Nebřeziny
| Nebřeziny | |
|---|---|
 Ves od severu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Plasy |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′16″ s. š., 13°24′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 179 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nebřeziny (5,36 km²) |
| Nadmořská výška | 320 m n. m. |
| PSČ | 331 01 |
| Počet domů | 94 (2011)[2] |
  Nebřeziny | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 121525 |
| Kód k. ú. | 721522 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nebřeziny (dříve Nebřežiny) jsou vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever a část obce Plasy. Nachází se dva kilometry jihovýchodně od Plas na obou březích řeky Střely. Ve vsi žije okolo 140 obyvatel,[3] její katastrální území je 536,4 ha a PSČ je 331 01. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Vsí protéká řeka Střela, do které se vlévá Nebřezinský a Kaznějovský potok.
Historie[editovat | editovat zdroj]
U západní hranice katastrálního území se nad soutokem Rybnického potoka a jeho levostranného bezejmenného přítoku nachází skalnatá ostrožna oddělená od okolního terénu sedlem. Drobný archeologický výzkum z roku 1982 na ní odkryl zlomky keramiky, které dokládají, že zde v pravěku existovalo eneolitické výšinné sídliště.[4]
Ves leží na staré zemské stezce. Poprvé je písemně připomínána roku 1146,[5] kdy ji kníže Vladislav II. daroval spolu s Kaznějovem a dalším vznikajícímu cisterciáckému klášteru v Plasích. Klášter ve třináctém století nad vsí založil poplužní dvůr. K roku 1556 byly Nebřeziny jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera.
Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Nebřeziny.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- barokní dům postavený v roce 1723 M. O. Kondelem podle Santiniho plánů, později residence posledního plaského opata Celestina Wernera.
- sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem se znakem opata plaského kláštera z roku 1738
- socha svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny osmnáctého století před čp. 52
- zděná kaple z poloviny devatenáctého století
- tvrziště
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Nebřeziny sousedí na severovýchodě s Babinou, na jihu s Oborou a na severozápadě s městem Plasy.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Benedikt Holota – římskokatolický duchovní, spisovatel, politický vězeň komunistického režimu
- Václav Levý – sochař
- Pavel Mutinský – akademický malíř
- Antonín Müller – stavitel a podnikatel
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 251.
- ↑ BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, čís. 2, s. 162.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- Karel Rom: Z historie obce Nebřeziny; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 8, s. 13–15
- Václav Plechatý: Z pamětní knihy obce Nebřeziny; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 8, s. 15–17
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebřeziny na Wikimedia Commons
