Březule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBřezule
alternativní popis obrázku chybí
Nejrozšířenější březule – březule balzámová (Bursera simaruba)
Vědecká klasifikace
Doména eukaryota (Eucaryota)
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď březulovité (Burseraceae)
Rod březule (Bursera)
Jacq. ex L., 1762
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Březule na okraji Sonorské pouště (Bursera microphylla)
Březule bonsaj (Bursera fagaroides)

Březule (Bursera) je rod tropických a subtropických stromů nebo keřůterpenoidními výměškykůry a listů.

Historie, rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Březule je starý rod, fylogenetické studie za pomoci ribozomální RNA naznačují, že současné druhy mají společného předka z doby před 66 až 74 mil. let, kdy byl tento rod rozšířen i mimo území Severní Ameriky. Počty novějších druhů se podstatně zvýšily před 30 mil. a vrcholu dosáhly asi před 10 až 17 mil. let. Předpokládá se, že zrod nynějších druhů se uskutečnil v Mexiku a postupně proběhla jejich diverzifikace.[1]

Rod zahrnuje přibližně 100 druhů, jejich zeměpisná distribuce sahá od jihozápadu Spojených států severoamerických přes Mexiko, Střední Ameriku, Karibik až po PeruJižní Americe, včetně Galapág. V samotném Mexiku roste asi 85 druhů, z nichž asi 75 je endemitických.[2]

Více než polovina z těchto druhů roste pouze zhruba na osmině rozlohy Mexika, na území tří mexických států Michoacán, Guerrero a Oaxaca které se nacházejí na jihovýchodě Mexika u Tichého oceánu, kde je málo dešťových srážek. Rostou většinou v křovinaté savaně, kde se vyskytují společně se sukulenty, nebo v suchém subtropickém či tropickém lese. Menší počet druhů roste ve vlhkých tropických pralesích a některé dokonce jako epifyty na jiných stromech.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to převážně opadavé stromy nízké až střední velikosti nebo keře s odlupující se kůrou z kmene nebo větví, některé druhy mají ztluštělé kmeny. Mnoho druhů má kůru výrazně zbarvenou. Listy opadávají v období sucha nebo zimy, chlad a současně vlhko rostliny nesnášejí. Mají ve své kůře, dřevu i listech kanálkypryskyřicemi nebo s balzámem, které se vyvinuly jako ochrana proti spásání hmyzem (konkrétně dřepčíci z čeledě mandelinkovitých).

Střídavé, jednoduché, většinou ale zpeřené listy vyrůstají na koncích větví, bývají veliké od 1 do 50 cm. Jsou jednou nebo dvakrát zpeřené se 3 nebo více lístky celokrajnými nebo pilovitými. Často bývají blanité nebo kožovité, s průsvitnými tečkami.

Jsou to rostliny převážně dvoudomé, funkční samčí i samičí květy jsou na jiných rostlinách. Malé květy, vyrůstající většinou dřív než listy, jsou bělavé barvy. Kalich bývá 3 až 6 laločný, koruna mívá stejný počet drobných, volných lístků. Samčí květy mají 6 až 12 tyčinekprašníky, samičí květy mají velmi krátké čnělky a semeníky se 3 až 5 pouzdry. Květy rostou samostatně nebo v květenstvích.

Plody jsou jednosemenné peckovice nebo tobolky tvaru téměř kulovitého nebo vejčitého. Zralé plody mívají červenou barvu.[4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy rodu březule, např. Bursera graveolens nebo Bursera microphylla, poskytují po nařezání kůry rovněž vonné pryskyřičné tekutiny které po styku se vzduchem tuhnou a vznikají z nich obdobné látky jako je kadidlo a myrha. Shodně jako u rodů kadidlovník a myrhovník, které jsou ze stejné čeledě. Při srovnání s kadidlem a myrhou je kvalita těchto látek horší a také získaná množství jsou menší. V předkolumbovské Americe tyto látky hojně sloužily k magicko-náboženským obřadům a k léčbě nemocných. V současné době zůstalo jen to druhé využití. Používá se také různých vydestilovaných pryskyřičných silic v moderních aromoterapiích k uklidnění podráždění, stresu, snížené svalového napětí i pro zklidnění spánku. Z březule (Bursera glabrifolia) se získává kvalitní natěračská pryskyřice kopál.

Březule balzámová (Bursera simaruba), mohutný strom s odlupující se načervenalou kůrou, se často vysazuje ve Střední Americe a Karibiku na volná prostranství, jako strom spolehlivě kořenící a rychle rostoucí, pro zajištění stínu. Některé druhy březulí, např. Bursera fagaroides jsou oblíbené pro svou bizarnost, nenáročnost a pomalý růst a pěstují se jako bonsaje nebo mívají svá místa ve sbírkách sukulentů.[5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ianramjohn.wordpress.com
  2. www.mdpi.com
  3. www.explorelifeonearth.org
  4. development.dendrologie.cz
  5. www.ingentaconnect.com
  6. aromaterapie-databaze.doktorka.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]