Walter Lord

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Lord
Walter Lord, limuzína (1932)
Walter Lord, limuzína (1932)
VýrobceWalter
Roky produkce1932–1937
Vyrobenodesítky kusů
Místa výrobyJinonice
KonkurencePraga Alfa a Škoda Superb
Druh pohonupohon zadních kol
Technické údaje
Délka4 680 mm
Šířka1 750 mm
Výška1 740 mm
Rozvor3 230 mm
Rozchod1 410 mm/vpředu, 1 450 mm/vzadu
Celková hmotnost1 580 kg
Počet míst5–7
Maximální rychlost110 km/h
Spotřeba15 l/100 km
Kapacita akumulátoruBosch nebo Scintilla (12V)
Motor
Motorzážehový, řadový šestiválec s rozvodem SV
Objem2 492 cm³
Počet válců6
Výkon1932-5: 40,5 kW (55 k) při 3300 ot/min, 1936-7: 44,1 kW/60 k
Převodovky
Převodovkamechanická
Druhmanuální
Počet převodových stupňů4+Z
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Lord byl osobní automobil továrny Walter, českého výrobce osobních automobilů. Byl představen koncem roku 1932 a jednalo se licenční šestiválec, odvozený z italského typu Fiat 522 L (řada modelů Fiat 522 / 524). Od roku 1931 byl v Itálii dán do výroby Fiat 522 C / L. Současně se objevil těžší model Fiat 524 C / L s výkonem až 40 kW (54 k). Oba typy (522 i 524) byly osazeny stejným motorem Fiat, model 122. Fiat 522 C (corto - krátký) byl vyráběn jako Walter Princ a Fiat 524 L (lungo - dlouhý) jako Walter Lord. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“ tak představila poslední automobil, sériově vyráběný v Jinonicích.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Walter Lord, kabriolet Petera (1934)

„Úsporný (ale ne až tak levný) šestiválec středního obsahu 2,5 litru, s vyšším výkonem, s přepychovou výbavou a vzhled jako u nejdražších vozů. Dokonalé, technicky propracované a moderně vyřešené chassis s pružným a spolehlivým motorem o výkonnosti 55 ks“. Tak byl charakterizován Walter Lord v materiálech výrobce. Výhodou bývala označována skutečnost, že při ekonomicky akceptovatelné spotřebě 15 l/100 km měl poměrně vysoký výkon a přepychovou výbavu značně převyšující standard této objemové třídy, kterou se řadil k úrovni nejdražších automobilů.[1]

Walter Lord, kabriolet (Letem světem, 4. června 1935)

Továrna Walter nikdy nepatřila ke špičce v celkových počtech prodaných automobilů. Například v roce 1932 bylo vyrobeno 374 automobilů vč. nákladních (217 osobních). Pouze v letech 1933 a 1934 byla výroba vyšší (především díky modelům Junior) a dosáhla 474 resp. 470 osobních automobilů. Od roku 1935 výroba klesala, v roce 1935 to bylo 430 vozů a v roce 1936 jen 179, z toho 101 osobních, 60 nákladních a 14 autobusů.[2] Výroba automobilů Walter Lord i tak zůstala velmi omezená, zřejmě se jednalo o několik desítek kusů a v létě 1936 skončila zcela. Ve dnech 19.-21. listopadu 1936 se dokonce konala v pražských Holešovicích, v ulici U měšťanského pivovaru č.p. 799 veřejná dražba (výprodej) asi 60 osobních, nákladních a dodávkových automobilů Walter.[3] V roce 1937 se již pouze doprodávaly dříve vyrobené - v dražbě neprodané - vozy. Takto skončila celá automobilová výroba firmy Walter s výjimkou nákladních automobilů Walter PN, které se vyráběly pro československou armádu až do roku 1939.[4]

Walter Lord, limuzína (1936)

Motor[editovat | editovat zdroj]

Motor vozu byl spojujícím článkem mezi litrovými Juniory, 1,4 litrovým typem Bijou a více než třílitrovými modely Super 6 a Regent. Zážehový, kapalinou chlazený řadový šestiválec (R6) s tlumičem vibrací, rozvod SV, zdvihový objem 2492 cm³ (některé zdroje uvádějí 2491 cm3),[5] vrtání 72,0 mm, zdvih 102,0 mm, dva ventily/válec, bez přeplňování. Klikový hřídel byl uložen na sedmi ložiscích a byl vybaven tlumičem torzích kmitů.[6] Původní Lord z roku 1932 podával výkon 55 k/40,5 kW při 3300 ot/min. Od roku 1936 byl výkon zvýšen až na 60 k/44,1 kW. Přívod benzínu ke karburátoru Solex 30 VAFD byl řešen membránovým čerpadlem z nádrže o objemu 51 litrů umístěné za zadní nápravou. Karburátor byl vybaven "samostarterem" (sytič) a spořičem paliva. Maximální rychlost 110 km/h.[7] Mazání motoru bylo jako obvykle tlakové, oběžné. Vodní chlazení s nuceným oběhem přes vodní čerpadlo a chladič. Zapalování bylo dynamo-akumulátorové o napětí 12 V. Vpředu umístěný motor byl spojen přes suchou, jednolamelovou spojku se čtyřstupňovou převodovkou (4+Z) se synchronizací třetího a čtvrtého stupně. Převodovka měla i volnoběh Walter Maybach, který byl ovládán tlačítkem na palubní desce. Pohon zadních kol snad ani nemusíme zdůrazňovat. Vůz měl kapalinové ovládání bubnových brzd se samostatnými okruhy pro přední a zadní nápravu. Mechanická, ruční brzda působila na zadní kola.[1]

Deklarovaný objem válců 2492 cm³ byl těsně pod tehdejší daňovou hranicí 2,5 l.[8] Fiat přitom u téhož motoru udával zdvih 103 mm a tudíž objem 2516 cm³.[9]

Walter Lord, poslední provedení limuzíny (sedan) z roku 1936
Inzerát Walter Princ a Lord (1936)

Podvozek[editovat | editovat zdroj]

Walter Lord měl ortodoxní, solidní lisovaný rám s centrální výztuhou ve tvaru X zamezující kroucení a tuhé nápravy odpružené podélnými listovými pery, která byla zavěšena na "ložiskách Silentibloc", doplněnými kapalinovými tlumiči. Větší Lord se mohl pochlubit diskovými koly a pneumatikami rozměru 6,00 x 18. Řízení šnekové, volant umístěn vlevo.

Rozměry podvozku: rozvor náprav 3230 mm, rozchod kol vpředu 1410/vzadu 1450 mm, vnější rozměry: délka 4680 mm, šířka 1750 mm, výška 1740 mm, pohotovostní hmotnost 1580 kg. Podvozek Lorda vykazoval hmotnost 1020 kg (tj. o 100 kg více než Princ). Motor měl tichý chod, vůz se snadno ovládal, jen jízdní vlastnosti nebyly právě nejlepší.[10]

Walter Lord, kabriolet Sodomka na Concours d'Elegance v Brně (1936)

Karoserie[editovat | editovat zdroj]

Provedení karoserie odpovídalo waltrováckým zvyklostem luxusu s bohatou výpravou celého vozu, byť se jednalo pouze o vůz střední kategorie. Aerodynamická karoserie se 6-7 místy k sezení u limuzíny a 5 sedadlová u kabrioletu (se čtyřmi stahovacími okny) s bohatou výpravou a prostorným kufrem.[11] Sedmimístná limuzína Lord navzdory hmotnosti téměř 1600 kilogramů jezdila až 110 km/h. Prostor pro cestující byl v limuzíně oddělen přepážkou (mezi předními a zadními sedadly) a v zadní části byla i možnost využít dvě přídavná, sklápěcí sedadla.[12]

Walter Lord se během výroby (1932-1936) dočkal inovací karosérie. Téměř každým rokem byla na tradičním pražském autosalonu představena nová verze. Nejprve se změny promítly do tvaru splývavé zádě, později k šikmo vpřed skloněné masce chladiče. Takto postupně přešel Lord od mírně „hranaté“ karoserie k líbivým aerodynamickým profilům z let pozdějších.[13] Lord se dočkal – mimo továrních provedení – i řady karosářských úprav specializovanými firmami, oblibu majetné klientely si získaly zejména kabriolety stavěné firmami Sodomka ve Vysokém Mýtě a Petera a synové ve Vrchlabí.

Sbor dobrovolných hasičů z Kamenice nad Lipou vlastní a provozuje unikátní přestavbu tohoto automobilu z roku 1941 na hasičský vůz s čerpadlem Sigmund označený jako Walter Lord AS 15.[14] Automobil byl vyroben v roce 1935 a jako ojetý byl zakoupen za 12 500 Kč od živnostníka z Prahy. Místní všeuměl Čestmír Procházka, člen a strojník hasičského sboru v Kamenici, přestavěl původně limuzínu na automobilovou stříkačku (AS) vybavenou čerpadlem Sigmund o výkonu 1500 l/min. Celkové náklady přestavby činily 55 000 Kč.[15] Další stroj, limuzína z roku 1932 je vystavena v "nálezovém" stavu v Muzeu motorismu ve Znojmě. Na veteránských akcích, zvláště na Soutěži elegance historických automobilů v Roztokách u Prahy, kterou každoročně pořádá Veteran Car Club Praha a Středočeské muzeum, se objevuje velmi zachovalá limuzína Walter Lord z roku 1932. V roce 2017 byl renovován kabriolet Walter Lord z karosárny Petera (1936) společností Renovet s.r.o. z Vysokého Mýta.

V roce 1934 byla limuzína Lord nabízena za 75 000 Kč,[16] od té doby cena pouze klesala. Pro sezónu 1935, což byl poslední rok, kdy se továrna Walter zúčastnila pražského autosalónu, byl uzavřená šestisedadlová "limousina" Lord nabízen za 59 tisíc Kč, kabriolet s patentním skládáním nepromokavé střechy, se synchronizací a volnoběhem stál 68 tisíc Kč.[7] To byly ceny srovnatelné třeba se šestiválci Praga Alfa nebo Škoda Superb.[5] Pro rok 1936 byly ještě sníženy na 56 tis. Kč u limuzíny a na 62 tis. Kč u kabrioletu.[17]

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Tento luxusní vůz nebyl určen pro závodní tratě, ale zúčastňoval se nejrůznějších přehlídek krásy a soutěží elegance. V roce 1935 byl oceněn na Soutěži krásných automobilů, která se konala 20. září 1935 v Poděbradech a byla uspořádána Správou poděbradských lázní a místním odborem Ligy čs. motoristů. Za účasti 43 automobilů 16 značek soutěž navštívilo asi 2000 diváků. Walter Lord získal Velkou cenu lázní se zlatou stuhou.[18] A ještě v dubnu 1936 se jeden Walter Lord z karosárny Sodomka zúčastnil VIII. ročníku Concours d'Elegance na zemském výstavišti v Brně. Světlemodrý kabriolet působil velmi úhledně, jak v komentáři zdůraznily Lidové noviny.[19] Paní Marie Hrčková s ním získala zvláštní cenu za nejúčelnější mechaniku kabrioletu. Soutěž a výstavu uspořádal brněnský Moravsko-slezský autoklub (MSAC, Mährischs-Schlesischer Automobil-Club) a jak dodal ilustrovaný magazín Měsíc vycházející v Brně, "v našich poměrech má tato výstava dokonce vyšší důležitost než podzimní autosalony" (v Praze). Navíc "většina zájemců se rozhoduje už na jaře pro koupi nového vozu a vítá příležitost, že může vidět všechny novinky pohromadě. Překrásné výstavní místnosti na zemském výstavišti, které by Brnu mohlo závidět každé velkoměsto, umožňují pořádajícímu Autoklubu velkorysé uspořádání této každoroční přehlídky.[20]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Walter Lord (1932), limuzína v Roztokách 2019
    Walter Lord (1932), limuzína v Roztokách 2019
  • Walter Lord (1932), Roztoky 2019
    Walter Lord (1932), Roztoky 2019
  • Walter Lord (1932)
    Walter Lord (1932)
  • Walter Lord, limuzína (1932) v Roztokách 2018
    Walter Lord, limuzína (1932) v Roztokách 2018
  • Walter Lord (1932), limuzína v Muzeu motorismu Znojmo 2019
    Walter Lord (1932), limuzína v Muzeu motorismu Znojmo 2019
  • Walter Lord (1932), limuzína v nálezovém stavu
    Walter Lord (1932), limuzína v nálezovém stavu
  • Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941) v Kamenici n. L. 2019
    Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941) v Kamenici n. L. 2019
  • Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941), pohled na motor
    Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941), pohled na motor
  • Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941)
    Walter Lord (1935), přestavba na hasičský vůz (1941)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b TOŠNAR, Libor; SOMMER, Bohumil. Motocykly, tříkolky a automobily (1901-1951). Nový Signál, Motorlet. Roč. 1981-2. 
  2. ↑ TUČEK, Jan. Automobily Walter (2). Automobil. Duben 2002, roč. 2002, čís. 4, s. 39–40. Dostupné online. 
  3. ↑ Upozorňujeme na veřejnou dražbu. Auto. 15.11.1936, roč. 18. (1936), čís. 14, s. 342. Dostupné online. 
  4. ↑ TUČEK, Jan. Italové z Jinonic. Automobil. Roč. 2014, čís. 11, s. 67–69. 
  5. ↑ a b JEZDÍNSKÝ, J. Přehled čsl. aut a motocyklů. Auto. 1. duben 1936, roč. 17. (1935-6), čís. 23, s. 500. Dostupné online. 
  6. ↑ 24. mezinárodní výstava automobilů v Praze. Národní listy. 8.4.1934, roč. 74. (1934), čís. 96, s. 15. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Walter Princ a Lord. Letem světem. 1935-06-04, roč. 9, čís. 34, s. 17. Dostupné online. 
  8. ↑ TUČEK, Jan. Auta první republiky 1918-1938. I. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2017. 356 s. ISBN 978-80-271-0466-6. S. 174–175. 
  9. ↑ La Production Fiat 1923-1934 [online]. http://fiat.modeles.free.fr/ [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ KUBA, Adolf. Automobil v srdci Evropy. I. vyd. Praha: NADAS, 1986. 312 s. S. 118. 
  11. ↑ Zvyšujeme výrobu - snižujeme ceny: Naše modely 1935, naše ceny 1935. Letem světem. 1935-02-19, roč. 9, čís. 19, s. 21. Dostupné online. 
  12. ↑ KRÁL, Zdeněk. Motorismus v srdci Evropy. 1. vyd. Čestlice: REBO International CZ, 2015. 304 s. ISBN 978-80-255-0987-6. S. 122–125. 
  13. ↑ ING. KOVAŘÍK, O. XXV. jubilejní autovýstava v Praze. Auto. 1.11.1935, roč. 17 (1935), čís. 13, s. 290–294. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Hasičská vozidla. II. vyd. Brno: CPress v Albatros Media, 2017. 216 s. ISBN 978-80-264-1388-2. S. 171–172. 
  15. ↑ Automobilová stříkačka Walter Lord. I. vyd. Kamenice nad Lipou: Sbor dobrovolných hasičů, 2014. 2 s. S. 1. 
  16. ↑ Dvě vítězství v jednom dni. Auto. Květen 1934, roč. 16, čís. 5, s. II. Dostupné online. 
  17. ↑ Střední nebo velký vůz?. Auto. 15.6.1936, roč. 18. (1936), čís. 4, s. 94. Dostupné online. 
  18. ↑ -, jist. Soutěž krásných automobilů v Poděbradech. Lidové noviny. 24.9.1935, roč. 43. (1935), čís. 479, s. 6. Dostupné online. 
  19. ↑ -, hb. Concours d'Elegance automobilů v Brně. Lidové noviny. 2.5.1936, roč. 44. (1936), čís. 222, s. 9. Dostupné online. 
  20. ↑ VIII. Concours d'Elegance a výstava aut v Brně. Měsíc. Duben 1936, roč. 5. (1936), čís. 4, s. 14–15. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MINAŘÍK, Stanislav: "Automobily 1885/1940", NADAS, Praha, 1980, 175 s.
  • KUBA Adolf, SPREMO Milan: "Atlas našich automobilů 3 (1929-1936)", NADAS, Praha, 1989, 249 s.
  • GOMOLA Miroslav: "Josef Walter - Akciová továrna na automobily a letecké motory", AGM CZ, s.r.o., Brno, 2002, 232 s., ISBN 80-85991-23-3
  • PROCHÁZKA Hubert, MARTOF Jan: "Automobily Aero, Jawa, Walter, Wikov, "Z" (1905-1946)", Computer Press, a.s., Brno, 2009, 176 s., ISBN 978-80-251-1940-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

• k
z • d • e
Automobily značky Walter 1910–1937
Třída 1910 1920 1930
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7
Osobní W-I P I, P II Standard 6
W-II P III, P IV Super 6
W-III WZ, WIZ, WIZI
4-B
6-B Regent
Royal
Osobní (licence Fiat) Bijou
Junior
Junior S
Junior SS
Princ
Lord
Závodní, sportovní speciál WIZ, WIZI 0 (nula) Super 6B Standard S
Užitkové automobily PN
FN
Comercial
D-Bus
Universal
Diesel 5 t/Diesel 3 t
Ideal
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_Lord&oldid=23022877“