Přeskočit na obsah

Železniční trať České Budějovice – Summerau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Trať 196. O železniční trati na Slovensku pojednává článek Trať 196 (Slovensko).
České Budějovice – Summerau
České Budějovice, nádraží
České Budějovice, nádraží
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 196
Provozovatel dráhy Správa železnic / ÖBB-Infrastruktur Betrieb
Dopravce ČD Cargo, České dráhy, Metrans Rail aj.
Technické informace
Délka 64 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D3
Napájecí soustava 25 kV/50 Hz
Maximální sklon 11 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h (80 km/h na ÖBB)
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
119,750 České Budějovice
České Budějovice seřaďovací n.
trať do Českých Velenic
ulice Novohradská
Malše
116,929 České Budějovice jižní zastávka
116,018 České Budějovice zhlaví Rožnov
trať do Volar
111,614 Včelná
108,750 Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka
105,585 Kamenný Újezd u Českých Budějovic
Silnice I/3
AHr. Chlumec
102,106 Chlumec u Českých Budějovic
98,837 Holkov
95,960 Velešín město[1]
93,731 Velešín
Silnice I/3
AHr. Netřebice
88,530 Výheň
86,496 Kaplice
Silnice I/3
79,897 Omlenice
76,868 Bujanov
AHr. Pšenice
73,952 Pšenice
trať do Lipna nad Vltavou
69,781 Rybník
Silnice II/163
AHr. Bludov
62,462 Horní Dvořiště
61,097 státní hranice CZ/A
55,935 Summerau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať České Budějovice – Summerau, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196, je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy a 4. koridoru. Trať vede z Českých Budějovic přes Rybník a Horní Dvořiště do SummerauRakousku.

Související informace naleznete také v článku Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec.

Provoz na trati byl zahájen v roce 1827 jako koněspřežka. Po rozmachu parostrojních železnic v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu rozchodu na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce 1873. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro celní správu a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období první republiky se stanice jmenovala Český Heršlák (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku 1945 byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice Certlov (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku 1989. Vzhledem k poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90. let odsouhlasena její elektrizace, která proběhla v letech 2000–2001. V druhé polovině devadesátých let také začala optimalizace trati (v původní stopě) nejprve úpravou stanic (prodloužení a zvýšení počtu staničních kolejí, stavba nových nástupišť, příprava na instalaci nového zabezpečovacího zařízení), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi státní hranicí a stanicí Omlenice a části mezistaničního úseku Kamenný ÚjezdVčelná (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové zabezpečovací zařízení a spuštěno dálkové řízení trati z dispečerského stanoviště v Českých Budějovicích. Samostatný výpravčí tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech 2008 a 2009 byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové rychlosti.

Provoz na trati

[editovat | editovat zdroj]

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří České Velenice/Gmünd, Znojmo/Retz a Břeclav/Hohenau). Za zmínku stojí fakt, že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrizovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.

Osobní doprava

[editovat | editovat zdroj]

Páteří osobní dopravy jsou expresy a spěšné vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – Linz. Expresní spoje navíc pokračují až do Prahy. Jejich dopravu zajišťují lokomotivy řady 380.[2] Expresy a spěšné vlaky doplňuje mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm (Rybníkem) šest párů osobních vlaků. Na osobní vlaky jsou nasazovány elektrické jednotky RegioPanter.[3] Od roku 2023 jsou všechny osobní a spěšné vlaky na této trati označovány jako linka S3.[4]

Nákladní doprava

[editovat | editovat zdroj]

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů a mnoha komodit. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého Česka, zejména dřevo. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad 230 či 240, méně také 363 či 363.5. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady 340, upravených speciálně k tomuto účelu.[5]

[editovat | editovat zdroj]

České Budějovice

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24
  2. Řazení vlaků kategorie Ex 2017 http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/196/Ex
  3. Řazení vlaku Os 3883 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  4. Konec zaostávání. Cestující v Jihočeském kraji se mají dočkat integrace příští rok. Kraj vypsal tendr [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  5. HARÁK, Martin. Laminátky pomáhají s mezistátními spoji do Rakouska. Železničář [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]