Vladimir Jakovlevič Propp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Propp

Vladimir Jakovlevič Propp (29. dubna 1895 Petrohrad22. srpna 1970 Leningrad) byl ruský lingvista, průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině německého sedláka původem z Povolží, v letech 1913-1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě a pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo "Morfologie pohádky" a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i literaturu německou na leningradské univerzitě. Později se zabýval hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Proppovy dvě hlavní studie o skladbě, prvcích a dějinných a kulturních kořenech pohádek jsou

  • Morfologie pohádky
  • Historické kořeny magických příběhů.

V první knize velice přesně a podrobně třídí různé větve pohádkového žánru a identifikuje neměnné funkce postav a jejich základní charakteristiky na základě přesvědčivé empirické dokumentace. Když kniha roku 1958 vyšla v překladech, vyvolala senzaci a významně ovlivnila strukturalistické badatel, zejména C. Lévi-Strausse.

V druhé knize (Historické kořeny magických příběhů) se věnuje rekonstrukci vzniku pohádky a zasazuje ji do širokého kulturního a dějinného kontextu. V magickém příběhu nalézá kreativní a autenticky lidové ztvárnění dávných vztahů výroby a příslušných magicko-náboženských projevů.

Struktura pohádky[editovat | editovat zdroj]

Podle Proppa pohádka ve své „úplné“ formě obsahuje celkem 31. bodů. Nemusí být přítomny všechny, ale vždy v stejném pořadí. Tyto body jsou následující:

  1. Člen rodiny odchází pryč (uvedení hrdiny);
  2. Zákaz uložený hrdinovi;
  3. Porušení zákazu (uvedení záporného hrdiny);
  4. Záporný hrdina se pokouší o řešení (pokouší se najít děti/poklad apod. nebo se budoucí oběť obrací na něj);
  5. Záporný hrdina získává informace o hrdinovi;
  6. Záporný hrdina se pokouší oklamat oběť a zmocnit se jí/jejích předmětů;
  7. Oběť je oklamána a nevědomky pomáhá zápornému hrdinovi;
  8. Záporný hrdina poškozuje člena rodiny;
  9. Neštěstí je odhaleno (hrdina je vyslán, je zavolán na pomoc apod., resp. poškozený hrdina je vyslán pryč;
  10. Hledač souhlasí s protiakcí nebo se pokouší o protiakci;
  11. Hrdina opouští domov;
  12. Hrdina je zkoušen, dotazován, napadán apod. připravuje se cesta, na níž získá magickou pomoc („dárce“);
  13. Hrdina reaguje na akci budoucího dárce (zkouška, osvobození zajatého, usmíření hádajících se, vykonává službu apod.;
  14. Hrdina získává magický předmět;
  15. Hrdina se přesouvá nebo je veden k tomu, za čím se vydal;
  16. Hrdina a záporný hrdina svádějí přímý boj;
  17. Hrdina je zraněn/označen;
  18. Záporný hrdina je poražen (zabit v boji, poražen v hádankách, zabit ve spánku, vyhnán apod.);
  19. Původní neštěstí je napraveno;
  20. Hrdina se vrací;
  21. Hrdina je pronásledován (někdo se ho pokouší zabít, oklamat apod.);
  22. Hrdina je zachráněn od pronásledování;
  23. Hrdina – nepoznán – přichází domů;
  24. Falešný hrdina si nárokuje jeho pocty;
  25. Hrdinovi je předložen těžký úkol (ordál, zkouška, hádanka, zkouška síly či vytrvalosti apod.);
  26. Zkouška složena;
  27. Hrdina je rozpoznán (díky znamení/zranění, které mu vtiskl záporný hrdina, nebo díky předmětu);
  28. Falešný hrdina nebo záporný hrdina je zajat;
  29. Hrdina získává nový vzhled (krásný, nové šaty apod.);
  30. Záporný hrdina je potrestán;
  31. Hrdina se žení a nastupuje na trůn (je odměněn).

Když se těchto 31 bodů pokusíme ještě více schematizovat, dostaneme celkem 5 základních bodů:

  1. Hrdina objevuje nedostatek.
  2. Hrdina se vydává na cestu.
  3. Hrdina nachází pomocníka/protivníka.
  4. Hrdinovi je uložena zkouška.
  5. Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek.

Při zabstraktnění jednotlivých bodů můžeme toto schéma aplikovat nejen na pohádky, ale i na jakýkoli ucelený příběh.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Jakovlevič Propp
  • Vladimír Jakovlevič Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&H, 1999. ISBN 80-86022-16-1)
  • Vilmos Voigt: Propp, Vladimir Jakovlevič. In: Enzyklopädie des Märchens, sv. 10 (2002), sloupce 1435–1442.
  • Serena Grazzini: Der strukturalistische Zirkel. Theorien über Mythos und Märchen bei Propp, Lévi-Strauss, Meletinskij. Wiesbaden 1999 (DUV: Literaturwissenschaft).
  • Reinhard Breymayer: Vladimir Jakovlevič Propp (1895–1970) – Leben, Wirken und Bedeutsamkeit. In: Linguistica Biblica 15/16 (1972), str. 36–77 (str. 67–77 bibliografie).

Související články[editovat | editovat zdroj]