Ještědsko-kozákovský hřbet

Ještědsko-kozákovský hřbet
	Ještěd, letecký pohled
Nejvyšší bod	1012 m n. m. (Ještěd)
Délka	58 km
Rozloha	209,7 km²
Střední výška	518,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Krkonošská oblast
Sousední; jednotky	Lužické hory ; Žitavská pánev ; Jizerské hory ; Krkonošské podhůří ; Jičínská pahorkatina ; Ralská pahorkatina
Podřazené; jednotky	Ještědský hřbet; Kozákovský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Horniny	sedimenty, metamorfity, vulkanity
Povodí	Lužická Nisa, Mohelka, Jizera, Cidlina, Oleška
Souřadnice	50°38′27″ s. š., 15°12′18″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVA-3
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještědsko-kozákovský hřbet (lidově též Podještědí) je geomorfologický celek na jihozápadě střední části Krkonošské oblasti. Leží v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a malou částí v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nejvyšším bodem je Ještěd (1012 m n. m.), jediná tisícovka pohoří.

Poloha

Úzký hřbet se táhne téměř 60 kilometrů od severozápadu k jihovýchodu, zhruba mezi obcemi Rynoltice a Železnice. Při severovýchodní hranici leží města Liberec, Železný Brod, Semily a Lomnice nad Popelkou, při jihozápadní hranici jsou to města Hodkovice nad Mohelkou a Rovensko pod Troskami. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují města Chrastava a Světlá pod Ještědem, zcela uvnitř leží významnější obce Malá Skála, Koberovy, Tatobity, Veselá a Bradlecká Lhota.

Je to výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny o středním sklonu cca 10°, budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika ještědského a železnobrodského, permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah. Úzký hřbet směru SZ–JV, dlouhý 58 km, byl vyzdvižen diferencovanými saxonskými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodním svahu (na JV při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu jsou rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (např. kryoplanační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy), místy tvary zvětrávání a odnosu pískovec, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průlomových údolích Mohelka, Jizera a Cidlina, při severním okraji teče Lužická Nisa.^[1]

Celek Ještědsko-kozákovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3) se člení na podcelky Ještědský hřbet (IVA–3A) na severozápadě a Kozákovský hřbet (IVA–3B) na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě s Lužickými horami, na severu s Žitavskou pánví, na severovýchodě s Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím, na jihu s Jičínskou a na jihozápadě s Ralskou pahorkatinou. První čtyři jmenované celky patří také do Krkonošské oblasti Sudet, poslední dvě jmenované pahorkatiny patří do České tabule.^[2]

V seznamu jsou uvedeny vrcholy nad 650 metrů.

Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad

↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Geomorfologické členění Ještědsko-kozákovského hřbetu
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
JEŠTĚDSKÝ HŘBET	Kryštofovy hřbety	Vápenný hřbet (Vápenný, 790 m) Rozsošský hřbet (Černá hora, 811 m)
	Hlubocký hřbet	Pasecký hřbet (Ještěd, 1012 m) Rašovský hřbet (850 m)
	Kopaninský hřbet	Javornický hřbet (Javorník, 685 m) Prosečsko-frýdštejnské hřbety (Kamenný, 616 m)
KOZÁKOVSKÝ HŘBET	Komárovský hřbet	Koberovský hřbet (Hamštejnský vrch, 610 m) Žlábecký hřbet (Kozákov, 745 m) Holenická pahorkatina (Kámen, 440 m)
KOZÁKOVSKÝ HŘBET	Táborský hřbet	Rváčovský hřbet (Ředice, 649 m) Ploužnický hřbet (Tábor, 678 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)