Knírač velký
| Knírač velký | |
|---|---|
Knírač velký (kupírovaný pes) |
|
| Základní informace | |
| země původu | |
| Tělesná charakteristika | |
| hmotnost | 35–45 kg |
| výška † | 60–70 cm |
| barva | černá pepř a sůl |
| Klasifikace a standard | |
| skupina FCI | 2: Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi |
| sekce FCI | 1: Pinčové a knírači |
| podsekce FCI | 181: Knírač velký |
| FCI | standard |
| † výška uváděna v kohoutku | |
Knírač velký (anglicky: Giant Schnauzer, německy: Riesenschnauzer) je větší, pracovní a masivní psí plemeno. Jako většina velkých plemen potřebuje velký knírač pravidelný pohyb ve volném prostranství spojený s výcvikem a každodenní dlouhodobý pobyt v přírodě.[zdroj?]
Obsah |
Popis [editovat]
Vzhled [editovat]
Pokud je trimován ručně, má velký knírač hrubou, drátovitou srst a hustou, jemnou podsadu. Barva srsti je buďto černá nebo pepř a sůl (šedá). Váží mezi 35 až 45 kg a míra v kohoutku je mezi 60 až 70 cm.
Historie [editovat]
Plemeno vznikalo ve druhé polovině 19. století v německých regionech Bavorsko a Württembersko. Obecně se dá konstatovat, že jako u většiny plemen psů je nemožné jednoznačně prokázat i původ velkého knírače.[zdroj?] Proto je období do roku 1895, kdy byly založeny plemenné knihy, obdobím pouhých dohadů.
Předchůdcem velkého knírače byl honácký pes, který do Bavorska přišel s maďarskými pastevci, kteří tam přiháněli prodaný dobytek. Byl mohutný, černý s hrubě osrstěný. Díky charakterovým vlastnostem, pracovním schopnostem a odolnosti vůči nepřízni počasí takto namíchaného psa, byli sedláky vhodní jedinci mezi sebou pářeni podle zcela racionálních úvah.[zdroj?] Tak postupně vznikaly rázy vysokých psů s hrubou srstí a mohutným vousem, protáhlého formátu a přibližně výšky 55 cm, s klidnou a vyrovnanou povahou, dobrou ostražitostí při hlídání selských dvorů a stád. Chov takového psa měl zřejmě v těchto oblastech staletou tradici, a když na konci 19. století začaly v Německu vznikat chovatelské kluby a jejich plemenné knihy, zapojili se do chovu lidí s chovatelskými zkušenostmi, se snahou o zlepšení plemen a stanovení podmínek a cílů jejich chovu. V té době vykazoval předchůdce velkého knírače hrubou srst, barvu nejen černou, nýbrž i žluto až červenohnědou, případně šedě prokvetlou, kupírované uši a ocas.
I když německé prameny uvádějí jako výchozí rodičovský materiál velkého knírače nějakou místní původní varietu psa, nelze v pozdějším období vyloučit i vliv jiných původních velkých plemen psů. Vedle již zmíněného mnichovského knírače a honáckých psů z východu se zde mohli uplatnit přerostlý střední knírač, pinč, hrubosrstí ovčáčtí psi, flanderský bouvier, velký pudl, velká černá doga, ev. ruská ovčarka.[zdroj?]
Fotogalerie [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Schnauzer na anglické Wikipedii.
Literatura [editovat]
- Fogle, Bruce, DVM (2000). The new Encyclopedia of the Dog. Doring Kindersley (DK). ISBN 0-7894-6130-7.
- Mehus-Roe, Kristin (ed.) (2005). The original dog bible : the definitive source for all things dog. BowTie Press®. ISBN 1-931993-34-3.