Třebeň
| Třebeň | |
|---|---|
 východní část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Cheb |
| Obec s rozšířenou působností | Cheb (správní obvod) |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′44″ s. š., 12°24′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 459 (2024)[1] |
| Rozloha | 21,70 km² |
| Nadmořská výška | 439 m n. m. |
| PSČ | 350 02, 351 34 |
| Počet domů | 133 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebeň 31 351 34 Skalná outreben@cmail.cz |
| Starosta | Mikoláš Karel Dis. |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Třebeň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539023 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třebeň (německy Trebendorf) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde 459[1] obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.
Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.[3]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.[4]
Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.[5][6]
Zástavba
Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.[6]
Přírodní poměry
Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří.[7] Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 191 | 224 | 227 | 253 | 278 | 263 | 254 | 61 | 73 | 51 | 118 | 173 | 184 | 202 |
| Počet domů | 27 | 30 | 32 | 26 | 26 | 26 | 28 | 21 | 85 | 11 | 27 | 42 | 43 | 51 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 321 | 1 533 | 1 377 | 1 274 | 1 326 | 1 285 | 1 455 | 513 | 453 | 376 | 391 | 321 | 547 | 388 |
| Počet domů | 150 | 174 | 174 | 157 | 158 | 167 | 178 | 163 | 85 | 69 | 88 | 99 | 102 | 115 |
Doprava
Obcí prochází silnice III. třídy spojující Sokolov s Františkovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka železniční trati Cheb – Luby u Chebu.
Pamětihodnosti
- Gotický kostel svatého Vavřince,
- fara,
- sloup se sochou Panny Marie,
- krucifix
- obnovený pomník padlých z 1. světové války.
Části obce
Galerie
-
Mateřská škola -
Obnovený památník obětem první světové války -
Historizující dům ve středu obce -
Kostel svatého Vavřince
.jpg)
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.
- ↑ Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222.
- ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355.
- ↑ Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebeň na Wikimedia Commons - Třebeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Třebeň
