Páni z Michalovic

Páni z Michalovic
	Erb pánů z Michalovic
Země	České království
Mateřská dynastie	Markvartici
Tituly	Svobodní páni; Vladykové;
Zakladatel	Beneš Okrouhlý
Rok založení	13. století
Konec vlády	17. století
Poslední vládce	Jindřich z Michalovic
Větve rodu	páni ze Zvířetic
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Michalovic jsou starý panský rod z rozrodu Markvarticů. Jmenují se po hradě Michalovice na Jizeře. Existoval také vladycký rod pánů z Michalovic, který pocházel z rodiny žateckých měšťanů.

Historie

Páni z Michalovic

Prvním předkem rodu se stal Beneš Okrouhlý, syn Beneše Markvartice. Beneš Okrouhlý měl syna Beneše Pyšného s hradem Velešín. Syn jeho byl Jan z Michalovic. Postavil si poblíž Mladé Boleslavi hrad Michlsperk, tj. Michalovice, a po něm převzal i své přízvisko, predikát. Stal se nejznámějším příslušníkem rodu z Michalovic. Sloužil v úřadu nejvyššího číšníka, miloval rytířské turnaje, v letech 1293–1296 pobýval na turnajích v Porýní a Francii a získal si tu velkou slávu svým uměním a neohrožeností, což se objevilo i v kronice Dalimilově. Po otci získal hrady Velešín, Ostrý i Děvín. Oženil se s Johankou z Rožmberka.

Další členové rodu

Syn Jana z Michalovic byl Beneš, který se stal v roce 1315 pražským purkrabím, Jan Správný držel kromě Michalovic i Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Ostrý, Velešín, Starou Boleslav a Úštěk. Václav působil jako převor řádu křižovníků.

Poslední člen rodu byl Jindřich z Michalovic, též psaný jako Kruhlata. Poté, kdy byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze v září 1453 Jan Smiřický ze Smiřic, získal horlivý stoupenec a příbuzný Jiřího z Poděbrad Jindřich z Michalovic panství Bezděz a také úřad nejvyššího komorníka v království. V roce 1457 cestoval s poselstvím krále Jiřího z Poděbrad do Francie. Roku 1460 král jeho Doksům potvrdil platnost městských privilegií daných městečku králem Karlem IV. V roce 1468 byl při bojích u Turnova těžce raněn a krátce nato zemřel, jím páni z Michalovic vymírají po meči. Majetek rodu získala Jindřichova sestra Magdaléna, která se provdala za Jana z Cimburka.^[1]

Rod je spřízněný společným původem s Vartemberky, Valdštejny, Lemberky a pány ze Zvířetic.

Vladykové z Michalovic

Vladycký rod pánů z Michalovic obdržel predikát i erb roku 1554. Drželi statky na Žatecku, např. Rvenice, Nové Sedlo či Strupčice.

Nejznámějším členem vladyckého rodu se stal Bohuslav (1565–1621), který v letech 1612–1617 působil jako místokancléř a o dva roky později sloužil tři roky jak stavovský direktor. Po porážce na Bílé hoře byl v červnu na Staroměstském náměstí v Praze popraven. Vladykové z Michalovic vymřeli v průběhu 17. století.

Erb

Jako erb kdysi používali lva a ve třicátých letech 14. století si zvolili půlený černo-stříbrný erb.

Příbuzenstvo

Páni z Michalovic se spojili s Rožmberky, Cimburky či pány z Hradce.

Vladykové z Michalovic se stali příbuznými s pány z Vrtby či ze Lvovic.

Odkazy

Reference

↑ MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Václav IV., s. 22.

Literatura

BERAN, Zdeněk. Poslední páni z Michalovic : Jan IV. († 1435/1436) a Jindřich II. († 1468). České Budějovice: Veduta, 2010. 240 s. ISBN 978-80-86829-56-2.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Michalovic, s. 101.

Související články

[Doksy-1] MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Václav IV., s. 22.

[1]