Wien Praterstern (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wien Praterstern
Nádraží Praterstern od jihovýchodu (Prater – obří kolo)
Nádraží Praterstern od jihovýchodu (Prater – obří kolo)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměVídeň
MěstoVídeň
Souřadnice48°13′5,16″ s. š., 16°23′30,84″ v. d.
Bahnhof Wien Praterstern
Bahnhof Wien Praterstern
Provozovatel dráhyÖBB[1]
V provozu odPůvodní uvedení do provozu: 1838 (1835)
plné uvedení do provozu: 2008
Dopravní koleje4
Nástupiště
  • 4 kolejí ÖBB̟
  • 2 koleje Metro U1, U2
  • 2 koleje Tramvaj
Počet cestujících111 000
Vypravené vlaky180 (odhad)
Prodej jízdenekAno
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wien Praterstern je jedním z důležitých nádraží ve Vídni. Nachází se v 2. vídeňském městském okrese Leopoldstadt. Otevřeno bylo 6. ledna 1838. Stanice má denní frekvenci cestujících asi 80 000 až 110 000 osob. Jde o přestavěné někdejší nejdůležitější nádraží Rakousko-Uherska: Wien Nordbahnhof.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nádraží leží východně od Donaukanalu v těsné blízkosti historického jádra Vídně. Nyní je uprostřed Tegetthoffova náměstí na konci ulice Praterstrasse. Jeho odstup je na tamní poměry od úplného historického jádra velmi malý a obyvateli Vídně je vnímáno jako nádraží v centru. Nádraží bylo postaveno na pokraji souvislé a husté zástavby samovolně zvětšeného centra, které se rozšířilo přirozenou cestou ještě před stavbou první železnice (před 1836).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Wien Nordbahnhof (Praterstern) návrh T. Hofmanna 1856

Nádraží bylo založeno jako výchozí (počáteční) nádraží chystané soukromé Severní dráhy Ferdinandovy. Je tedy nejen nejstarším nádražím (pokud jde o polohu) v Rakousku, i nejstarším nádražím ve střední Evropě a náleží do první desítky nejstarších nádraží světa.[zdroj?] Pokud jde o stálost užívání staniční polohy, lze jej počítat k nejstarším nádražím vůbec s nepřerušeným provozem stále na stejném místě.[zdroj?] Až do roku 1918 bylo hlavním nádražím ve Vídni a nejdůležitějším nádražím Předlitavska. Severní dráha Ferdinandova byla chystána již od roku 1830 a v konkrétních přípravách byla od roku 1836. Nádraží bylo postaveno a předáno již v lednu 1837 a uvedeno do ukázkového provozu Wien Nordbahnhof – Floridsdorf – Deutsch-Wagram. 7. července 1839 pak byl zahájen efektivní komerční provoz mezi oběma koncovými nádražími dráhy Vídeň – Brno o délce 144 km – od onoho okamžiku na nějakou dobu nejdelší dráhy s osobním provozem na světě.

V roce 1856 bylo nádraží výrazně přestavěno po stránce konfigurace kolejiště ale zejména výpravních budov, které nádraží opět zařadily mezi nejvýznamnější nádraží světa. Stavba byly vyprojektována na základě vítězného návrhu v soutěži architektem Theodorem Hofmannem. Styl velkorysého souboru těles nádražních budov byla tzv. rakouská „železniční gotika“.

Po roce 1918 výrazně upadl význam do té doby největšího rakouského nádraží a to zejména pro ztrátu severních korunních zemí a s tím souvisejícím úpadkem frekvence spojení do Brna, Olomouce, Ostravy, Krakova, Lvova, Katowic apod. V tomto případě šlo jen o oslabení. Naprostý sestup nastal po roce 1945 a rychlém vzniku železné opony, kdy někdejší provoz prakticky ustal. Nádraží také bylo silným bombardováním téměř zničeno a budovy z 50. let 19. století musely být strženy.

Po roce 2004 nastala na stejném místě principiální přestavba dle návrh vzešlého z architektonicko-dopravní soutěže. Později byla vypsána ještě jedna soutěž na řešení prostoru před nádražím, ve které zvítězil respektovaný architekt Boris Podrecca a která byla posléze realizována.

Popis nádraží[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Wien Praterstern – interiér haly nástupišť
Nádraží Wien Praterstern – 3. nástupiště směr ČR (od roku 2012, po převedení provozu na pravostranný, na toto nástupiště jezdí vlaky mj. ve směru z ČR)

Nádraží je v současnosti jednoduchým průjezdným nádražím které sdílí jak průběžné trati železnice (ÖBB), tak tratě S-Bahnu vídeňského dopravního regionu. Při poslední modernizaci byl rovný přímý tvar nástupišť změněn na nástupiště v mírném oblouku se 4 nástupními hranami a 4 kolejemi. Střední ostrovní nástupiště jsou značně široká (11 m) a komfortní. Při poslední přestavbě došlo k redukci nástupišť a sjednocení výšky (nivelety) dříve ve výšce rozdílných kolejí drážních a S-Bahnu. Výška nástupních hran je 550 mm nad temenem kolejnice a je maximálně komfortní. Niveleta temene kolejnice nad úrovní uličního terénu je velká, v důsledku čehož je nádraží, a s ním spojené drážní těleso jen malou bariérou mezi částmi města na jedné i druhé straně. Průchody a průjezdy jsou o velké světlé výšce a umožňují dobrou optickou i prostorovou komunikaci (spojitost).

Délky nástupišť:

Číslo Délka
Bahnsteig 1 214 m
Bahnsteig 2 216 m
Bahnsteig 3 214 m
Bahnsteig 4 216 m

Nádraží odbavuje jak soupravy státní železnice ÖBB tak i soupravy městské rychlodráhy S-Bahn, operující ve Vídni a přilehlých územích ve správě Dopravního sdružení region Ost (Verkehrsverbund Ost-Region – VOR).

Název nádraží[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ÖBB,VOR. www.oebb.at [online]. 7-2-2013, rev. 7-2-2013 [cit. 7-2-2013]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mojmír Krejčiřík: Po stopách našich železnic. Nadas, Praha 1990, ISBN 80-7030-061-2. S. 35 a 5
  • Franz Haas: Der Wiener Nordbahnhof. Sutton Verlag, Erfurt 2006, ISBN 3-86680-036-3.
  • Alfred Horn: Eisenbahn-Bilderalbum. Band 6: Die Zeit von 1945 bis 1955. Wiederaufbau, Besatzungszeit, Fremd- und Beutelokomotiven, Privat-, Lokal- und Werksbahnen. Bohmann, Wien 2002, ISBN 3-901983-15-5.
  • Manfred Schenekel: Versuch einer Sozialgeschichte des Wiener Nordbahnhofes in den Jahren 1938- 1945. Univ. Dipl. Arb. Wien 1993.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nordbahn (Wien Praterstern – Břeclav)
Železniční trať Wien Praterstern – Wien Meidling
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wien_Praterstern_(nádraží)&oldid=22800285“