Třída Aigle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Aigle
Milan
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Typ torpedoborec
Lodě 6
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud 5 ztraceno
1 vyřazen
Předchůdce třída Guépard
Následovník třída Vauquelin
Technické údaje
Výtlak 2441 t (standardní)
3140 t (plný)
Délka 128,5 m
Šířka 11,84 m
Ponor
Pohon 2 turbínová soustrojí
4 kotle
2 šrouby
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 36 uzlů
Dosah
Posádka 230
Výzbroj 5× 138,6 mm (5×1)
4× 37 mm (4×1)
13,2mm kulomet Hotchkiss (2×2)
6× 550mm torpédomet (2×3)
2 skluzavky hlubinných pum
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar {{{radar}}}
Sonar {{{sonar}}}
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Aigle byla třídou „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva postavených před druhou světovou válkou. Třídu tvořilo šest jednotek. Pět bylo za války zničeno, jedna dosloužila na konci 50. let.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Šest jednotek této třídy bylo dokončeno v letech 19311932.

Jednotky třídy Aigle:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Osud
Aigle 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou.
Vautour 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou.
Albatros 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Během operace Torch se vzdal spojencům. Vyřazen 1959.
Gerfaut 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou.
Milan 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Zničen spojeneckými plavidly během operace Torch.
Épervier 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Zničen spojeneckými plavidly během operace Torch.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidla měla typickou čtyřkomínovou siluetu. Výzbroj tvořilo pět 138,6mm kanónů umístěných v jednodělových věžích. Ty doplňovaly čtyři 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm torpédometů. K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dvě turbínová soustrojí a čtyři kotle. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)