Motorová vozidla Walter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1911
Datum zániku1951
Adresa sídlaPraha, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strojírenskou společnost Walter založil v Praze Josef Walter, vyučený v zámečnické dílně svého otce. Tento článek pojednává o výrobě motocyklů, tříkolek, osobních automobilů, nákladních vozů a autobusů produkovaných v letech 1901-1951. Motocykly a tříkolky vyráběla tato společnost v letech 1901-1925, automobily v letech 1912-1951.

Historie

Vznik dílny zámečníka Josefa Waltra na výrobu a opravu jízdních kol, ke kterým nakupoval součástky od britské firmy BSA, na Smíchově ve Smetanově ulici čp.753 (nyní Kořenského 753/12) se datuje rokem 1898. V roce 1901 se stěhuje do větší dílny v Kinského ulici čp.218 (nyní Štefánikova 218/3). Tato dílna měla již 8 obráběcích strojů a byl zde vyroben první motocykl Walter s jednoválcovým motorem 2 k (1903). V roce 1905 se opět stěhuje do nové provozovny v ulici Na Zatlance čp.1120/6, kde bylo vyrobeno 30 motocyklů, v roce 1905 první dvouválcový motor 4 k a v roce 1908 první motorová tříkolka C2. V roce 1911 zakládá společnost J.Walter a spol., která úspěšnou výrobu motocyklů a motorových tříkolek postupně rozšířila na výrobu automobilů Walter. V roce 1919 je tato společnost přejmenována na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. a posléze v lednu 1932 se změnil název společnosti na „Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“. Po II. světové válce se znárodněný podnik jmenoval Letecké závody n.p. a od roku 1949 Motorlet n.p.

Dvojité "W" bylo znakem továrny Walter v letech 1911-1945. V roce 1949, aby potvrdilo proběhlou společenskou změnu, se otočilo o 180° a bylo z něho "M" (jako Motorlet). V roce 1995 opět provedlo obrat o 180° a vrátilo se do původní pozice "W".

Motocykly a tříkolky

Nejprve se Josef Walter zabýval výrobou jízdních kol, motorových kol a motocyklů. S konstrukcí prvního motocyklu (typ A) bylo započato v roce 1900, ale dokončen byl až v roce 1902 a měl jednoválcový motor o objemu 299 cm³ a výkon 2 k/1,5 kW. Ten typ získal stříbrnou medaili na pražské průmyslové výstavě v roce 1903. Druhý motocykl (typ B), silnější dvouválec o objemu 499 cm³ měl již výkon 4 k/3 kW. Poté, co firma začala vyrábět motocykly sériově, přestěhoval v roce 1905 výrobu do nové haly v ulici Na Zatlance. Byla zde kovárna, lakovna, moderní stroje a také konstrukční kancelář. Oba typy byly v roce 1907 modernizovány - plochý řemen byl nahrazen válečkovým řetězem. Po úspěšném jednoválci brzy následoval dvouválec a dalších motocykly, které byly vhodné i pro provoz s postranním vozíkem. Motocykly Walter byly úspěšné i v závodech.

Walter od roku 1908 vyráběl i tříkolky, které také úspěšně prodával. První byla dvousedadlová tříkolka Walter C2 s dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem o objemu 1020 cm³ a výkonem 7 koní. Později se prodával i dodávkový model CN4 a čtyřsedadlový C4. Druhá tříkolka vyráběná od roku 1912 (typ Walter D) byla vybavena motorem o objemu 1,25 l a výkon 12 koní. Tato vozidla měla jedno kolo vpředu a dvě vzadu, dvoustupňovou převodovku a pohon z motoru přenášel řetěz. V období 19101913 bylo vyrobeno a prodáno téměř 900 tříkolek, které slavily úspěch i v závodech do vrchu. Walter vyvážel své motocykly a tříkolky do celé Evropy i na Balkán a do Ruska. Po I.světové válce prodává Walter licenci k výrobě tříkolek včetně rozpracovaných dílů firmě Šibrava.

Po I.světové válce se na krátký čas vrací výroba motocyklů. Nejprve je to vojenský motocykl ing. Zubatého, Walter 706 cm3 (čtyřdobý vzduchem chlazený zážehový dvouválec SV s protiběžnými písty - boxer), avšak licence je záhy prodána firmě Automontage J.Janatka ze Smíchova a motocykl byl vyráběn pod značkou Itar. Posledním motocyklem (ing. Plocek) z Jinonic byl typ M 922 (čtyřtakní dvouválec OHV do V o objemu 750 cm3 a výkonu 8 k/5,9 kW). Vyráběl se i s postranním vozíkem.

Automobily

V roce 1913 vyrobil v nové továrně v Praze Jinonicích první osobní automobil. Jednalo se o automobil Walter W-III, po něm rychle následovaly W-II a W-I. Až do první světové války se jeho vozy také úspěšně účastnily motoristických závodů. Zákazníky vozy přesvědčily svou spolehlivostí, rychlostí a jízdní stabilitou.

Během první světové války byly provozy továrny těžce poškozeny, výroba automobilů byla obnovena v roce 1919. Od roku 1919 do roku 1927 byly vyráběny automobily řady Walter WZ ("Z" - konstruktér ing. Zubatý). Od roku 1924 až do roku 1928 byly vyráběny automobily řady Walter P ("P" - konstruktér ing. Plocek).V roce 1928 byla zahájena výroba vozů Walter 4-B a Walter 6-B. ("B" - konstruktér ing. Barvitius). Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně (1930-1932) vyvíjeny typy Walter Standard, Walter Super 6, Walter Regent a luxusní Walter Royal. Posledním automobilem byl sportovní Walter Standard S z roku 1934.

V licenci zde byly později vyráběny (1931-1937) i automobily Fiat, například Fiat 514 (Walter Bijou), Fiat 508 (Walter Junior), Fiat 522C (Walter Princ), Fiat 522L (Walter Lord). Naposledy byly automobily Walter vystaveny pražském autosalonu v roce 1935 (a to pouze dřívěji představené modely Regent, Bijou, Princ a Lord), v roce 1936 se jinoničtí autosalonu už nezúčastnili. V průběhu roku 1936 byla v podstatě zastavena výroba a v roce 1937 se jen doprodávaly dříve rozpracované automobily.

V letech 1946 až 1951 se podílela továrna Walter ještě na jednom typu osobního automobilu. Vyráběla kompletní podvozek (šasi a motor) automobilu Aero Minor s dvouválcovým dvoutaktním motorem a pohonem předních kol. Finalizace vozu byla prováděna v Letovu Letňany (nyní Latecoere Czech Republic s.r.o.). Tento typ byl velmi úspěšný a účastnil se závodů 24 hodin Le Mans, Rallye Monte Carlo, Raid Polski, Alpská jízda a Bol d'Or. Krátce po zahájení výroby dochází k paradoxní situaci. Britská firma BSA zahájila jednání o nakoupení licence. Když Josef Walter zahajoval podnikání, nakupoval pro výrobu jízdních kol součástky od britské firmy BSA. O 50 let později tatáž firma má zájem nakoupit licenci k automobilu, na kterém se továrna Walter významnou měrou podílí. Přestože byl zájem ve vývoji tohoto vozu pokračovat (Československý projekt 1946-1948, vozítko Minicar 1948 a modernizovaný Minor III 1951), k naplnění tužeb konstruktéru nedošlo. Od roku 1951 byly v Jinonicích vyráběny už jen letecké motory.

Automobily Walter

Typ Rok Počet válců/Rozvod Objem cm³ Výkon Rozvor mm Rozchod mm
W-III 1912 4R SV 2613 30 k 2670 1200
W-II 1913 4R SV 1847 24 k 2560 1100
W-I 1913 4R SV 1244 15 k 2560 1100
WZ 1919 4R SV 1544 18 k 2760 1200
WIZ 1920 4R OHV 1544 20 k 2760 1200
WIZI 1920 4R SV 2120 25 k 2830 1250
WIZI 1923 4R OHV 2120 30 k 2830 1250
0 1924 4R OHC 1945 80 k 2760 1400
P-I 1924 4R OHV 1544 30 k 3000 1350
P-II 1925 4R OHV 1945 30 k 3000 1365
P-III 1926 4R OHV 1945 30 k 3100 1400
P-IV 1927 4R OHV 2368 36 k 3100 1400
4 B 1928 4R OHV 1908 35 k 3300 1380
6 B 1928 6R OHV 2863 60 k 3300 1400
Standard 6 1930 6R OHV 2863 60 k 2800 1370
Super 6 1930 6R OHV 3257 70 k 3300 1400
Regent 1932 6R OHV 3257 80 k 3300 1450
Royal 1932 12V OHV 5874 120 k 3700 1430
Standard S 1934 6R OHV 3257 80 k 2800 1370

Automobily Walter v licenci Fiat

Typ Rok Uspořádání válců Objem cm³ Výkon Rozvor mm Rozchod mm Model Fiat
Bijou 1931 4 SV 1438 32 k 2555 1220 Fiat 514
Junior 1932 4 SV 995 22 k 2250 1200 Fiat 508 Ballila
Junior S 1933 4 SV 995 30 k 2250 1220 Fiat 508 Ballila S
Junior SS 1934 4 OHV 1089 35 k 2250 1220 Fiat 508C
Princ 1933 6 SV 2492 50 k 2775 1410 Fiat 522C
Lord 1933 6 SV 2492 55 k 3250 1410 Fiat 522L

Automobily užitkové (nákladní vozy, dodávky, nástavby a autobusy)

K výrobě osobních automobilů se záhy připojuje i výroba užitkových automobilů. Z počátku to byly pouze dodávkové a sanitní verze osobních automobilů jako např. W 1500 (WZ), Bijou a Junior v provedení se skříňovou karoserií či jako otevřený valník, později jsou vyráběny samostatné nákladní vozy, autobusy a další typy užitkových vozidel. Byly vyráběny buď s původními motory z osobních automobilů (Comercial/4B, PN/P-IV a později 6B, Universal/Super 6, D-BUS a hasičský V-12/Royal) a nebo s originálními motory a podvozky (FN/FNA, Ideal, Diesel 3t a 5t). Samostatnou kapitolu tvoří licenční (Junkers) nákladní automobily s dieselovými motory Walter Diesel 3t a 5t. Po II. světové válce se krátce vyráběly benzínové motory pro nákladní automobily Praga RN (továrna Praga byla v podstatě zlikvidována americkým náletem 6 týdnů před koncem války) a poslední verze úspěšných nákladních vozů vlastní konstrukce PN. Užitková vozidla se v Jinonicích vyráběla v letech 1920-1950.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter (Automobile) na německé Wikipedii.

Související články

Automobily vlastní konstrukce

Automobily v licenci FIAT

Literatura

  • Boleslav Hanzelka: "Vozy velkých cen", SNTL/ALFA, Praha, 1974, 257 s.
  • Václav Petřík: Zwölfzylinder aus Prag. In: Automobil und Motorrad Chronik, Heft 4/1975, s. 28 a 29
  • Václav Petřík: Walter: Tradition auf zwei, drei und vier Rädern. In: Auto und Motorrad Chronik, Heft 6/1978, s. 22–23 a 40
  • Zdeněk Čížek: "Grand Prix Brno", NADAS, Praha, 1978, 200 s.
  • Libor Tošnar: "Sportovní a závodní automobily v historii našeho podniku" In: Nový Signál - Motorlet, Praha, 1980, 28 s.
  • Stanislav Minařík: "Automobily 1885/1940", NADAS, Praha, 1980, 175 s.
  • Libor Tošnar, Bohumil Sommer: "Motocykly, tříkolky a automobily 1901-1951" In: Nový Signál - Motorlet, Praha, 1981-2
  • Miloš Kovařík: "Velké závody - Muž pro Alfu Romeo", Novinář, Praha, 1982, 256 s.
  • Libor Tošnar: "Sportovní a závodní automobily Walter a Aero Minor", In: Auto-Moto-Sport, Příloha Motoristické současnosti - Za volantem č. 1/1984, Naše vojsko, Praha, s. 74-81
  • Graham Macbeth, Milan Jozíf: "Velký obrazový atlas automobilů", ARTIA, Praha, 1985, 608 s.
  • Adolf Kuba: "Automobil v srdci Evropy", NADAS, Praha, 1986, 312 s.
  • Adolf Kuba: "Atlas našich automobilů 2 (1914-1928)", NADAS, Praha, 1988, 236 s.
  • Václav Petřík: Walter - AutoAlbum č.9, 735.ZO Svazarmu při UJEP, Brno, 1988, 64 s.
  • Adolf Kuba, Milan Spremo: "Atlas našich automobilů 3 (1929-1936)", NADAS, Praha, 1989, 249 s.
  • Milan Olšanský: "Prvních osm. Masarykův okruh 1930-1949", AGM-Gomola, Brno, 1995, 100 s., ISBN 80-900-594-6-5
  • Zdeněk Zavřel, Alena Doskočilová: "Historie automobilových závodů 1930-2000", Computer Press, Praha, 2001, 150 s., ISBN 80-7226-449-4
  • Miroslav Gomola: "Josef Walter - Akciová továrna na automobily a letecké motory", AGM CZ, s.r.o., Brno, 2002, 232 s., ISBN 80-85991-23-3
  • Pavel Hanák a kol.: "75 let Masarykova okruhu ve fotografiích", Automotodrom Brno, a.s. a AMK Automotodrom Brno, 2005, 176 s.
  • Alois Pavlůsek, Ondřej Pavlůsek: "České sportovní automobily", CP Books, a.s., Brno, 2005, 238 s., ISBN 80-251-0534-2
  • Michal Velebný: "Československé formule - Galerie monopostů z let 1935-1990", Grada Publishing, a.s., Praha, 2007, 160 s., ISBN 978-80-247-1752-4
  • Karel Řepa: "Závod do vrchu Zbraslav - Jíloviště", GT Club - Karel Řepa, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-902516-2-5
  • Hubert Procházka, Jan Martof: "Automobily Aero, Jawa, Walter, Wikov, "Z" (1905-1946)", Computer Press, a.s., Brno, 2009, 176 s., ISBN 978-80-251-1940-2
  • Marián Šuman-Hreblay: "Autobusy", Computer Press, a.s., Brno, 2011, 240 s., ISBN 978-80-251-3455-9
  • Marián Šuman-Hreblay: "Dvě století českých automobilů", CPres v Albatros Media, Brno, 2015, 160 s., ISBN 978-80-264-0716-4
  • Jan Tuček: "Auta první republiky (1918-1938)", Grada Publishing, a.s., Praha, 2017, 356 s., ISBN 978-80-271-0466-6

Externí odkazy