Agility

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Závody Agility

Agility (anglicky hbitost) je sport se psy, závod podobný koňskému parkuru. Vznikl okolo roku 1978 v Anglii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Agility může dělat úplně každý s jakýmkoliv psem. Samozřejmě některá plemena se na agility hodí víc jako např. pudl, sheltie, border kolie a kolie dlouhosrstá, belgičtí ovčáci atd. Závodí i různí kříženci.

Cílem je, aby psovod se svým psem překonal trať s překážkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase.

Je to pro psy jedna z nejpřirozenějších aktivit – pes ve smečce (společně se svým pánem) spolupracuje při překonávání překážek v honbě za kořistí. Kořistí se stává pamlsek či hračka a pochvala na konci každého parkuru. Je to sport, který prospívá fyzické kondici psa i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy mezi psem a pánem. Kromě toho je každý trénink i závod výbornou příležitostí pro socializaci psa – jinými slovy pes se v tomto prostředí naučí stýkat s ostatními psy i lidmi, zvykne si na ně, ztratí strach a tím se eliminuje jeho agresivita z tohoto strachu plynoucí.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Překážky na trati se dělí do tří skupin – skokové, zónové a probíhací. Mezi skokové překážky řadíme skok vysoký, skok daleký, zeď, viadukt a proskokový kruh, mezi zónové řadíme kladinu, áčko (šikmá stěna, viz obrázek), houpačku a stůl, do probíhacích patří tunely pevné a látkové, a slalom.

V optimálním případě překonává závodní tým (psovod a pes) parkur bez penalizace a v čase kratším, než je předepsaný. Důvody k penalizaci mohou být v zásadě tři – chyba, odmítnutí a překročení časového limitu.

Chyby[editovat | editovat zdroj]

Za chybu se počítá shození laťky u skoku vysokého, shození části zdi, odraz od překážky u skoku dalekého, minutí branky ve slalomu (s výjimkou první), nedošlápnutí psa do kontaktní zóny u zónových překážek, seskočení z houpačky dřív, než se dotkne země, nedodržení časového limitu výdrže na stole a obvykle u kategorie začátečníků (A1) neúmyslný kontakt se psem. Zvláštním druhem chyby je překročení tzv. standardního času. Pokud tým překonal parkur v čase horším než standardním, ale lepším než maximálním, je to považováno za chybu a každá setina sekundy, o kterou je překročen standardní čas, je penalizována jednou setinou trestného bodu (čas běhu se měří na setiny sekundy – čím dál obvyklejší je elektronická časomíra). Za odmítnutí se považuje minutí nástupní strany překážky (např. pes překážku oběhne a musí se vrátit, stačí ale, aby pes minul překážku a současně proťal rovinu, ve které je nástupní hrana překážky – prostě překážku mine) a minutí první branky ve slalomu. Každá chyba a každé odmítnutí je ohodnoceno 5 trestnými body. Počet chyb není omezen, maximální povolený počet odmítnutí je 2 na jeden běh.

Porušení pravidel a penalizace[editovat | editovat zdroj]

Pokud tým poruší pravidla závažnější způsobem, než chybou či odmítnutím, bývá v daném běhu diskvalifikován. Důvodem pro diskvalifikaci je zejména nedodržení pořadí a směru překonávání překážek (pes jednu překážku mine a potom překoná další, pes překoná překážku v opačném směru, než je předepsáno), třetí odmítnutí v jednom běhu, kontakt psovoda se psem (A2, A3), kontakt psovoda s překážkou, shození jiné části překážky, než je povoleno (např. shození bočnice u skoku vysokého, "zbourání" zdi), překročení maximálního povoleného času běhu, opuštění parkuru psem, úmyslné zastavení běhu psovodem, či zdolání překážky nepovoleným způsobem (např. přeskočení tunelu). Velmi častým důvodem bývá zapomenutí obojku na krku psa. Psovod nesmí mít v ruce ani u sebe žádný předmět, kterým by psa motivoval (hračku, pamlsek…). I za to je diskvalifikace. Diskvalifikace hrozí i za nevlídné zacházení se psem (bití, tahání za kůži).

Kategorie[editovat | editovat zdroj]

Jsou tři velikostní kategorie a to small (psi do 34,99 cm KVH [kohoutkové velikosti]), medium (psi od 35 do 42,99 cm KVH) a large (od 43 cm a výše). A podle nich je stanovena i výška překážek.

  • Týmy v agility jsou rozděleny do tří skupin podle výkonnosti – A1 (začátečníci), A2 (pokročilí) a A3 (profesionálové).
  • K zařazení týmu do kategorií slouží zkoušky.
  • Každý nový tým je automaticky zařazen do kategorie A1. Má-li pes nového psovoda a s prvním získal titul A3Championa, má nový psovod možnost přestoupit automaticky do kategorie A2.
  • Pokud tým absolvuje úspěšně 3 zkoušky kategorie A1, má právo postoupit do kategorie A2. Toto právo se mění v povinnost po uplynutí 1 roku ode dne složení třetí zkoušky A1.
  • Pokud tým složí 5 zkoušek kategorie A2 bez trestných bodů, s umístěním do 3. místa, u alespoň 2 rozhodčích, má právo postoupit do A3.
  • Tým může v A3 setrvat, nebo sestoupit zpět do A2 dle svého uvážení. Do A3 může postoupit opět po složení postupových zkoušek.
  • Pokud tým splní předepsané podmínky v A3 tři roky po sobě, získává pes titul A3Ch, který je mu udělen doživotně.
  • Podmínky zkoušek jsou stanoveny v Soutěžním řádu.

Česko patří ke světovým velmocem v tomto sportu. Za otce agility v Česku bývá považován pan Radko Loučka, nejznámější Češkou v agility je Adélka Králová, která v roce 2006 přispěla na Mistrovství světa k prvnímu místu v kategorii týmů small a 2007 vyhrála jako čtrnáctiletá Mistrovství světa v kategorii jednotlivců S mezi dospělými. Dalšími světoznámými osobnostmi českého agility jsou MVDr. Martina Magnoli Klimešová, či Tereza Králová. Dobrá je i Nikol Schovancová.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu