Michelská synagoga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michelská synagoga
Místo
Místo Michle, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Kraj Praha
Okres Praha 4
Architektonický popis
Výstavba asi 18. století
Odkazy
Kód památky 40264/1-1340 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michelská synagoga je bývalá židovská modlitebna, jež se nachází v pražské Michli nedaleko potoka Botiče, v ulici U Michelského mlýna č. p. 124. Je to zřejmě jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických objektů, jež se v Michli nacházejí,[1] a současně jedna z mála předměstských synagog, jež nebyly za okupace zničeny.[2] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[3]

Původní dům, na jehož místě stavba stojí, bylo snad hospodářské stavení, pravděpodobně viniční domek, které zde stávalo zřejmě již v gotickém období (svědčí o tom nálezy starého zdiva, k nimž došlo při rekonstrukci ve 20. století).[1] Přesné datum vzniku synagogy není známo, snad to bylo kolem roku 1730, možná však později.[4] S jistotou lze její existenci doložit až v 19. století. Při přestavbě v jeho druhé polovině došlo k romantizující novogotické úpravě východního průčelí a rozšíření objektu.[1] Ve starší, jižní části, se nacházela modlitebna s galerií pro ženy, v novější, severní části, byl byt kantora a správce synagogy. Objekt sloužil potřebám nejen michelské, ale i nuselské, vršovické a podolské židovské komunity.[1]

Poté co se Michle stala v roce 1922 součástí Prahy, přestala kapacita zdejší synagogy stačit. Židovská obec tedy začala s přípravou její přestavby. Než se však podařilo shromáždit potřebné finanční prostředky, vypukla válka, během níž zdejší židovská komunita zanikla.

Po válce připadl objekt Židovskému muzeu, jež v ní počátkem padesátých let zřídilo depozitář, kde bylo uchováváno na 1200 svitků Tóry, které do Prahy svezli nacisté ze zničených a násilně uzavřených synagog všech židovských obcí na území protektorátu.[5] V roce 1964 byla většina těchto svitků převezena do Westminsterské synagogy v Londýně. Tóry se odtud zapůjčují jako památky na vyhlazené židovské obce v Čechách a na Moravě židovským obcím a synagogám na celém světě.[5]

Synagoga poté začala chátrat. V roce 1975 ji v dosti zuboženém stavu získal sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské, který objekt obnovil a využívá jej jako svoji modlitebnu.[4] Jeho židovskou minulost tak dnes připomíná již jen několik starých náhrobků na malé zahrádce před jižním průčelím. Údajně pocházejí ze židovského hřbitova v Uhříněvsi.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d www.neznamapraha.cz
  2. www.atlasceska.cz
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-23]. Identifikátor záznamu 152322 : Synagoga. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  5. a b c www.rozhlas.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]