Přeskočit na obsah

Buchlovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Buchlovický park)
Zámek Buchlovice
Nádvoří zámku s kašnou
Nádvoří zámku s kašnou
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1707
StavebníkJan Dětřich z Petřvaldu
Další majiteléPetřvaldové, Berchtoldové
Poloha
AdresaBuchlovice, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí Svobody
Souřadnice49°5′2,3″ s. š., 17°20′13,66″ v. d.
Zámek Buchlovice
Zámek Buchlovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky23899/7-3248 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Buchlovice leží v Buchlovicích ve Zlínském kraji, asi 11 km od města Uherské Hradiště. Celý barokní komplex se skládá ze dvou zámeckých budov a rozsáhlého parku. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní budova zámku

Historie zámku navazuje na dějiny nedalekého hradu Buchlova, který se jako stará středověká pevnost jevil na konci 17. století pro šlechtu nepohodlným. Traduje se, že tehdejší majitel panství, Jan Dětřich z Petřvaldu, postavil zámek pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, původem z Itálie, pro niž byl hrad příliš chladný.[1] Zámek je vystavěn ve stylu italské barokní vily podle anonymního projektu, odkazujícího na vídeňské, případně slezské architektonické prostředí. Dostavěn byl roku 1707. Rod Petřvaldů vystřídali roku 1800 Berchtoldové, kteří zde žili až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. V roce 1805 umístil Leopold I. Berchtold v části zámeckých budov vojenskou nemocnici. 5. května téhož roku byla obec povýšena na tržní městečko. Za Leopolda II. Berchtolda byl zámek vrácen svému účelu a honosně vybaven novým nábytkem a dalším historickým mobiliářem nejen z hradu Buchlova ale i nakoupeného na aukcích. Svou současnou podobu získal zámek až v prvních dvou desetiletích 20. století, kdy citlivé úpravy provedl architekt Dominik Fey. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn a roku následujícího předán jako významný doklad své doby do správy Národní kulturní komise a zpřístupněn veřejnosti.[1] Jde o jeden z nejkrásnějších komplexů svého druhu u nás.

Zámek tvoří dvě protilehlé budovy, z nichž tzv. Horní zámek, nazývaný též Flora, dříve sloužil hospodářským účelům (stáje, později hostinské pokoje). Uprostřed mezi budovami je dvůr s centrální kašnou. Honosný tzv. Dolní zámek zase sloužil k reprezentačním účelům a pro ubytování hraběcí rodiny. Zajímavá je sala terrena v přízemí této budovy s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty na stěnách, situovaná pod hlavním sálem.

Interiéry s původními štukovými stropy jsou zařízeny ve stylu historismu přelomu devatenáctého a dvacátého století a jsou zařízeny historickým a pseudoslohovým nábytkem. Součástí zámeckého inventáře je i významná sbírka italské, francouzské a nizozemské grafiky (rytiny Lucase Leydena, alegorie Pietera Breughela st., grafiky Henrika Goltzia, Rembrandtovy grafické listy). V okolních zahradách lze také navštívit sezónní výstavu fuchsií, chovnou stanici dravých ptáků nebo vinný sklep s tradičními moravskými víny.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Brána zámku

Zámecká zahrada

[editovat | editovat zdroj]
Návštěvnost zámku[3][4]
Rok Počet návštěvníků
2015 84 241
2016 98 072
2017 98 611
2018 102 896

K zámku patří i zahrada a park, tvořící organickou součást reprezentační architektury šlechtického sídla.[1] Představují jednu z nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně v Česku. Zahrada byla zakládána od počátku 18. století současně se zámkem. Kvůli specifickému terénu je uspořádaná terasovitě. Původně byl park koncipován v pravidelném barokním francouzském stylu. Na konci 18. století byl znovu upravován v tehdy módním duchu tzv. sentimentálního cítění, kdy procházka v uměle vytvořené přírodní krajině měla pomocí různých prvků (kompozice, sochařská díla) vyvolávat různé pocity a prožitky. Na těchto úpravách se podílel brněnský sochař Ondřej Schweigl, který byl pravděpodobně autorem samotné koncepce parku a také dnes převážně nezachované sochařské výzdoby. Dochoval se pouze pamětní obelisk s erbem rodu Petřvaldských. Podstatně rozšířen byl po nástupu Berchtoldů, kdy přibyla část přírodně krajinářského parku v anglickém stylu. Leopold I. Berchtold položil základ dendrologické sbírky parku. Botanik dr. Bedřich Berchtold se zase zasloužil o výsadbu exotických a vzácných dřevin, jejichž semena a sazenice vozil ze svých cest po světě. Nyní (2020) má park celkovou rozlohu téměř 19 ha. Po roce 1958 byl postupně obnovován. Roku 1964 byl park obohacen o výsadbu rododendronů. V roce 1981 začíná tradice letních výstav fuchsií.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Hlavní křídlo zámku ze strany
    Hlavní křídlo zámku ze strany
  • Zámecký park
    Zámecký park
  • Nádvoří s kašnou
    Nádvoří s kašnou
  • Kašna
    Kašna

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Barokní zámek Buchlovice má barvitou historii a často voní květinami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ BOHUN, Pavel. Zdeněk Troška točí na buchlovickém zámku pohádku. Kroměřížský deník. 2010-08-10. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. 
  3. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 53. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Buchlovice_(zámek)&oldid=23528273#Zámecká_zahrada“