Pripjať

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řece. O městě pojednává článek Pripjať (město).
Pripjať
řeka z přístavu v Černobylu
řeka z přístavu v Černobylu
Základní informace
Délka toku 710 km
Plocha povodí 114 300 km²
Průměrný průtok 450 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
mezi městy Kovel, Chełm a Brest
Ústí
Dněpr
117 m n. m.
Protéká
UkrajinaUkrajina Ukrajina (Volyňská oblast, Rivnenská oblast, Kyjevská oblast), BěloruskoBělorusko Bělorusko (Brestská, Homelská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dněpr, Povodí Pripjati (Ukrajina navíc Lvovská, Ternopilská,Chmelnycká, Žytomyrská oblast, Bělorusko navíc Minská oblast)
Belarus Dnieper-River Pripyat-River Sosh-River.png
Mapa Běloruska s vyznačením řeky

Pripjať (další česká exonyma jsou Prypjať a Pripěť, rusky Припять [Pripjať] nebo také Припеть, Припец, popř. Струмень, ukrajinsky Прип’ять [Pryp'jať], bělorusky Прыпяць [Prypjac], polsky Prypeć) je řeka tekoucí územím Ukrajiny (Volyňská oblast, Rivnenská oblast, Kyjevská oblast) a Běloruska (Brestská, Homelská oblast). Délka toku je 710 km[1], z toho 261 km na Ukrajině. Povodí má rozlohu 114 300 km². Je to největší přítok Dněpru podle velikosti povodí i podle průtoku.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení v ukrajinské Volyni severozápadně od města Kovel. a protéká územím zvaným Polesí, většinou jeho běloruskou částí v málo výrazné dolině. Na horním toku v oblasti Pinských bažin teče mezí nízkými bažinatými břehy a rozděluje se na ramena. Koryto řeky je v těchto místech částečně regulované. Na středním toku jsou břehy písčité a koryto není nastálo usazené. Na dolním toku je v korytě velké množství říčních prahů. Přibližně 33 km protéká radioaktivní zónou okolo Černobylu a z toho důvodu je silně kontaminována cesiem. Řeka se poblíž stejnojmenného města vlévá do zprava Dněpru v místech vzdutí Kyjevské přehrady.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou především sněhové srážky. Průměrný průtok vody u Mazyru činí 370 m³/s a v ústí 460 m³/s. Maximální dosáhl přibližně 6000 m³/s. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od první dekády března, maxima dosahuje v polovině dubna a pokles pak trvá 3 až 3,5 měsíce. Kolísání hladiny dosahuje na horním toku 2 m, na středním 3,5 m a na dolním 5 až 7 m. Vzestupy hladiny jsou doprovázeny rozlíváním řeky do širokého okolí. Pokles hladiny v létě a na podzim je přerušován zvýšeními hladiny v důsledku dešťů. Celkový roční odtok činí 14,5 km³. Zamrzá v polovině prosince a rozmrz8 na konci března.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Řeka Pripjať ve městě Mazyr

Řeka je spojena Dněpro-bužským kanálem (přes Pinu a Muchavec) s řekou Bug a Dněpro-němenským kanálem (Aginským kanálem) přes řeku Ščara s Němenem. Po řece se plaví dřevo. Vodní doprava je možná do vzdálenosti 500 km od ústí do města Bolšoje Dikoviči. Na řece je rozvinuté rybářství (jelec jesen, cejn velký, karas obecný, štika obecná, okoun říční, plotice obecná, ježdík obecný). V povodí řeky je rozvinuté také rybníkářství.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je řeka na většině toku obklopena močály a bažinami, nejsou na ní téměř žádná větší města. Podstatnou část toku této řeky i jejích přítoků obklopují rozsáhlé a málo osídlené Pinské bažiny, které sehrály výraznou úlohu za druhé světové války. Nejdůležitější jsou běloruská města Pinsk, Petrikov, Mazyr, Narovlja a ukrajinská Pripjať a Černobyl. Pripjať protéká územím etnogeneze Slovanů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. podle VSE 775 km

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu