Antonín Müller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Antonín Müller
Antonín Müller (Plzeňské besedy, 1910)
Antonín Müller (Plzeňské besedy, 1910)
Narození31. ledna 1852
Nebřeziny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. července 1927 (ve věku 75 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Plzni
Národnostčeská
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánístavební inženýr, stavitel a projektant
ChoťMarie Müllerová, roz. Fomannová
PříbuzníVojtěch Kapsa švagr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O českém řezbáři, loutkáři a scénografovi z Žatce, nar. 1953, pojednává článek Antonín Müller (loutkář).
O českém profesorovi, filologovi, estetikovi, publicistovi, hudebním a divadelním kritikovi (1792–1843) pojednává článek Anton Müller.

Antonín Müller (31. ledna 1852 Nebřeziny[1]13. července 1927 Plzeň[2]) byl český architekt a stavitel, švagr a společník stavitele a architekta Vojtěcha Kapsy, se kterým v Plzni založili a úspěšně provozovali stavební firmu Müller & Kapsa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Most císaře Františka Josefa I., později Wilsonův most, přes řeku Radbuzu v Plzni, 1913

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nebřezninách u Plas do skromných poměrů rolnické rodiny.[1] Měl sestru Barboru, později provdanou Kapsovou (1859–1917). Jeho otec zastával později funkci obecního starosty. Do obecné školy chodil v Plasích, následně čtyři roky vypomáhal otci s hospodářstvím. Poté odešel dokončit základní vzdělání do Plzně, kde absolvoval též místní reálku. Roku 1880 vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice, studium zakončil s velmi dobrým prospěchem. Antonín Müller následně začal pracovat v kanceláři plzeňského stavebního rady Wilhelma Plenknera, poté pro stavební firmu Kuželovský a Kotek spoluvlastněnou stavitelem Františkem Kotkem.

Müller & Kapsa[editovat | editovat zdroj]

Roku 1890 založil spolu se svým švagrem, manželem své sestry, Vojtěchem Kapsou v Plzni vlastní stavební podnikatelství. Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[3] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[4] V roce 1904 získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[4] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[3]

Po smrti Vojtěcha Kapsy roku 1915 převzal otcův podíl ve vedení firmy jeho syn Lumír Kapsa a od roku 1921 se v řízení firmy angažoval též František Müller, syn Antonína Müllera.

Antonín Müller byl též veřejně činný a zapojoval se do společenského i politického života v Plzni. Byl členem městské rady a členem řady spolků. Jeho společenské kontakty napomohly firmě k zisku řady lukrativních zakázek.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Antonín Müller zemřel 13. července 1927 v Plzni[2] ve věku 75 let a spolu s rodinou je pohřben v rozsáhlé hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Hrobka rodiny Antonína Müllera na Ústředním hřbitově v Plzni

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Syn František Müller byl zadavatelem výstavby tzv. Müllerovy vily na pražské Ořechovce. Autorem návrhu byl architekt Adolf Loos. Budova se svým strohým funkcionalistickým tvarem a prostorovým řešením zapsala mezi nejzásadnější stavby své doby.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Marií Müllerovou, roz. Fomannovou (1866–1947). Počali spolu děti Františka (1890–1951), Marii (* 1891), Miroslavu (* 1896) a Antonii (* 1901).

Vybrané realizace firmy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Obora
  2. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Plzni
  3. a b Muzeum hlavního města Prahy: Stavitel Müllerovy vily [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy. Euro.cz [online]. 2010-02-07 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  5. a b LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-42-1. 
  6. a b c Plzeňský architektonický manuál: Müller & Kapsa [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]