď).[4]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1275, z dané listiny není ale jasné, zda v tu dobu patřila olomoucké kapitule nebo klášteru Hradisko. Je ovšem jisté, že v minulosti patřily různé části Droždína různým majitelům včetně menších zemanů, a až k roku 1660 ho celý získali premonstráti z Hradiska. V té době byl částečně vysídlen v důsledku třicetileté války. Klášter zde měl cihelnu a dva hospodářské dvory, kde měli povinnost roboty i osadníci ze Samotišek a Lošova. Po zrušení kláštera roku 1784 připadl Droždín státu, od nějž jej v roce 1826 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ovšem již v roce 1850 se stal samostatnou politickou a katastrální obcí (farností, četnickou stanicí, poštou nebo do roku 1828 i školou nicméně Droždín vždy spadal pod Svatý Kopeček).[5]

Droždín nebyl typicky selskou vesnicí, protože ačkoli část půdy byla už od zrušení kláštera rozparcelována mezi místní domkaře, většinu obhospodařoval velkostatek, až do znárodnění v držení Spolku moravských cukrovarů. Cihelnu v roce 1885 koupil olomoucký podnikatel Moritz Fischer, většina obyvatel se ale musela živit v průmyslových podnicích mimo obec. Politicky nejsilnější zde tak byla sociální demokracie a působily zde především dělnické spolky jako DTJ nebo Dělnický podpůrný spolek. Přes obec od roku 1870 směřuje od Samotišek ke Svatému Kopečku serpentinová silnice, na níž se za první republiky konávaly automobilové a v poválečných letech motocyklové mezinárodní závody do vrchu Svatokopecký okruh. K 1. červenci 1974 se Droždín stal součástí Olomouce.[6]

Vývoj Droždína podle sčítání lidu[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 744 784 802 816 893 855 1018[p 1]
Domů 116 121 129 134 139 141 184
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 963 1066 1064 954 902 992 1184
Domů 238 238 253 249 266 291 348
  1. Z toho 991 osob národnosti československé, 24 německé a 3 ostatních.[9]
Droždínské procesí

Droždínské hody se konají vždy na Velikonoční neděli. Hody jsou zahajovány procesím do farního chrámu (baziliky) na Svatém Kopečku u Olomouce. Hlavními aktéry jsou:

  • družička, u jejího domu se procesí zahajuje a
  • mládenec, u jeho domu procesí po mši končí.

Průvod je provázen dechovou hudbou a účastní se ho mnozí občané Droždína. Hody vrcholí společnou hostinou a zábavou. Tato tradice byla přerušena v 2. polovině 20. století pod nátlakem komunistického režimu a obnovena byla v roce 1995.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 197, 198.
  5. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 140–143. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  6. Tichák (2000), str. 95, 142–144.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 504.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]