Přeskočit na obsah

Nové Město (Třebíč)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nové Město
Nové Město – sídliště Na Kopcích
Nové Město – sídliště Na Kopcích
Lokalita
Charaktermístní část
ObecTřebíč
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′ s. š., 15°54′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 593 (2021)[1]
Katastrální územíTřebíč (1,5 km²)
Nadmořská výškamax. 455 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů200 (2011)[2]
Nové Město na mapě
Nové Město
Nové Město
Další údaje
Kód části obce412554
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Město je část města Třebíče. Mimo zástavbu bytových domů a rodinných domů se na jeho území nachází též několik obchodních a výrobních provozoven. Větší část území této části města stále není zastavěna: zůstávají tu pole i lesy. Na severovýchodě území má Moravský rybářský svaz na potoce Lubí stejnojmennou vodní nádrž. Mimo to na východě vzniklo několik menších zahrádkářských kolonií. Ze zařízení občanské vybavenosti lze uvést též tenisové kurty a hřiště, základní a mateřskou školu. V části obce žije přibližně 1 600[1] obyvatel.

Umístění

[editovat | editovat zdroj]

Jižní hranicí Nového Města je řeka Jihlava a za ní Jejkov. Na západě území Nového Města sousedí s Novými Dvory a Týnem, na severu s Pocoucovem, na východě s Ptáčovem a na jihovýchodě též s Kožichovicemi.

Ulice Brněnská

Ve vztahu k Novým Dvorům běží hranice Nového Města souběžně s ulicí Křížovou do ulice Branky, odtud pokračuje na sever k cihlovým družstevním obytným domům v Modřínové ulici. Tam dosahuje až téměř k základní škole v Benešově ulici, když pro Nové Město zabírá západní část bývalého slavnostního prostranství, dnes zastavěného malým střediskem služeb; v jeho místě stávala socha novodvorského rodáka Bohumíra Šmerala. Tam se hranice stáčejí zpět k jihu a běží kolem bývalé továrny v ostré zatáčce Velkomeziříčské ulice k jihozápadu tak, aby obešla panelové domy v Novodvorské ulici a na jih od nich podél ulice Brněnské pokračují k východu. Blok domů kolem Cihlářské ulice obcházejí hranice severním směrem k panelovému domu v Novodvorské ulici a nad údolím Rafaelovy ulice kopírují východní stranu panelového sídliště, z východní a severní strany dál obcházejí novodvorský areál pekárny a výtopny až k silnici na Velké Meziříčí. Po asi 400 metrech po silnici se hranice stáčejí k východu a směřují k vodní nádrži Lubí, jejíž celou plochu zahrnují k Novému Městu. Potok Lubí pak vytváří přirozené hranice Nového Města na východě, a to až k řece Jihlavě.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Nové Město na začátku 20. století.

Vnitřní Město vzniklo snad až po obnově města v závěru 15. století. Jako část města se uvádí v polovině 16. století.[3] Jeho páteří byla dnešní ulice Brněnská, na západě začínající u branky uzavírající vjezd na Nové Dvory. Na východě zástavba zabíhala k severu v údolí, v jehož severní části bývalo městské popraviště. Prostor tohoto údolí kdysi sloužil pěstování vinné révy a chmele. Terénní úpravy teras zde udržovali i pozdější vlastníci a dochovaly se až do sklonku 80. let 20. století. To došlo k prakticky celkové asanaci této čtvrti. Zrušena byla ulice Vinohradská, Šárecká a Na Spravedlnosti. Z posledně jmenované ulice zůstal jen jediný dům. Označení Rafaelova se přeneslo na novou silnici – přeložku silnice č. II/360; ta byla otevřena v roce 2002.

Ulice Branka

Významnou novoměstskou osobností býval Jan Rafael Chroustenský z Chroustenic a Malovar. Ten roku 1614 koupil ve městě Třebíči v Hasskově ulici dům č. 102.[4] Na Novém Městě vlastnil zmíněné chmelnice a vinice. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace. Své vinice a chmelnice daroval městu. Jeho manželkou byla Šárka, po níž nesla jméno krátká ulice Šárecká.

Nové Město mívalo venkovský charakter.[5] Historicky zde žily rodiny řemeslníků hospodařících v menším rozsahu i zemědělsky. Urbář roku 1654 uvádí na Novém Městě 41 domů.[6] Pospolitý sousedský život na Novém Městě spolu s Novými Dvory přetrvával ještě po druhé světové válce.[3] Stará domovní zástavba Nového Města byla těžce zasažena realizací obytného souboru Brněnská, od sklonku 80. let 20. století postupně budovaného na blízkých Nových Dvorech a přes údolí Rafaelovy ulice v pozdějším sídlišti Na Kopcích. Obytný charakter dosavadní páteře Nového Města se vychýlil ve prospěch služeb (městské jatky z roku 1896, servisní služby motoristům), obchodu (obchodní dům Kaufland z roku 1998, prodej automobilů) a lehkého průmyslu (Rukavičkářské závody, posléze Domino; Oděva, posléze Altreva). Plnění obytných funkcí Nového Města se přesunulo do nové čtvrti Na Kopcích.

V roce 2018 započala stavba propojky mezi ulicí Na Kopcích a Rafaelovou ulicí, kdy na této spojce vznikne 33 nových rodinných domů.[7]

Na Modřínové ulici by po roce 2020 měly vyrůst sociální a startovací byty.[8] V prosinci roku 2021 bylo oznámeno, že v roce 2022 začne město stavět v lokalitě Na Kopcích bytový dům,[9] stavba byla zahájena v dubnu roku 2022. Celkem bude v domě 25 bytů, z toho 14 sociálních a 11 startovacích.[10] Další dva bytové domy by měly být postaveny developerem, do roku 2026 by mělo být postaveno přibližně 200 bytů v šesti bytových domech, součástí stavby je i veškerá obslužnost. Tyto domy by měly být postaveny na ploše nad svahem vedle točny městské hromadné dopravy. Jeden z pozemků si ponechá město a plánuje na něm vystavět vlastní infrastrukturu, jako je například domov důchodců či domov zvláštního určení. V prostoru ulice Kremláčkova město vybuduje park.[9] V roce 2023 bylo oznámeno, že park by měl být připraven již letos.[11] V prosinci roku 2024 byla dokončena stavba domu s jedenácti startovními a čtrnácti sociálními byty.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Nového Města dosáhl roku 2001 počtu 1056, počet trvale obydlených domů pak činil 161.

Vývoj počtu obyvatel Nového Města[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 805 990 1302 1510 1556 1497 1232 . . . . 510 1056

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Pro potřeby dětí z Nových Dvorů a Nového Města byla roku 1887 otevřena novodvorská škola. Mateřskou školu měly obě části města již od roku 1885.[14]

Škola Na Kopcích Základní škola a mateřská škola Na Kopcích – zbudována jako škola obytného souboru Brněnská. Vzdělání začala poskytovat školním rokem 1996/1997,[15] od školního roku 2008/2009 přidala občanům Nového Města též službu mateřské školy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Někdejší popraviště v ulici Na Spravedlnosti

V ulici Na Spravedlnosti se dříve nacházelo popraviště. Svůj význam pozbylo po roce 1755, v němž město pozbylo hrdelní právo. Objeveno a prozkoumáno bylo ve 30. letech 20. století a chráněno jako kulturní památka. Na Brněnské ulici stojí litinový kříž z poloviny 19. století, který byl okolo roku 1995 přemístěn. Má statut kulturní památky.[16]

V bývalém Bochníčkově mlýně byla před rokem 1600 zřízena papírna. Ta skončila během velké povodně v roce 1773. Průmyslový provoz zde nahradila hostinská činnost. Hospoda sloužila i jako lidová tančírna a prostor dělnických schůzí. Roku 1907 zde byla založena Dělnická tělocvičná jednota. Budova byla zbourána roku 1985 a na jejím místě vyrostla prodejna automobilů.[17]

Na místě bývalého zájezdního hostince U Anděla byly v roce 1895 postaveny nové městské jatky, velmi brzy rozšířené, aby nahradily ty nevyhovující stojící do té doby na Jejkově. Neporáželi se zde koně. Pro ty byly zbudovány primitivní jatky u kožichovického žlebu naproti železničnímu mostu.[18]

Novoměstský most překlenující údolí Rafaelovy ulice a prodlužující ulici Modřínovou do sídliště Na Kopcích byl zbudován v letech 1988–1989.

V letech 1989–1990 probíhaly práce na odklonění řeky Jihlavy více na jih; celková délka přeložky činila 560 m.[19]

Vodní nádrž Lubí byla postavena v roce 1962 na stejnojmenném potoce a v letech 1963–1967 byla pro Třebíč jedním ze zdrojů vody. Je využívána také pro rekreaci.[20]

Mapy

[editovat | editovat zdroj]
Zbylý dům ulice Na Spravedlnosti
Přehledná mapka Nového Města A Rafaelova ulice roku 1985 Rafaelova ulice roku 2008
Rafaelova ulice r. 1985 Rafaelova ulice r. 2008
Legenda: 1. ulice Branka, 2. křižovatka Brněnská-Rafaelova-Šárovská, 3. sídliště Na Kopcích, 4. Lubí
Fotografie GeoCommons

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b JOURA, Jiří. Třebíč v proměnách. 2. vyd. Třebíč: Akcent, Drahomír Rybníček, 1999, 2001. 166 s. ISBN 80-7268-148-6. S. 87. 
  4. ↑ JOURA, Jiří. Zpravodaj města Třebíče. 6. 1987, čís. 6, s. 17. 
  5. ↑ Vesnický charakter Nového Města byl z pohledu některých Třebíčanů problémem, jak uvádí dr. Mejzlík: „[Nové Město] nikdy netvořilo důstojný vjezd do města. Cizinec má dojem, že přijíždí do jakési dlouhé vsi.“ MEJZLÍK, Jaroslav. Zbourali nám Třebíč?. Zpravodaj města Třebíče. 8. 1983, čís. 8. 
  6. ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč. Dějiny města I.. 1. vyd. Brno: Blok, 1978. 208 s. S. 139–140. 
  7. ↑ Redakce. Na Kopcích vznikají sítě pro další parcely na stavbu rodinných domů. Třebíčský deník. 2018-02-23. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. 
  8. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Sociální a startovací byty začne město příští rok stavět v Modřínové ulici. trebicsky.denik.cz. 2019-07-22. Dostupné online [cit. 2019-10-24]. 
  9. ↑ a b mach. Bytů bude dostatek, otázkou je cena. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 2. 
  10. ↑ KRČMÁŘ, Milan. V Třebíči roste podlažní dům, vzniknou v něm startovací a sociální byty. Třebíčský deník. 2022-04-28. Dostupné online [cit. 2022-07-15]. 
  11. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Sídliště Na Kopcích v Třebíči dostane nový park. Podívejte se, jak bude vypadat. Třebíčský deník. 2023-07-28. Dostupné online [cit. 2023-09-22]. 
  12. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Bytový dům se sociálními a startovacími byty dokončí město Třebíč v lednu. Třebíčský deník. 2023-12-18. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1950–1970 u Vnitřního Města, rok 1980 u Nových Dvorů.
  14. ↑ JANÁK, Jan. Třebíč. Dějiny města. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Svazek 2. Brno: Blok, 1981. 2 svazky (222 s.). S. 192, 197. 
  15. ↑ Kronika města Třebíče. Rok 1996, str. 62.
  16. ↑ kříž - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ JOURA, Jiří. Nové Dvory – Nové Město I.. Horácké noviny. 8. 2004, roč. 15, čís. 65, s. 9. 
  18. ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7. S. 100. 
  19. ↑ Zpravodaj města Třebíče, 8/1989, 2/1990.
  20. ↑ Zpravodaj města Třebíče, 10/1988.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Třebíč
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nové_Město_(Třebíč)&oldid=23735854“