Velryba grónská
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Velryba grónská
Porovnání velikosti s člověkem
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Balaena mysticetus L., 1758 |
||||||||||||
 areál rozšíření velryby grónské
|
Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule a dosahující délky až 20 m a hmotnosti 50-70 tun, má silnou vrstvu podkožního tuku. Obývá studené vody.Vyznačuje se velkou hlavou a dále také ocasní ploutví, která představuje až 40% délky těla, plave pomalu a nepotápí se do velkých hloubek. Žije v malých skupinách, zatímco ostatní kosticovci spíše žijí samotářsky, na rozdíl od ostatních také nemigruje za potravou ani k páření. Rohovitými kostnicemi v ústní dutině cedí drobný plankton. Dožívá se vysokého věku: byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce snad až 200 let.
Obsah |
Výskyt [editovat]
Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker. V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru. Na jižní polokouli vůbec nežije.
Rozmnožování [editovat]
Tento kytovec se páří na konci zimy až do začátku jara. Brzy po spáření dochází k migraci. Narození mláděte je během dubna až června. Ve věku 20 let, při délce 12,3 - 14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
Potrava [editovat]
Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna krilu (drobouncí korýši).
Zajímavosti [editovat]
Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaně, narval či běluha.Mezi kosticovce patří např. Velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu.Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu.Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.
Amino Acid Racemization: Today's Chemist at Work. Pubs.acs.org</ref>
Reference [editovat]
- ↑ http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/2467/0
- ↑ John C. George, Jeffrey Bada, Judith Zeh, Laura Scott, Stephen E. Brown, Todd O'Hara, and Robert Suydam(1999)."Age and growth estimates of bowhead whales (Balaena mysticetus) via aspartic acid racemization". Can. J. Zool.77(4): 571–580. doi:.
- ↑ Conroy, Erin. (2007-12-06) Netted whale hit by lance a century ago – Science – MSNBC.com. MSNBC. Retrieved on 2011-09-15.
- ↑ 19th-century weapon found in whale » USA Today
