Michelská synagoga
| Michelská synagoga | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Michle,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′20,7″ s. š., 14°27′0,07″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Kraj | Praha |
| Okres | Praha 4 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | asi 18. století–? |
| Odkazy | |
| Ulice | U michelského mlýna |
| Kód památky | 40264/1-1340 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michelská synagoga je bývalá židovská modlitebna, jež se nachází v pražské Michli u břehu potoka Botiče, v ulici U Michelského mlýna č. p. 124. Je to zřejmě jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických objektů, jež se v Michli nacházejí,[1] a současně jedna z mála předměstských synagog, které nebyly za okupace zničeny.[2] V současnosti synagogu užívá jako svou modlitebnu sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské.[3] Objekt je chráněn jako kulturní památka.[4]
Historie
Původní dům, na jehož místě stavba stojí, bylo snad hospodářské stavení, pravděpodobně viniční domek, které zde stávalo zřejmě již v gotickém období (svědčí o tom nálezy starého zdiva, k nimž došlo při rekonstrukci ve 20. století).[1]
Přesné datum vzniku synagogy není známo, snad to bylo kolem roku 1730, možná však později.[3] S jistotou lze její existenci doložit až v 19. století. Při přestavbě v jeho druhé polovině došlo k romantizující novogotické úpravě východního průčelí a rozšíření objektu.[1] Ve starší, jižní části, se nacházela modlitebna s galerií pro ženy, v novější, severní části, byl byt kantora a správce synagogy. Objekt sloužil potřebám nejen michelské, ale i nuselské, vršovické a podolské židovské komunity.[1]
Poté, co se Michle stala v roce 1922 součástí Prahy, přestala kapacita zdejší synagogy stačit. Židovská obec tedy začala s přípravou její přestavby. Než se však podařilo shromáždit potřebné finanční prostředky, vypukla válka, během níž zdejší židovská komunita zanikla.
Po druhé světové válce
Po válce připadl objekt Židovskému muzeu, jež v ní počátkem 50. let zřídilo depozitář, kde bylo uchováváno na 1200 svitků Tóry, které do Prahy svezli nacisté ze zničených a násilně uzavřených synagog všech židovských obcí na území protektorátu.[5] V roce 1964 byla většina těchto svitků převezena do Westminsterské synagogy v Londýně. Tóry se odtud zapůjčují jako památky na vyhlazené židovské obce v Čechách a na Moravě židovským obcím a synagogám po celém světě.[5]
Synagoga poté začala chátrat. V roce 1975 ji v dosti zuboženém stavu získal sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské, který objekt obnovil a využívá jej jako svoji modlitebnu.[3] Jeho židovskou minulost tak dnes připomíná již jen několik starých náhrobků na malé zahrádce před jižním průčelím. Údajně pocházejí ze židovského hřbitova v Uhříněvsi.[5]
Reference
- ↑ a b c d www.neznamapraha.cz
- ↑ www.atlasceska.cz
- ↑ a b c Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-23]. Identifikátor záznamu 152322 : Synagoga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c www.rozhlas.cz
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michelská synagoga na Wikimedia Commons - Článek na www.neznamapraha.cz
- Článek na blogu praga-magica Archivováno 20. 3. 2012 na Wayback Machine.
- Osudy synagogy v Praze-Michli
