Přeskočit na obsah

Nové spojení II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nové spojení II
Stát ČeskoČesko Česko
Průběh trati
Legenda
směr Letiště / Kladno / Kralupy n. Vlt.
směr Neratovice / Lysá n. L. / Kolín
Karlín
Florenc Ústřední autobusové nádraží Florenc
Václavské náměstí (Opera) Praha hlavní nádraží
Karlovo náměstí
Albertov
Náměstí Bratří Synků Praha-Vršovice (nádraží)
směr Čerčany / Benešov
Smíchov Praha-Smíchov (nádraží)
směr Beroun / Hostivice / Kladno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové spojení II, oficiálním názvem „Nové spojení II. etapa, městský železniční tunel“, někdy také „Metro S“, je záměr výstavby železničních tunelů pod Prahou, které by měly vést z pomezí Karlína, Žižkova a Vinohrad přes hlavní nádraží na Smíchov a do Vršovic. Tento záměr je hlavním prvkem dalšího zamýšleného postupu řešení železniční dopravy v centru Prahy (po realizovaném Novém spojení), výhledově v horizontu několika desítek let. Bývá zmiňováno především využití tunelu pro osobní regionální železniční dopravu (systém Esko). Tunel by vedl ve směru III. tranzitního železničního koridoru, na hlavním nádraží a v Karlíně s návazností na I. a IV. koridor, a řešil by tak problematiku úzkého hrdla, jímž je nyní pro železniční dopravu Nuselské údolí.[1]

Výstavba tunelu byla dávána do souvislosti nejen s tranzitními koridory, ale i s úvahami o zrušení Masarykova nádraží a centralizace železniční dopravy do jednoho dopravního uzlu, přičemž kolejiště hlavního nádraží by bylo přestavěno na dvoupatrové nebo by jej na regionálních spojích nahradila nedaleká podzemní zastávka Opera.

V roce 2020 byl záměr oživen a popularizován pod názvem „metro S“, přičemž byl rozšířen o druhou větev k nuselskému náměstí Bratří Synků.

Deklarovaným účelem nových tunelů je posílit regionální dopravu, odlehčit dosavadním železničním tratím na povrchu a umožnit jejich využití pro vedení vysokorychlostních vlaků na hlavní nádraží.[2] Koncepčně odlišné řešení prosazovala Hospodářská komora, která je pro vysokorychlostní trať pod zemí a příměstské vlaky na povrchu. Je také pro napojení Letiště Václava Havla na vysokorychlostní trať.[3]

Historie záměru

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, přičemž uvedl, že by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.

Ministerstvo dopravy nechalo vypracovat studii tunelu navazujícího na hlavním nádraží opačným směrem na Smíchov se stanicí pod Karlovým náměstím[4], ten však Šteiner označil za nesmírně drahý.[5]

Záměr výstavby tunelu z Karlína na Smíchov představili veřejnosti zástupci města Prahy (radní Martin Langmajer) a Českých drah (ředitel nemovitostních projektů ČD Karel Tabery) dne 1. září 2008, u příležitosti otevření tzv. Nového spojení.[6]

V roce 2022 dominantní („Prahou preferovaná“[2]) varianta počítá s vytvořením dvou tunelů napojených na stávající železniční tratě, obou vedených od Florence skrz centrální zastávku Václavské náměstí pod budovou Státní opery – jeden z nich vedoucí na Smíchovské nádraží a druhý ke stanici metra D Náměstí Bratří Synků.

Uvažované zastávky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 se uvažovalo o vzniku pěti nových podzemních zastávek: centrální zastávka Opera, Florenc, Karlovo náměstí, Smíchov, Náměstí Bratří Synků.[7]. V roce 2022 vydal Ropid variantu preferovanou Prahou, kde centrální zastávka Opera má pozměněný název Václavské náměstí, ve směru od Libně před zastávkou Florenc přibyla zastávka Karlín a mezi zastávkami Václavské náměstí a Náměstí Bratří Synků se uvažuje o přidání zastávky Albertov (s poznámkou že vhodnost jejího zřízení bude ještě dále prověřena).[2] Zastávky uvažované v dalších variantách jsou také v prostoru Tylova náměstí nebo u Anděla nebo mají zastávky posunuté či pootočené pozice podle pospojování.

Podobné projekty v jiných městech

[editovat | editovat zdroj]

V zahraničí se v současnosti realizuje projekt podobného typu v Lipsku (City-Tunnel Leipzig), další podobný projekt je Stuttgart 21. Průjezdné spojení pro příměstskou železnici S-Bahn bylo již realizováno v Mnichově či na hlavním nádraží Curych, které se v současnosti[kdy?] dále rozšiřuje. Dalším příkladem je plánovaný brněnský Severojižní kolejový diametr.[8]

  1. Marek Binko: Rozvoj příměstské a městské železnice v rámci pražské aglomerace Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (v pdf formátu), časopis Stavebnictví, 2/2008, str. 25–29 (autor je vedoucím Oddělení technického rozvoje Odboru strategie Generálního ředitelství ČD), kapitola Možnosti řešení
  2. a b c https://pid.cz/projekt-metro-s-priveze-primestske-linky-pod-centrum-a-uvolni-koleje-pro-vysokorychlostni-vlaky/
  3. Všichni proti Sudopu. Praha se dozví, jak bude vypadat železnice na jejím území, 14.12.2020
  4. Pavel Tikman, Martin Vachtl: Starý konec, nebo nový začátek pražského Masarykova nádraží?
  5. Petr Švec: Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní, iDNES 19. 4. 2008
  6. Jan David: „Opera, přestupte na metro“ Archivováno 25. 9. 2008 na Wayback Machine., Deník Metro, Praha, 2. 9. 2008
  7. HELLER, Jakub. Tato stavba změní způsob, jak Pražané využívají MHD. O metru S se přestalo jen mluvit. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-07-28 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  8. „Brněnské metro“ je zatím pár čar na mapě. Radní teď žádají o dotaci na hlubší studii. ČT24 [online]. [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]