Ostrava hlavní nádraží
| Ostrava | |
|---|---|
 Pohled na staniční budovu v noci | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°51′2″ s. š., 18°16′2″ v. d. |
  Ostrava hlavní nádraží | |
| Kód stanice | 343640 |
| Tratě | 270, 321, 323, Bdr |
| Nadmořská výška | 210 m |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ + elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 9 (osobní), 5 (levé), 10 (pravé), 9 (ONV), 5 (OMH), 4 (uhelné), 6 (báňské VOK), 3 (střed) |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4+1 neveřejné (8+1 neveřejná)* |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | tramvaj, trolejbus |
| Poznámky |
|
| Služby ve stanici |                  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrava hlavní nádraží je železniční stanice v Ostravě–Přívoze na adresách Wattova 1047/21 a Nádražní 164/215 ležící na železniční trati Přerov - Bohumín, ze které v této stanici odbočuje trať do Valašského Meziříčí.
Tratě
Stanice je důležitým dopravním uzlem. Zastavují zde vlaky všech kategorií Českých drah a také soukromých dopravců RegioJet a LEO Express. Stanicí procházejí, nebo z ní vycházejí tratě:
- 321 Opava východ – Český Těšín
- 323 Ostrava – Valašské Meziříčí
- 270 Bohumín - Olomouc hlavní nádraží - Česká Třebová
- Báňská dráha
Změny názvu nádraží
- 1. 5. 1847 – Ostrau
- 1881 – Ostrau Hauptbahn
- 1895 – Mährisch Ostrau
- 1900 – Mährisch Ostrau – Přívoz
- 1. 5. 1905 – Mährisch Ostrau – Oderfurt
- 1921 – Moravská Ostrava – Přívoz
- 22. 5. 1937 – Moravská Ostrava hl. n.
- 1940 – 1945 Mährisch Ostrau Hbf. – Moravská Ostrava hl. n.
- 1946 – Ostrava hl. n.[1]
Nádraží v 19. století
První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží, ležící na mezinárodní trati Krakov – Vídeň (Severní dráha císaře Ferdinanda), získávalo spolu s rozvíjejícím se průmyslem a těžbou uhlí na významu. V roce 1869 byla k nádraží napojena trať do Frýdlantu nad Ostravicí. S Moravskou Ostravou přívozské nádraží spojovala od srpna 1894 tramvajová trať.
Nádražní budova
19. století
V letech 1892–1893 byly k prostorově nevyhovující budově přistavěny budovy nové, charakteristické svým červeným režným zdivem.
20. století
V polovině šedesátých let 20. století bylo rozhodnuto v rámci plošné přestavby původní historické části Ostravy (zvaná oblast Ostrava – sever) o vybudování nové odbavovací haly Hlavního nádraží. Nová hala se stala nejpůsobivější ukázkou bruselského stylu v Ostravě. Stavbu projektoval brněnský architekt Lubor Lacina (1920–1998), žák Bohuslava Fuchse a Jiřího Krohy, v roce 1967. Stavba byla dokončena o osm let později. Spolu se sochařkou Sylvií Lacinovou-Jílkovou vytvořili stavbu propracovanou do posledního detailu. Součástí návrhu bylo i stylové interiérové vybavení. Vrcholem stavby je však řešení přednádraží. Díky tvarově důvtipnému řešení zastřešení, prostoru ve tvaru zaoblené trojcípé hvězdy, se cestující dostávají z nádraží k jednotlivým třem dopravním prvkům – k parkovišti s taxíky, k tramvajím a k trolejbusům a autobusům.
Prostor je doplněn kašnou s plastikou přestavující kytici z tepané mědi od Sylvy Lacinové-Jilkové z roku 1973. Kruhový otvor v zastřešení nad kašnou vytváří důmyslné pohledy na hlavní prosklenou fasádu nádražní budovy, tvořenou rytmickými vertikálně členěnými pásy a doplněnou o vitráže malíře O. Vašici. Ty představovaly různá období z historie Ostravy. Stavba z přelomu šedesátých a sedmdesátých let je ukázkou kvalitní architektonické práce. Více než dvacet let provozu se však na stavbě podepsalo. Postupně mizely jednotlivé prvky originálního vybavení, přibývaly vnitřní úpravy, na zastřešení přednádraží bylo na konci 20. století odstraněno spodní krytí konstrukce a ta tak ztratila část své estetičnosti.
21. století
Poslední přestavba změnila povrchovou úpravu budovy. Původní červenohnědé páskové keramické obklady byly nahrazeny velkoformátovými fasádními deskami. Kolem prosklené fasády je nově šambrána z tmavěmodrých skleněných desek, která popírá tektoniku stavby. Místo vitráží je přední skleněná stěna doplněna nápisy „Ostrava“ a „Hlavní nádraží“. Do roku 2010 má být přestavěno i přednádraží. Unikátní zastřešení v obrysech architektury bruselského stylu má nahradit uniformní nedynamicky tvarované zastřešení chodníku vedoucímu k dopravnímu koridoru, který se tak od nádražní budovy bude více vzdalovat.
Členění nádraží
Součástí železniční stanice Ostrava hlavní nádraží jsou také obvody Ostrava levé nádraží a Ostrava pravé nádraží sloužící výhradně nákladní dopravě a obvod Báňské nádraží, kam patří také tzv. Uhelné nádraží s nástupišti směr Frýdlant nad Ostravicí, zastávka Ostrava–Stodolní a nádraží Ostrava střed. Z Báňského nádraží, konkrétně v obvodu Ostrava střed, odbočuje z železniční stanice Ostrava hlavní nádraží Báňská dráha.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠTEFEK, Petr. Ostrava hlavní nádraží. Stránky přátel železnic [online]. 2002 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- KORBELÁŘOVÁ, Irena; WAWRECZKA, Henryk; WLUDYKA, Zdeněk; ŽÁČEK, Rudolf. Ostrava 1880–1939. 1. vyd. Třinec: Wart, 2000.
- Architekt Lubor Lacina – výběr z díla. Brno: [s.n.], 1996.
- NĚMEC, Jaroslav. Konec „hlaváku“ v bruselském stylu?. ostravablog.cz [online]. 2007-11-19 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online.
- KRÁL, Jan. Ostrava chce nový Přívoz. lidovky.cz [online]. 2007-06-16 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava hlavní nádraží na Wikimedia Commons - Brusel 58: Hlavní nádraží v Ostravě
- (česky) České dráhy a.s.
- Odjezdy vlaků
- Video sestřih provozu ve stanici - Martinacek 96
- Video sestřih provozu ve stanici- Poiree
