Drážďany: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m →‎historie, II. světová válka: náprava linku, typo, pryč poznámka
Řádek 102: Řádek 102:
=== historie, II. světová válka ===
=== historie, II. světová válka ===


*[http://service.spiegel.de/cache/international/0,1518,druck-341239,00.html „Dresden Bombing Is to Be Regretted Enormously“], interview s Frederickem Taylorem a výsledky nejnovějšího výzkumu historických pramenů (anglicky), Spiegel online, 11.2.2005 (link je momentálně nefunkční)
*[http://www.spiegel.de/international/0,1518,341239,00.html „Dresden Bombing Is to Be Regretted Enormously“], interview s Frederickem Taylorem a výsledky nejnovějšího výzkumu historických pramenů (anglicky), Spiegel online, 11. 2. 2005

{{Německo}}
{{Německo}}



Verze z 4. 12. 2007, 20:17

Šablona:Upravit - geografie

Šablona:Infobox sídla světa

Drážďany (německy Dresden, lužickosrbsky Drježdźany, z čehož vznikl dnešní název) jsou zemským hlavním městem a současně největším městem Saska s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další města významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně), Halle (140 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se naopak nalézá Vratislav (Wrocław).

Charakter města

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska. Nyní tak jsou politickým centrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy, prochází kolem něj a přes jeho území několik dálnic.

Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranice 100.000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (německy Zwickau), Chemnitz, Lipskem (něm. Leipzig) a Halle tvoří Drážďany „metropolitní region saského trojúhelníku“. V roce 2006 oslavilo město, 800 let.

Přírodní poměry

Drážďany leží u řeky Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor (něm. Erzgebirge), strništi Lužických hor a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediterárnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg.

Město je svou rozlohou po Berlínu, Hamburku (něm. Hamburg) Mnichově a Kolíně nad Rýnem (něm. Köln) pátým největším velkoměstem Spolkové republiky Německo.

Původ názvu města

Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

Struktura města

Místní části Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do deseti částí. Po připojení dalších obcí vznikly nové čtvrti. Každá městská část má vlastní úřad, radnici a radu (něm. Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku.

Představitelem městské části je starosta (něm. Oberbürgermeister) nebo jedna jím pověřená osoba. Radní jsou pak voleni městskou radou podle počtu mandátu té které strany, který získává každá z nich při volbách v jednotlivých okrscích. Devět nově vzniklých osad, které se skládaly z několika menších obcí, získaly ke konci 90. let 20. století status osady.

Historie

V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.

Ve městě vznikla řada barokních budov svým rozsahem a významem přesahující význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími uveďme galerii Albertinum, Zwinger, Taschenbergpalais, kostely Hofkirche a čtvercového půdorysu Frauenkirche nebo operu Semperoper, z okolí zámek Pillnitz, Japanisches Palais a Moritzburg.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 kvůli masivním leteckým náletům téměř kompletně zničeno. Přesný počet obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východu a město bylo tehdy zcela přeplněno. Poválečná propaganda uváděla, že při náletech zahynulo 35 000 lidí. Opravdové číslo se pohybuje od 150 do 250 tisíc obětí.[zdroj?] Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných mrtvol spáleny.

V roce 2002 byly Drážďany stejně jako část Česka postiženy tisíciletou povodní.

Památky

  • Semperoper - Saská státní opera
  • Zwinger - Barokní palác s galerií výtvarného umění
  • Frauenkirche - Barokní protestantský kostel, za války zničen a nově zrekonstruován
  • Hofkirche - Římskokatolický kostel
  • Albertinum - Muzeum výtvarného umění

Galerie

Externí odkazy

všeobecné informace

interaktivní stránky

historie, II. světová válka

Šablona:Geo

Šablona:Link FA