Třída La Galissonnière
| Třída La Galissonnière | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | francouzské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | La Galissonnière Jean de Vienne Montcalm Marseillaise Gloire Georges Leygues |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | 3 potopeny, 3 vyřazeny |
| Předchůdce | Émile Bertin |
| Následovník | De Grasse |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7600 tn (standardní) 9120 tn (plný) |
| Délka | 179,5 m |
| Šířka | 17,48 m |
| Ponor | |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 4 kotle 81 000 hp |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 540 |
| Výzbroj | 9× 152 mm (3×3) 8× 90 mm (4×2) 8× 37 mm (4×2) 12× 13,2 mm 4× 550mm torpédomet (2×2) |
| Pancíř | boky 102 mm paluba 51 mm věže 102 mm |
| Letadla | 1 katapult |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída La Galissonnière byla třída lehkých křižníků francouzského námořnictva. Podobně jako předcházející křižník Émile Bertin měly hlavní výzbroj devíti 152mm kanónů soustředěnu ve třech třídělových věžích. Na rozdíl od předchozích francouzských lehkých křižníků měly lodě třídy La Galissonnière poměrně silnou pancéřovou ochranu.
Všechny tři křižníky zůstaly po porážce Francie podřízeny vládě Vichystické Francie. La Galissonnière, Jean de Vienne a Marseillaise kotvily v Toulonu, kde je 27. listopadu 1942 potopily jejich posádky, aby nepadly do německých rukou. Naopak Montcalm, Gloire a Georges Leygues byly v září 1940 odeslány do Dakaru, kde se po obsazení Vichystické Francie Německem a vylodění spojenců v Severní Africe (Operace Torch) připojily na stranu spojenců. Lodě byly modernizovány v USA a zbytek války bojovaly v silách Svobodných Francouzů.
Montcalm (C 601), Gloire (C 602) a Georges Leygues (C 603) čekala ještě dlouhá poválečná služba. Gloire byl sešrotován v roce 1958, Georges Leygues v roce 1959, zatímco Montcalm byl v roce 1961 vyřazen a až do svého sešrotování v roce 1970 používán jako ubytovací plavidlo.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Prameny [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. s. 374. (česky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
