Branický most
Branický most (lidově zvaný též Most inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován byl v roce 1969.
Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín–Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha–Plzeň s někdejší místní dráhou Nusle–Modřany. Kromě Vltavy přemosťují obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno.
Charakteristika
Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů. Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi kolejištěmi, je od nich oddělený ploty a osvětlený.
S délkou 910 m by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Položena je však na něm jen jedna kolej, protože navazující tunel nad Malou Chuchlí byl dokončen pouze jako jednokolejný. Při stavbě tunelu se ukázalo, že skála nemá dostatečnou pevnost pro udržení relativně mělce založeného velkého tunelu, proto byla polovina jeho roury proti mostu provedena jen pro jednu kolej místo plánovaných dvou.[1] Navíc oblouk sevřený kolejí přivrácenou k tunelu by měl příliš malý poloměr.[2] Druhá kolej na mostě byla sice původně umístěna, ale pak zase snesena.
Historie mostu
Myšlenka na železniční obchvat Prahy pro nákladní dopravu se mezi odborníky objevovala již začátkem 20. století. První reálné návrhy předložil Pražské nádražní komisi roku 1920 Josef Kubler, v roce 1923 projekt podpořil Jan Bašta, roku 1927 předložil Miroslav Chlumecký regulační komisi „dispoziční plán budoucích železničních úprav v Praze“, který podobnou trať zahrnoval. Po druhé světové válce plánovací komise myšlence nepřála, ale roku 1949 bylo náhle se stavbou mostu započato, aniž by byla dokončena celková koncepce železniční dopravy i projekt trati.[3] Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí.
Projekt mostu vznikal teprve v době, kdy se část spojky již stavěla. Projekt vypracoval Jiří Klimeš ve třech variantách, prováděcí projekt vybrané varianty vytvořili Zbyšek Krušina a Vladislav Valoušek.
Přípravné práce byly zahájeny roku 1949, v roce 1952 započala stavba oblouků. V roce 1955 byly úspěšně provedeny zatěžkávací zkoušky, ale železniční doprava na něm byla zahájena až v sobotu 30. května 1964 při zprovoznění celé železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, dynamiky stavebních konstrukcí apod.
Lidové označení „most Inteligence“ získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.[4] V roce 1969 byl, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako Branický most.
Současnost
V současnosti je most využíván jako obchvat Prahy pro nákladní dopravu. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny vlaky z železniční tratě 171 mezi Praha hlavní nádraží a Berounem, které se před stanicí Praha-Radotín napojují na trať do Berouna.
Mostovka je v současné době místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky.
Galerie
-
Branický most -
Nedokončená odbočka do Hlubočep -
Chybějící panely -
Pohled na most z jeho konce u Braníku
Související články
- Chuchelský tunel
- Praha-Braník horní koleje
- Železniční jižní spojka
- Železniční tunel Barrandov
- Vysokorychlostní trať Praha - Beroun
Reference
- ↑ SOJKA, Petr. Z metropole [online]. Česká televize, 2009-07-11 [cit. 2009-07-15]. Kapitola Ponurá minulost, podivná přítomnost a nejistá budoucnost - železniční Most Inteligence. Dostupné online.
- ↑ Most inteligence – pohnutá minulost a nejistá budoucnost [online]. ŽelPage, 22.7.2009 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Streit: Splněné sny (1955): „Začali stavět, ale projekt neměli, lépe řečeno měli ho jen kousek – pro dva stavební úseky“
Miloš Skalka: Železniční doprava a technika (červen 1964): „Výstavba Jižní spojky byla zahájena ze zvláštních důvodů již v roce 1950…“ - ↑ Když se úředníci přesouvali do výroby. IHned.cz, 24. 7. 2009
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Branický most na Wikimedia Commons
- Dušan Josef: PRAHA (Praha 4/Praha 5) – Braník – železniční viadukt, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Branický železniční viadukt (Praha virtuální)
- Petr Turyna: Branický most – most Inteligence, hrady.cz, 12. 1. 2006
- Pavel Schreier: Zajímavá a neveselá historie „Mostu inteligence“, týdeník Českých drah Železničář, č. 21/2004 (odkaz vede do internetového archivu)
- Bránický most, text Vrána, fotografie Michal Kořán, sekce turistiky Speleo klubu Kladno
- Vít Voráček: Most inteligence – pohnutá minulost a nejistá budoucnost (ŽelPage)
