Vojtěch Kapsa

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Vojtěch Kapsa
Stranická příslušnost
Členstvímladočeši
Narození14. října 1855
Mariánský Týnec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. listopadu 1915 (ve věku 60 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Plzni
Národnostčeská
ChoťBarbora Kapsová, roz. Müllerová
PříbuzníAntonín Müller švagr
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Profesestavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Kapsa (14. října 1855 Mariánský Týnec[1] – 4. listopadu 1915 Plzeň[2][3]) byl český architekt a stavitel, c. k. císařský rada, švagr a společník stavitele a architekta Antonína Müllera, se kterým v Plzni založili a úspěšně provozovali stavební firmu Müller & Kapsa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Most císaře Františka Josefa I., později Wilsonův most, přes řeku Radbuzu v Plzni, 1913

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Mariánském Týnci u Kralovic do rodiny hajného Jana Kapsy, původem z Kozojed, a jeho ženy Marie, pocházející ze Svinařova.[4] Měl celkem 14 sourozenců. Obecnou školu navštěvoval v Oboře, poté odešel dokončit základní vzdělání do Plzně, kde v letech 1869 až 1875 absolvoval místní reálné gymnázium. Zde se pravděpodobně poprvé potkal s Antonínem Müllerem, který zde maturoval ve stejném roce. Kapsa roku 1881 vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice (Müller o rok dříve). Dva roky působil jako asistent technického kreslení na pražské průmyslové škole, od roku 1886 pracoval v libeňské strojírně Ruston, kde se začal zabývat kovovými konstrukcemi, zejména pak mostními tělesy. Roku 1889 obdržel stipendium od města Prahy, díky kterému mohl podniknout studijní cesty do Německa, Francie, Belgie a severního Švýcarska, kde zkoumal zejména technologii stavby mostů, vodovodů, kanalizací či jatek.

Müller & Kapsa[editovat | editovat zdroj]

Roku se vrátil do Plzně, kde roku 1890 založil spolu se svým švagrem Antonínem Müllerem, bratrem své manželky, vlastní stavební podnikatelství. Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[5] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[6] Roku 1890 stál Kapsa též za založením oddělení výroby mostů v plzeňských Škodových závodech, kde působil několik let jako konzultant, stejně jako ve strojním podniku Bolzano, Tedesco a spol. ve Slaném.

Čechův most přes Vltavu v Praze, 1907–1908

Souběžně se západočeským podnikáním pracoval také v Praze, kde byl již od roku 1884 přihlášen ke stálému pobytu.[7]

V roce 1904 firma získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[6] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[5] Mezi lety 1907 až 1908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou bratří Prášilů a Müller & Kapsa, jednalo se o jediný obloukový železný most v Čechách navržený konstruktérem Františkem Prášilem. Při této příležitosti se Kapsa osobně setkal též s císařem Františkem Josefem I., který stavbu navštívil.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Kapsa byl též veřejně činný a zapojoval se do společenského i politického života, především v Plzni. Byl zakladatelem zdejšího orgánu strany mladočechů, členem Sokola, zastupitelem městské rady a vedoucím městské stavební kanceláře, a členem Spolku inženýrů a architektů (SAI, roku 1910 byl zvolen předsedou jeho plzeňské organizace). Roku 1913 Vojtěch Kapsa za své zásluhy jmenován c. k. císařským stavebním radou. Jeho společenské kontakty pomohly firmě k zisku řady lukrativních zakázek.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Kapsa zemřel 1. listopadu 1915 v Plzni ve věku 60 let na záchvat mrtvice.[2] Byl mu vystrojen majestátní pohřeb, tělo bylo uloženo v rozsáhlé rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Hrobka rodiny Vojtěcha Kapsy na Ústředním hřbitově v Plzni

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Po jeho smrti převzal otcův podíl vedení firmy Müller & Kapsa syn Lumír Kapsa, od roku 1921 se v řízení firmy angažoval též Antonínův syn, František Müller. Antonín Müller zemřel v Plzni roku 1927. Syn Lumír Kapsa byl zadavatelem výstavby tzv. Kapsovy vily čp. 469 v ulici Na Zátorce v Praze –Bubenči, dostavěné roku 1930. Autorem projektu byl architekt Otakar Novotný, vnitřní zařízení a vybavení od Adolfa Loose.[8]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Barborou Kapsovou, roz. Müllerovou (1859–1917). Počali spolu děti Lumíra (1887–1946), Jarmilu, Marii a Miroslavu.

Vybrané realizace firmy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kralovice 14 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Plzni
  3. ↑ Vojtěch Kapsa | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce 2013. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Muzeum hlavního města Prahy: Stavitel Müllerovy vily [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy. Euro.cz [online]. 2010-02-07 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
  8. ↑ Rekonstrukce vily provádí Metrostav v letech 2020-2021. www.karincossmann.com [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-07. 
  9. ↑ a b LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-42-1. 
  10. ↑ a b c Plzeňský architektonický manuál: Müller & Kapsa [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěch_Kapsa&oldid=23580643“