Červí díra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obecná teorie relativity

'"`UNIQ--postMath-00000001-QINU`"'
  • Základní pojmy
  • Jevy
  • Rovnice, formalismus
  • Řešení
  • Vědci
3D analogie k červí díře.

Červí díra je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit „zkratku“ přes prostor a čas. Červí díra nemá souvislost s černou dírou.

Tento fenomén byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einsteinův–Rosenův most“ (což je ale jen jeden z hypoteticky možných druhů červích děr). Název „červí díra“ se pak vysvětluje analogií k červovi, který se z jednoho bodu povrchu jablka prokousává jablkem samotným k jinému bodu na jeho povrchu, necestuje tedy (dvoudimenzionálně) po povrchu jablka, ale užívá (třídimenzionální) zkratky právě červí dírou.

Obdobně – dle teorie – lze pak překlenout dva velice vzdálené body ve vesmíru, využívaje zakřivení časoprostoru. Pozorovatel prošlý červí dírou nikde nepřekračuje hranici rychlosti světla, přesto ale má v důsledku překonávat vzdálenost mezi startem a cílem daleko rychleji, než světelný paprsek letící přímo. I toto je ale na základě ER=EPR zpochybňováno, a i kdyby červí díra existovala, tak cestování bude pomalejší než klasické.[1]

Většina dnes známých řešení rovnic Obecné teorie relativity obsahujících červí díru je buďto nestabilních, nebo využívá exotické formy hmoty (zpravidla v extrémně velkých množstvích).

Ve sci-fi[editovat | editovat zdroj]

Takovému fyzikálnímu útvaru se dostalo pozornosti autorů sci-fi, kteří ve svých dílech používají metod cestování nadsvětelnou rychlostí (Faster Than Light – FTL).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

  • Star Trek (seriál) – přestože hlavní metodou cestování nadsvětelnou rychlostí je warp, vyskytuje se v něm několik červích děr. Nejznámější a jediná stabilní je bajorská červí díra u stanice Deep Space Nine.
  • knihy Davida Webera a Honor Harringtonová – i zde existuje jiná metoda cestování nadsvětelnou rychlostí, ovšem červí díry jsou preferovány pro výrazně větší rychlost. Hvězdné soustavy s větším množstvím (stabilních) červích děr jsou důležitými strategickými body.
  • knihy Petera F. Hamiltona Pandořina hvězda, Jidáš zbavený pout – lidstvo díky technologii červích děr cestuje mezihvězdným prostorem nadsvětelnou rychlostí, jsou budovány a udržovány jako dopravní tepny s pravidelným provozem nebo se razí pro cestu konkrétní lodi na zadané koordináty
  • Stargate SG-1, Stargate Atlantis a Stargate Universe (seriály) – pro přesun vesmírných lodí se používá hyperprostor, významné jsou ovšem i artefakty zvané hvězdné brány, stroje schopné propojit se mezi sebou červí dírou a přenášet po omezenou dobu (38 minut, za určitých podmínek může být tato doba neomezena) jedním směrem hmotu a oběma směry informace.
  • Battlestar Galactica (seriál) – zde se pro přesun lodí koloniální flotily používaly motory FTL, jejichž palivo bylo vzácné tilium vyskytující se na některých meteorech
  • Farscape (seriál)
  • Kontakt (1997, film)
  • Červený trpaslík (seriál), zvaná jako časová díra (time hole)
  • Futurama (1999, seriál)
  • Deja Vu (2006, film)
  • Thor (2011, film)
  • Crysis 3 (hra)
  • Interstellar (2014, film)
  • Horizont události (1997, film)
  • Městečko záhad – bezedná díra v epizodě 14, hlavní postavy spadnou do červí díry
  • The Flash (2014, seriál)
  • Doctor Who (seriál)
  • Thor: Ragnarok (2017, film. Thor a Hulk utíkají z planety Sakaar Ďáblovou řití)
  • Strážci Galaxie Vol. 2 (2017, strážci používají „vstupní body“ pro skoky vesmírem)
  • Avengers: Infinity War (2018, film)
  • Futurama: Roswell That Ends Well. Fry při implozi hvězdy dá do mikrovlnné trouby popcorn v alobalu, to vytvoří průchod do minulosti a ocitnou se v červenci roku 1947
  • In Space With Markiplier - Part 1 Loď Invincible II je zaseknutá v červí díře a proto je možné pro Kapitána cestovat mezi časem a prostorem. Teleportace na místo je náhodná a není možné určit, kde je jeho další destinace. Taktéž může za pomocí červí díry cestovat v čase, to ale také nemůže nijak ovlivnit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]