Novofundlandský pes
| Novofundlandský pes | |
|---|---|
Novofundlandský pes |
|
| Základní informace | |
| země původu |  Kanada |
 Spojené království |
|
| Tělesná charakteristika | |
| hmotnost | 51–68 kg |
| výška † | 66–71 cm |
| barva | černá hnědá černobílá |
| Klasifikace a standard | |
| skupina FCI | 2 Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi |
| sekce FCI | 2 Molossoidní |
| podsekce FCI | 2.2 Horský typ |
| FCI | standard |
 multimediální obsah na Commons |
|
| † výška uváděna v kohoutku | |
Novofundlandský pes je psí plemeno původem z Kanady. Je chován coby rodinný pes, ale i jako záchranář tonoucích (např. ve Francii).
Historie [editovat]
Jeho přímý předek je nejspíše vyhynulé plemeno St. Johns’. Novofundlanďan je jedno z největších vodomilných plemen.[zdroj?] Vznikl křížením severoamerických psů a iberských psů s evropskými plemeny. Používal se k tahání člunů a vytahování rybářských sítí. Novofundlanďan, tak jak ho dnes známe, se ovšem trochu liší od původních domorodých psů z Nového Fuándlandu. Jeho současná podoba má základ v evropském šlechtění, zejména v první polovině 19. století, kdy byl přikřížen svatobernadský pes.[zdroj?] Tito kříženci zpětně ovlivnili i chov svatobernardských psů, kteří byli původně pouze krátkosrstí a dali vzniknout dlouhosrstému bernardýnu.
Na přelomu století[kdy?] bylo dovezeno několik domorodých novofunlanďanů do Evropy pro osvěžení krve, mnoho psů, zejména z Anglie, bylo reexportováno zpět do Ameriky. V nedávné době[kdy?] byl evropský chov ovlivněn importy převážně z USA, z východního pobřeží, (kde s velkou pravděpodobností byla i přilita krev jiného mastif.plemene).[zdroj?] Tyto importy ovlivnili pozitivně zaúhlení a postavení pánevních končetin, kdy téměř vymizel kravský postoj. Výsledkem je plynulejší pohyb a celková harmoničnost. Na druhé straně se mnohdy objevuje užší přední fronta se strmým postavením. V partiích hlavy je přínos trochu rozporuplnější. Nežádoucí je i časté vadné postavení řezáků ve skusu. Získala na mohutnosti partie čenichu, ale na úkor lebeční partie, která je mnohdy nižší a hlavně užší, i když je to někdy kamuflováno načesanou kakadou. V současnosti[kdy?] se ovšem tyto rozdíly poněkud stírají a dalo by se říci, že se profiluje moderní typ evropského Novofundlanďana, který se snaží v sobě spojit přednosti evropského i amerického chovu.[zdroj?]
Vzhled [editovat]
Hlava je porostlá kratší srstí, široká a mohutná, svislé uši jsou středně až výše nasazeny a při pohledu zpředu dávají hlavě mírně hranatý tvar s obloukovitě vystupující lebeční partií. Oči jsou malé, většinou tmavě hnědé, hluboko uložené a mandlového tvaru. Čenich je malý a kvadratický. Ocas je středně dlouhý a bohatě osrstěný, nesený svisle nebo v afektu mírně zdvižen. Velké tlapy mají kulatý tvar a mají silně vyvinutou kožní řasu mezi prsty, někdy mylně označovanou jako plovací blána.[zdroj?] Mohutný krk a široká přední fronta s mohutným předhrudím, a prostorná záď spolu s výrazným zaúhlením končetin, umožňují dlouhý prostorný a vydatný krok, potřebný pro pracovní využití psa. V pohybu se někdy objevuje mimochod.
Novofundlanďan má velmi dlouhou hladkou uzavřenou krycí srst (pesíky) a velmi hustou podsadu. Tato struktura srsti zajišťuje značnou vodozdornost a odolnost proti nepřízni počasí. Základní barevný ráz je černý, eventuálně doplněný malými bílými znaky, či játrově hnědý, někdy i světlejší hněď (v případě existence zesvětlujícího genu v genotypu, tzv. dilution gen). V Kanadě je nicméně hnědá barva vylučující z chovu. Exituje také bílo-černá varianta, zvaná Landseer (po anglickém malíři siru Edwinu Landseerovi).[zdroj?] Separátní plemenitbou této varianty byl v 50 až 60. letech v Německu vyšlechtěn Landseer evropsko-kontinentálního typu a následně uznám FCI jako samostatné plemeno. Bílo-černá varianta varianta novofundlandského psa v rámci původního plemene však zůstala samozřejmě zachována. Vyskytují se i další barevné rázy, které jsou, dle standardu FCI považovány za nestandardní. Z nich je rozšířenější zejména stříbřitě šedý, který je přípustný v USA.
Potřeby psa [editovat]
Novofundlandský pes se moc nehodí do města. Má dlouhou teplou srst o kterou je nutné pravidelně pečovat, snáší však díky ní nízké teploty a může být trvale umístěn ve venkovním prostředí. Je velmi snadno cvičitelný a oddaný.[zdroj?]
