Divizna černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDivizna černá
alternativní popis obrázku chybí
Trs divizny černé (Verbascum nigrum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď krtičníkovité (Scrophulariaceae)
Rod divizna (Verbascum)
Binomické jméno
Verbascum nigrum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení divizny černé

Divizna černá (Verbascum nigrum) je rostlina vytrvalá, až 120 cm vysoká, která se od ostatních, v české přírodě žlutě kvetoucích divizen, odlišuje uspořádáním květů do svazečků. Tato planě rostoucí rostlina je v České republice poměrně hojná v nížinách i pahorkatinách do nadmořské výšky okolo 900 m. Zcela ale chybí v teplých jihomoravských oblastech, v Pavlovských vrších a Jihomoravské pahorkatině.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je euroasijskou bylinou, která se, mimo nejjižnějších částí Pyrenejského a Apeninského poloostrova a nejsevernější části Skandinávského poloostrova, vyskytuje snad ve všech státech Evropy. Východním směrem její areál dále vede přes severní oblast evropského Ruska do Asie, kde pokračuje až po jezero Bajkal ve východní Sibiři.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Divizna černá dává přednost místům dobře osvětleným, s půdou dostatečně výživnou, hlinitou nebo štěrkovitou, která je často vlhká a zcela vysychá jen občas; rostlině nevadí ani nedlouhé zaplavení vodou. Daří se jí na loukách, mezích, lesních pasekách, na březích potoků a vodních nádrží, v příkopech podél cest, na zamokřených železničních náspech nebo na rumištích a navážkách zeminy.[3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Štíhlá, vytrvalá bylina s pevnou, přímou lodyhou dorůstající, v závislosti na kvalitě půdy, až do výše 120 cm. Hranatá, chlupatá lodyha je většinou nevětvená, někdy bývá nafialovělá a vyrůstá z hrubého, vytrvalého kořene. Listypřízemní růžici mají dlouhé řapíky a na rubu jsou světlejší a řídce chlupaté. Jejich čepele bývají dlouhé 15 až 35 cm a široké 5 až 25 cm, jsou vejčité až podlouhlé, na bázi srdčité, na vrcholu tupé až zahrocené a po obvodě nepravidelně zubaté. Lodyžní listy jsou přízemním podobné, pouze spodní mají krátké řapíky, horní jsou přisedlé a směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v čárkovité listeny 5 až 10 mm dlouhé.

Květ

Květenství je hustý lichoklas složený ze svazečků tvořených třemi až osmi, 2 až 3 cm velkými, žlutými květy s tmavým středem. Květenství je ve spodní části přetrhované a v horní naopak nahuštěné, u jeho spodu někdy vyrůstají krátké větvičky. Terminální květ ve svazečku má stopku dvakrát tak delší než je kalich, který je hluboce dělený do pěti kopinatých cípů. Kolovitá koruna s pěti světle žlutými lístky měří v průměru asi 25 mm a má trubku zvenku chlupatou a uvnitř tečkovanou s červenohnědou nebo tmavofialovou skvrnou v ústí. Tyčinek s ledvinovitými oranžovými prašníky je pět, dvě spodní mají nitky delší a všechny nitky jsou porostlé fialovými chlupy. Čnělka je holá a nese světlou paličkovitou bliznu. Květy postupně kvetou od června do září, opylovány jsou létajícím hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 30. Plod je vejčitá, asi 5 mm dlouhá, hnědá tobolka obsahující podélně rýhovaná semena.[1][3][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se na nová stanoviště rozšiřuje semeny, která jsou nejčastěji šířena větrem nebo po deštích vodou. Prvním rokem vyroste listová růžice a teprve v následujícím lodyha s květy, která po odkvětu na podzim usychá. Divizna černá je hemikryptofyt a na jaře z přezimujícího pupenu vyraší nová listová růžice a následně květní lodyha, u dobře "živené" rostliny jich bývá i několik.[1][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Divizna černá obsahuje ve svých květech, tak jako ostatní divizny, léčivé látky usnadňující odkašlávání. Jsou to hlavně slizovité látky, karotenoidy, saponiny, třísloviny, éterické oleje a další. Nálev z květů pomáhá při zánětech průdušek a průduškovém astmatu, má i protizánětlivé účinky, uvolňuje křeče a působí močopudně, nejúčinnější je z květů trhaných bez kalichů. Obklady z drcených květů a listů působí na uklidnění bércových vředů. V semenech je obsažen flavonid rotenon, podezřelý, že je spouštěčem Parkinsonovy nemoci.[6][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Divizna černá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.07.2007 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  2. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Verbascum nigrum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Divozel čierny [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2017-02-02]. S. 59-63. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky) 
  4. Květena ČR: Divizna černá [online]. Petr Kocián [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. AtlasRostlin.cz: Divizna černá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Divizna černá, s. 244-245. 
  7. Finland Nature and Species: Verbascum nigrum [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Verbascum nigrum [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2017-02-02]. S. 73. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]