Svatopluk Innemann
Svatopluk Innemann | |
---|---|
Svatopluk Innemann (Album representantů všech oborů veřejného života československého, 1927) | |
Narození | 18. února 1896 Lublaň |
Úmrtí | 30. října 1945 (ve věku 49 let) Klecany |
Povolání | filmový režisér, kameraman, herec, scenárista, střihač, kameraman, fotograf, režisér, filmový scenárista a filmový herec |
Choť | Zdena Kavková[1] |
Rodiče | Rudolf Inemann[1] a Ludmila Innemannová[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatopluk Innemann (18. února 1896 Lublaň – 30. října 1945 Klecany) byl český režisér, scenárista, kameraman a herec, jeden z průkopníků české kinematografie.
Život
Narodil se jako syn režiséra Rudolfa Innemanna a operní pěvkyně Ludmily Lvové – Innemannové při jejich angažmá ve Slovinsku. Po jejich návratu do Prahy se vyučil uzenářem a v roce 1918 se začal více zajímat o práci u filmu, zpočátku o práci s kamerou. Společně s Ottou Hellerem natočili jako kameramani svůj první film, od 1919 natáčel již samostatně a také hrál menší role.
Dílo
Natáčel různé operetky, komedie a melodramata a je autorem různých dokumentárních a krátkometrážních filmů. Innemann byl ale především režisérem – první film režíroval již v roce 1920 – českou pohádku Červená karkulka, kterou také nasnímal. V roce 1925 natočil oblíbenou veselohru Z českých mlýnů a výpravný životopisný film Josef Kajetán Tyl. V letech 1919 – 1930 natočil 16 filmů němých . V roce 1931 vstoupil do zvukového filmu (natočil celkem 25 filmů) – a to filmem o Jaroslavu Haškovi s názvem Poslední bohém se Sašou Rašilovem starším v titulní roli a také výpravným filmem Psohlavci i komedií Fidlovačka. Také dodnes populární veselohrou Muži v offsidu (1931) s Hugo Haasem.
Innemannovým druhým režijním vrcholem je drama Před maturitou (1932) – ve spolupráci s Vladislavem Vančurou, dále povedená kriminálka Vražda v Ostrovní ulici (1933); byl to první film natočený v nových ateliérech Barrandov. V roce 1933 též zachytil atmosféru poutí na kopci Svatého Antonína v laskavé komedii U svatého Antoníčka v hlavní roli s Ljubou Hermanovou. V roce 1936 natočil spolu z režisérem českého původu Robertem Landem film Sextánka. Svoji filmařskou činnost prakticky ukončil v roce 1937 báchorkou J. K. Tyla- Švanda dudák. Začal mít potíže s vážnou psychickou poruchou a krizí a od roku 1940 se léčil. Kritiky se také zmiňovaly o jeho umělecké rozkolísanosti v celém období tvorby. V době německé okupace chtěl uvést svoji divadelní hru (s velmi problematickým tématem); případné poválečné vyšetřování ale žádné nebylo.
Zemřel 30. října 1945 v Klecanech u Prahy.
Rodina
- Filmu se věnovala a měla také role v některých manželových režiích i Innemannova manželka Zdena Kavková (1896 – 1965). Např.: ve filmu Červená Karkulka (a zde hrála také Innemannova matka).
- Svatoplukův bratr Miroslav (1894 – 1953) byl promítačem filmů, později ředitelem několika kin a hercem v epizodních rolích.
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Svatopluk Innemann
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 15, 18, 23, 29, 32–3, 36, 38, 44, 48, 57, 62, 82–3, 112, 118, 142, 165, foto: 51
- Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 25, 248–9, ISBN 80-86182-51-7
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 62, 64, 67, ISBN 80-85837-35-8
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 117–9, ISBN 978-80-7388-552-6
Externí odkazy
- Svatopluk Innemann v Česko-Slovenské filmové databázi
- Svatopluk Innemann ve Filmové databázi
- Svatopluk Innemann v Internet Movie Database (anglicky)
- Svatopluk Innemann na Kinoboxu
- ↑ a b c Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III. Část jmenná - československá scéna. 1990. ISBN 80-7058-210-3.