Městská knihovna v Praze
| Městská knihovna v Praze | |
|---|---|
| The Municipal Library of Prague | |
 Budova Ústřední knihovny na Mariánském náměstí | |
| Stát |  Česko |
| Poloha | Praha 1-Staré Město, Mariánské náměstí 98/1 |
| Souřadnice | 50°5′14,58″ s. š., 14°25′2,71″ v. d. |
| Založena | 1891 |
| Zřizovací listina/zákon | Úplné znění zřizovací listiny |
| Počet poboček | 41 poboček a 3 bibliobusy |
| Knihovní fond | |
| Velikost fondu | 2 333 963 |
| Přístupnost pro uživatele | |
| Registrovaní uživatelé | 205 000 |
| Další informace | |
| Rozpočet | 233 mil. Kč (2008) |
| Ředitel | RNDr. Tomáš Řehák |
| Webové stránky | http://www.mlp.cz/ http://www.e-knihovna.cz/ |
| Telefon | 222 113 555 |
| Sigla | ABG001 |
| IČO | 00064467 (VR) |
| Kód památky | 38243/1-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Jde o otevřenou instituci, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Zajišťuje svým čtenářům bezplatný přístup k mezinárodním informačním databázím, ale také umožňuje veřejnosti využívat internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi. Služby pro veřejnost jsou na světové úrovni. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuse. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších knihoven v Česku.
Historie Městské knihovny v Praze
První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července roku 1891.[1] Na počátku měla 3 370 knih, které byly využívány v půjčovně a čítárně. Od roku 1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice, Žatecké ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější Ústřední budova. V letech 1898–1920 byl ředitelem knihovník a známý básník Antonín Sova, který začal budovat systém katalogů, založil prvních šest poboček a snažil se prosadit, aby knihovna získala „důstojnou budovu ve středu města“.
Dne 1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí. Vzápětí byl schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné Knihovny hlavního města Prahy. Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Fond měl asi 260 tisíc svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis výpůjček. Došlo ke sjednocení signatur a katalogů a k centralizování nákupu knih. Vznikaly i další knihovny, v roce 1938 byla knihovna na 50 místech v Praze (knihovní fond 640 tisíc svazků, počet výpůjček cca 2 miliony). Významnou roli v rozvoji knihovny sehrál dr. Jan Thon, který byl jejím ředitelem v letech 1920–1942 a 1945–1948.
V době německé okupace došlo byly vyřazeny tisíce knih, z nacistického hlediska závadných rasově, politicky a ideologicky, několik pracovníků knihovny bylo uvězněno. Rok 1945 znamenal obnovení normální činnosti a návrat vyřazených knih, ale po únoru 1948 nastala totální ideologizace veškeré činnosti knihovny a značný organizační chaos. Došlo k vyřazování a likvidaci části fondu a také k personálnímu postihu řady kvalifikovaných pracovníků.
Ve druhé polovině 50. let byla postupně obnovována odborná úroveň knihovny, 60. léta přinesla rozvoj knihovnických služeb. V roce 1966 se MKP stala spoluorganizátorem pražského sympozia o velkoměstských knihovnách a jedním z iniciátorů vzniku INTAMEL (Mezinárodní sdružení velkoměstských knihoven). Svým akčním programem se roku 1968 knihovna přihlásila k požadavkům tzv. pražského jara. Bylo otevřeno 12 nových poboček a zřízena další specializovaná oddělení (např. studovna pragensií). Součástí knihovny se stala i „Lidová univerzita vědy, techniky a umění“, zabývající se osvětovou a kulturně vzdělávací činností, která v relativně příznivém ovzduší doby získala knihovně značnou popularitu.
Takzvaná „normalizace“ 70. let přinesla opět silný ideologický tlak, vytváření nových „libri prohibiti“, úplné zmrazení mezinárodní spolupráce a celkovou stagnaci knihovny. Od konce 70. let došlo postupně k vnitřní obnově práce knihovny. Revoluce v roce 1989 znamenala návrat ke standardnímu postavení knihovny v demokratické společnosti.
V roce 2015 provozovala MKP 40 poboček a tři bibliobusy. Největší knihovnou v síti je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí. Ředitelem knihovny je Tomáš Řehák.
V současné době se jedná o jednu z nejvýznamnějších a rovněž nejštědřeji financovaných knihoven v Česku. Knihovna má celostátní význam i proto, že data o jednotlivých knihách poskytuje ostatním knihovnám v ČR a má tak vliv na fungování české knihovní sítě.
Ústřední knihovna
Ústřední knihovna čp. 98 na Mariánském náměstí na Starém Městě, mezi ulicemi Valentinská a Žatecká, byla postavena díky prostředkům Pražské městské pojišťovny v letech 1925–1928. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, ale i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu navrhl František Roith, citlivá rekonstrukce proběhla v letech 1996–1997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před sedmdesáti lety.
Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.
Nad vchodem jsou pak umístěny plastiky šesti alegorií umění od sochaře Ladislava Kofránka. Sochy představují po řadě literaturu, sochařství, hudbu, filosofii, drama a stavitelství.
Informační středisko v Ústřední knihovně
Informační středisko vzniklo v roce 1998 po celkové rekonstrukci Ústřední knihovny, při které došlo jak ke stavebním úpravám, tak k úplné automatizaci knihovnických agend. Informační středisko bylo vytvořeno za účelem poskytování informací o Městské knihovně v Praze (provozní doba, poskytované služby, knihovní fond, vyhledávání v elektronickém katalogu), dále poskytování faktografických (vyhledávání konkrétních informací), bibliografických (vytvoření seznamu titulů k danému tématu) a referenčních informací (informace o tom, kde jinde by Vám odborně pomohli). Služby Informačního střediska mohou bezplatně využívat všichni návštěvníci hlavního města, jelikož k jeho využívání není potřeba vlastnit čtenářský průkaz. K vyhledávání informací knihovníci využívají příruční fond, elektronické zdroje, elektronický katalog, Internet, informační materiály (např. letáky, brožury). Jelikož je Informační středisko součástí Ústřední knihovny, je provozní doba stejná jako v knihovně.
Příruční fond
Zpočátku obsahoval příruční fond cca 700 svazků (základní encyklopedie, slovníky, příručky, tištěné Sbírky zákonů od roku 1992). Postupně se fond rozrůstal o dokumenty týkající se Evropské unie. Dále v Informačním středisku najdete kulturní programy, letáky, plakáty a propagační materiály pražských (případně celostátních) institucí a organizací. V současnosti knižní fond obsahuje cca 200 svazků. Ke zmenšení fondu došlo nejen z důvodu převedení většiny knih na absenční půjčování, ale také kvůli využívání elektronických informačních zdrojů prostřednictvím internetu a licencovaných databází.
Elektronické zdroje
Mezi elektronické zdroje, které Informační středisko nabízí, patří například databáze NewtonOne (jedná se o kompletní mediální archiv od roku 1996) a Beck-online (denně aktualizovaná sbírka právních předpisů). Další databáze jsou dostupné i z domova (např. EBSCO, Oxford Music Online, Naxos Music Library).
Počítačová studovna
V počítačové studovně je k dispozici pro uživatele zdarma 10 počítačů pro práci s internetem. Je možné využít již nainstalované kancelářské programy LibreOffice nebo OpenOffice, které slouží buď pro psaní textů, nebo vytváření tabulek a prezentací. Dále je k dispozici Adobe Reader, díky kterému je možné si prohlížet PDF dokumenty, Skype či editor fotografií. K počítačům lze připojit USB flash disk a vlastní sluchátka. Prostřednictvím tiskárny je možné uživatelům vytisknout dokumenty (černobílý i barevný tisk), jedná se však o placenou službu.
Pokud čtenář vlastní platný čtenářský průkaz a nemá vůči knihovně žádné závazky (např. zpozdné, náhrady škod), může využívat služby počítačové studovny 60 minut denně s tím, že si jednou týdně může zarezervovat jednu hodinu. Uživatelé bez platného čtenářského průkazu mají nárok na 30 minut denně bez možnosti rezervace.
Pro používání internetu ve studovně musí uživatelé respektovat pravidla:
- uživatel nesmí měnit nastavení PC, instalovat žádné programy a vykonávat činnost, která by vedla k poškození PC
- pokud vzniknou knihovně náklady v důsledku neadekvátního používání PC, je uživatel povinen náklady uhradit
- uživatel musí respektovat právní řád České republiky a soukromí ostatních uživatelů (např. neporušovat autorská práva, nevytvářet internetové stránky propagující rasismus nebo podněcující k užívání drog a šíření pornografie)
Pragensia
Další nedílnou součástí Informačního střediska je specializované oddělení – Pragensia. K prezenčnímu studiu je uživatelům k dispozici fond, který obsahuje téměř 9000 knihovních jednotek a každým rokem se jeho počet navyšuje. Do fondu spadají monografie, brožury, průvodce, plány, mapy, regionální tisky, periodika, soubory výstřižků na jednotlivá pragensijní témata a CD-romy. Fond je uspořádaný tematicky:
- pražské dějiny, politika a ekonomika
- pražská kultura, umění a společnost
- pražský místopis
- pražská příroda, věda a technika
- beletrie o Praze
Některá vybraná pragensia (cca 2000 titulů) byla digitalizovaná v rámci projektu HISPRA a zpřístupněna prostřednictvím E-knihovny na stránkách Městské knihovny v Praze. Dále je možné využít Kramerius nebo aplikaci Praha v knihovně.
Dílna
Prostor nabízející zájemcům místo pro coworking, studium, setkávání a spoustu dalších aktivit, které buď pořádá Městská knihovna nebo si je zde může veřejnost uspořádat sama. Dílna může celkově hostit až 25 lidí pohodlně sedících u stolů, k tomu je ještě dalších 20 skládacích židlí, které lze uspořádat například jako hlediště. Užití Dílny je zdarma, pokud má alespoň jeden z dvojice či skupiny platný čtenářský průkaz.
Počítač pro handicapované uživatele
V Informačním středisku je možné využít i počítač pro handicapované uživatele. Uživatel má k dispozici:
- aplikaci ABBYY FineReader, která slouží pro skenování a převod obrazových dokumentů na text
- program ZoomText – pro zvětšování a odečítání obrazovky hlasem
- internetový prohlížeč
- sluchátka, speciální klávesnici a myš
Opencard, Lítačka
V Informačním středisku bylo možné si vyplnit a podat žádost o Lítačku (respektive Opencard), nebo si ji tam nechat poslat a následně vyzvednout. Nicméně od začátku roku 2017 byla spolupráce ukončena a Městská knihovna nové žádosti nepřijímá (jako čtenářský průkaz slouží Lítačka i nadále).
Vzácné tisky MKP
MKP uchovává vzácné pražské tisky, a to v oddělení pragensií (část fondu je přístupna ve zdigitalizované formě), ale také v oddělení vzácných tisků. Tato kolekce byla v roce 2002 z velké části zničena povodněmi. Restaurátorské práce na velké části fondu byly dokončeny v roce 2012, kdy také byl fond vzácných tisků zpřístupněn odborné veřejnosti v badatelském režimu. Nejstarším svazkem je Pražská Bible vydaná v roce 1488. Tisk je příležitostně vystavován, poslední příležitostí, kdy si veřejnost mohla Pražkou Bibli z fondu MKP prohlédnout, byla výstava „Vylodění ve Smečkách“ ke 120. výročí založení Městské knihovny v Praze v pražské Galerii Smečky.
Specializovaná oddělení
- Artotéka
- Divadelní a filmové oddělení
- Hudební oddělení
- Informační středisko
- Dílna
- Kulturní a vzdělávací centrum
- Oddělení digitalizace
- Pragensia
- Vzácné tisky
- Oddělení mobilních služeb
- Suterén
- Prostor Říše loutek[2]
Divadelní a filmové oddělení
Divadelní a filmové oddělení je jedním ze specializovaných oddělení Městské knihovny v Praze již od roku 1942.[3] Slavnostní otevření se konalo dne 1., nebo 2. listopadu 1942 za účasti filmových hvězd té doby včetně Adiny Mandlové nebo Hany Vítové. U vzniku oddělení stáli knihovníci Artur Salava a Ladislav Tumlíř.[4]
Oddělení sídlí v budově Ústřední knihovny v prostorech s původním interiérem, který navrhl František Roith.
Ve fondu se nalézají:
- Divadelní hry českých a zahraničních autorů
- Naučné publikace z oboru teorie a dějiny divadla a filmu
- Vybrané filmové scénáře
- Odborná periodika
- Memoáry slavných osobností
- DVD s českými a zahraničními filmy
- Výstřižky kritik na divadelní inscenace, filmy a televizní filmy
Sbírky obsahují například první vydání divadelních her, první překlady děl Williama Shakespeara.[4]
Oddělení se pravidelně zapojuje do celoevropské akce Noc divadel. Je členem mezinárodní organizace SIBMAS sdružující divadelní archivy, muzea a knihovny. Spolupracuje s dalšími specializovanými knihovnami, jako je knihovna Archivu Národního divadla, knihovna DAMU, knihovna Národního muzea v Praze či knihovna Národního filmového archivu.[3]
Pobočky
Kromě Ústřední knihovny poskytuje Městská knihovna v Praze knihovnické služby v řadě svých poboček:[5] Ty jsou umístěny zejména v částech Prahy připojených před rokem 1974 a na nových sídlištích, zatímco nověji připojené obce si mnohdy zachovaly své vlastní knihovny.
Speciální pobočky
- oddělení digitalizace, Praha 1-Staré Město, Provaznická 385/3
- vzácné tisky, Praha 6-Hradčany, U Brusnice 324/9
- pojízdná knihovna, Praha 10-Hostivař, m. č. Praha 15, U továren 261/27
- DOK16 (sousedská dílna), Praha 5, Hořejší nábřeží, Kobka č. 16
Místní pobočky
Praha 1
- „Školská“, Nové Město, Školská 1267/30
- „Hradčany“, Hradčany, Pohořelec 111/25
Praha 2
- „Záhřebská“, Vinohrady, Záhřebská 158/20
- „Dittrrichova“, Nové Město, Dittrichova 1543/2
- „Ostrčilovo náměstí“, Nusle, Ostrčilovo náměstí 518/1
Praha 3
- „Žižkov“, Žižkov, Husitská 110/70
- „Vozovna“, Žižkov, Za žižkovskou vozovnou 2687/18 (kulturní centrum Vozovna)
Praha 4
- „Pankrác“, Nusle, Na Veselí 542/5
- „Jezerka“, Michle, Nuselská 603/94
- „Krč“, Krč, Štúrova 1282/12 (Modrý pavilon)
- „Vikova“, Krč, Vikova 1223/4
- „Novodvorská“, Lhotka, sídl. Novodvorská, Novodvorská 1013/151 (kulturní centrum Novodvorská)
- „Spořilov“, Záběhlice, sídl. Spořilov II, Postupická 2932/7
- „Opatov“, Chodov, m. č. Praha 11, Opatovská 1754/14 (kulturní centrum Opatov)
- „Chodov“, Chodov, m. č. Praha 11, Jírovcovo náměstí 1782/1 (školní komplex)
- „Modřany“, Modřany, m. č. Praha 12, Vazovova 3229/1
Praha 5
- „Smíchov“, Smíchov, náměstí 14. října 83/15 (Smíchovská tržnice)
- „Ostrovského“, Smíchov, Na Skalce 972/29
- „Cibulka“, Košíře, Musílkova 335/62
- „Barrandov“, Hlubočepy, sídl. Barrandov, Wassermannova 926/16
- „Stodůlky“, Stodůlky, m. č. Praha 13, Kovářova 1615/4 (klub Mlejn)
- „Lužiny“, Stodůlky, m. č. Praha 13, Archeologická 2256/1 (obchodní centrum Lužiny)
- „Velká Chuchle“, Velká Chuchle, m. č. Praha 16, Starochuchelská 7/20
Praha 6
- „Dejvice“, Dejvice, Technická 2710/6 (Národní technická knihovna)
- „Břevnov“, Břevnov, Bělohorská 1666/56
- „Petřiny“, Břevnov, Mahulenina 31/17
- „Dědina“, Ruzyně, Žukovského 888/2 (OC Delta)
Praha 7
- „Letná“, Holešovice, Milady Horákové 387/56
- „Sedmička“, Holešovice, Tusarova 429/35
Praha 8
- „Kobylisy“, Kobylisy, Klapkova 3/26, oddělení pro děti na téže adrese je evidováno jako samostatná pobočka
- „Ládvi“, Kobylisy, sídliště Ďáblice, Burešova 1661/2 (kulturní dům Ládví)
- „Bohnice“, Troja, sídliště Bohnice, Těšínská 600/4 (kulturní centrum Krakov)
Praha 9
- „Vysočany“, Vysočany, Zbuzkova 285/34
- „Prosek“, Prosek, sídliště Prosek, Měšická 806/3
- „Rajská zahrada“, Černý Most, m. č. Praha 14, Generála Janouška 1060/2; pobočka přejmenována z „Černý Most“ v roce 2021
- „Hloubětín“ (H55), Hloubětín, m. č. Praha 14, Hloubětínská 1138/5; do roku 2020 se pobočka nacházela na adrese Poděbradská 489/4
- „Kiosek“, Černý Most, m. č. Praha 14, Chlumecká 765/6, obchodní Centrum Černý Most; otevřena 22. března 2022 jako první samoobslužná knihovna v Praze
Praha 10
- „Dům čtení (Ruská)“, Praha 10-Vršovice, Ruská 1455/192
- „Hostivař“, Hostivař, sídliště Hornoměcholupská, m. č. Praha 15, Golfová 910/10
- „Korunni“, Vinohrady, Korunní 2160/68 (vedle vodárenské věže)
- „Malešice“, Praha 10-Malešice, Počernická 524/64 (Bytový dům Malešice)
- „Skalka“, Strašnice, sídliště Skalka, Rubensova 2237/2
- „Zahradní Město“, Záběhlice, sídliště Zahradní Město-východ, Topolová 2961/12a (kulturní dům Cíl)
Reference
- ↑ První veřejnou knihovnu v Praze vedl i básník Sova. Začínala s 3370 svazky. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Specializovaná oddělení - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Divadelní a filmové oddělení - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Divadelní a filmové oddělení Městské knihovny v Praze. [s.l.]: Městská knihovna v Praze, 2014. Dostupné online.
- ↑ Pobočky, Městská knihovna v Praze, nalezeno 45 poboček (přístup 3. září 2016)
Literatura
- Městská knihovna v Praze 1891-1991 : Sborník ke 100. výročí založení Městské knihovny v Praze. Příprava vydání Zdeňka Čermáková. Praha: Městská knihovna v Praze, 1991.
- Řád knihovní městské obecní knihovny v Praze. Praha: Obecní důchody královského hlavního města Prahy, 1891. Dostupné online.
- ČERMÁKOVÁ, Zdeňka; LUKAVEC, Jan. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016) [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016-10-03 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.
- Městské knihovny pražské: informační nástin pro čtenáře a návštěvníky.. Praha: [s.n.]: [s.n.], 1940. Dostupné online.
- VÁVRA, Jan. Veřejné knihovny hlavního města Prahy: (historický vývoj knihovní sítě). Praha: Městská knihovna v Praze, 1995. 24 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna v Praze na Wikimedia Commons - Městská knihovna v Praze v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
- Internetové stránky Městské knihovny v Praze
- Publikace o historii Městské knihovny v Praze (1891 – 2016) jako e-kniha zdarma ke stažení z katalogu MKP.
