Vojtěch Kapsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Vojtěch Kapsa
Ing Vojtěch Kapsa 1915.jpg
Stranická příslušnost
Členství mladočeši

Narození 14. října 1855
Mariánský Týnec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. listopadu 1915 (ve věku 60 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Plzni
Národnost česká
Choť Barbora Kapsová, roz. Müllerová
Příbuzní Antonín Müller švagr
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Profese stavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Kapsa (14. října 1855 Mariánský Týnec4. listopadu 1915 Plzeň[1][2]) byl český architekt a stavitel, c. k. císařský rada, švagr a společník stavitele a architekta Antonína Müllera, se kterým v Plzni založili a úspěšně provozovali stavební firmu Müller & Kapsa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Most císaře Františka Josefa I., později Wilsonův most, přes řeku Radbuzu v Plzni, 1913

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Mariánském Týnci u Kralovic do rodiny hajného Jana Kapsy, původem z Kozojed, a jeho ženy Marie, pocházející ze Svinařova[3]. Měl celkem 14 sourozenců. Obecnou školu navštěvoval v Oboře, poté odešel dokončit základní vzdělání do Plzně, kde v letech 18691875 absolvoval místní reálné gymnázium. Zde se pravděpodobně poprvé potkal s Antonínem Müllerem, který zde maturoval ve stejném roce. Kapsa roku 1881 vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice (Müller o rok dříve). Dva roky působil jako asistent technického kreslení na pražské průmyslové škole, od roku 1886 pracoval v libeňské strojírně Ruston, kde se začal zabývat kovovými konstrukcemi, zejména pak mostními tělesy. Roku 1889 obdržel stipendium od města Prahy, díky kterému mohl podniknout studijní cesty do Německa, Francie, Belgie a severního Švýcarska, kde zkoumal zejména technologii stavby mostů, vodovodů, kanalizací či jatek.

Müller & Kapsa[editovat | editovat zdroj]

Roku se navrátil do Plzně, kde roku 1890 založil spolu se svým švagrem Antonínem Müllerem, bratrem své manželky, vlastní stavební podnikatelství. Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[4] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[5] Roku 1890 stál Kapsa též za založením oddělení výroby mostů v plzeňských Škodových závodech, kde působil několik let jako konzultant, stejně jako ve strojním podniku Bolzano, Tedesco a spol. ve Slaném.

Čechův most přes Vltavu v Praze, 1907–1908

V roce 1904 získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[5] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[4] Mezi lety 19071908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou bratří Prášilů a Müller & Kapsa, jednalo se o jediný obloukový železný most v Čechách navržený konstruktérem Františkem Prášilem. Při této příležitosti se Kapsa osobně setkal též s císařem Františkem Josefem I., který stavbu navštívil.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Kapsa byl též veřejně činný a zapojoval se do společenského i politického života, především v Plzni. Byl zakladatelem zdejšího orgánu strany mladočechů, členem Sokola, zastupitelem městské rady a vedoucím městské stavební kanceláře, a členem Spolku inženýrů a architektů (SAI, roku 1910 byl zvolen předsedou jeho plzeňské organizace). Roku 1913 Vojtěch Kapsa za své zásluhy jmenován c. k. císařským stavebním radou. Jeho společenské kontakty napomohly firmě k zisku řady lukrativních zakázek.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Kapsa zemřel náhle 1. listopadu 1915 v Plzni ve věku 60 let na záchvat mrtvice[1]. Byl mu vystrojen majestátní pohřeb, tělo bylo uloženo v rozsáhlé rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Hrobka rodiny Vojtěcha Kapsy na Ústředním hřbitově v Plzni

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Po jeho smrti převzal otcův podíl vedení firmy Müller & Kapsa syn Lumír Kapsa, od roku 1921 se v řízená firmy angažoval též syn Antonína, František Müller. Antonín Müller zemřel v Plzni roku 1927. Syn Lumír Kapsa byl zadavatelem výstavby tzv. Kapsovy vily v pražské Bubenči vystavěné roku 1930. Autorem návrhu byl architekt Otakar Novotný.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Barborou Kapsovou (roz. Müllerovou). Počali spolu děti Lumíra (1877–1946), Jarmilu, Marii a Miroslavu.

Vybrané realizace firmy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Plzni
  2. Vojtěch Kapsa | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  3. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce 2013. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  4. a b Muzeum hlavního města Prahy: Stavitel Müllerovy vily [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy. Euro.cz [online]. 2010-02-07 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-42-1. 
  7. a b c Plzeňský architektonický manuál: Müller & Kapsa [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]