Knírač velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Knírač velký
GiantSchnauzer.jpg

Knírač velký (kupírovaný pes)

Základní informace
země původu Bavorsko Bavorsko
Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Tělesná charakteristika
hmotnost 35–45 kg
výška † 60–70 cm
barva černá
pepř a sůl
Klasifikace a standard
skupina FCI 2: Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi
sekce FCI 1: Pinčové a knírači
podsekce FCI 181: Knírač velký
FCI standard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Knírač velký (anglicky: Giant Schnauzer, německy: Riesenschnauzer) je větší, pracovní a masivní psí plemeno. Jako většina velkých plemen potřebuje velký knírač pravidelný pohyb ve volném prostranství spojený s výcvikem a každodenní dlouhodobý pobyt v přírodě.[zdroj?]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Pokud je trimován ručně, má velký knírač hrubou, drátovitou srst a hustou, jemnou podsadu. Barva srsti je buďto černá nebo pepř a sůl (šedá). Váží mezi 35 až 45 kg a míra v kohoutku je mezi 60 až 70 cm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Plemeno vznikalo ve druhé polovině 19. století v německých regionech Bavorsko a Württembersko. Obecně se dá konstatovat, že jako u většiny plemen psů je nemožné jednoznačně prokázat i původ velkého knírače.[zdroj?] Proto je období do roku 1895, kdy byly založeny plemenné knihy, obdobím pouhých dohadů.

Předchůdcem velkého knírače byl honácký pes, který do Bavorska přišel s maďarskými pastevci, kteří tam přiháněli prodaný dobytek. Byl mohutný, černý s hrubě osrstěný. Díky charakterovým vlastnostem, pracovním schopnostem a odolnosti vůči nepřízni počasí takto namíchaného psa, byli sedláky vhodní jedinci mezi sebou pářeni podle zcela racionálních úvah.[zdroj?] Tak postupně vznikaly rázy vysokých psů s hrubou srstí a mohutným vousem, protáhlého formátu a přibližně výšky 55 cm, s klidnou a vyrovnanou povahou, dobrou ostražitostí při hlídání selských dvorů a stád. Chov takového psa měl zřejmě v těchto oblastech staletou tradici, a když na konci 19. století začaly v Německu vznikat chovatelské kluby a jejich plemenné knihy, zapojili se do chovu lidí s chovatelskými zkušenostmi, se snahou o zlepšení plemen a stanovení podmínek a cílů jejich chovu. V té době vykazoval předchůdce velkého knírače hrubou srst, barvu nejen černou, nýbrž i žluto až červenohnědou, případně šedě prokvetlou, kupírované uši a ocas.

I když německé prameny uvádějí jako výchozí rodičovský materiál velkého knírače nějakou místní původní varietu psa, nelze v pozdějším období vyloučit i vliv jiných původních velkých plemen psů. Vedle již zmíněného mnichovského knírače a honáckých psů z východu se zde mohli uplatnit přerostlý střední knírač, pinč, hrubosrstí ovčáčtí psi, flanderský bouvier, velký pudl, velká černá doga, ev. ruská ovčarka.[zdroj?]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Schnauzer na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fogle, Bruce, DVM (2000). The new Encyclopedia of the Dog. Doring Kindersley (DK). ISBN 0-7894-6130-7.
  • Mehus-Roe, Kristin (ed.) (2005). The original dog bible : the definitive source for all things dog. BowTie Press®. ISBN 1-931993-34-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]