Max Born
| Max Born | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. prosince 1882 Vratislav |
| Úmrtí | 5. ledna 1970 (ve věku 87 let) Göttingen |
| Místo pohřbení | Stadtfriedhof Göttingen (51°32′2″ s. š., 9°54′40″ v. d.) |
| Bydliště | Göttingen Cambridge Vratislav Edinburgh Bad Pyrmont |
| Národnost | Židé |
| Alma mater | Vratislavská univerzita (1901–1904) Univerzita Heidelberg (1902) Curyšská univerzita (1903) Univerzita v Göttingenu (1904–1906) Gonville and Caius College |
| Povolání | fyzik, matematik, akademik, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu, teoretický fyzik a vědec |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Göttingenu (1908–1914) Humboldtova univerzita (1914–1919) Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (1919–1921) Univerzita v Göttingenu (1921–1933) Edinburská univerzita (1936–1952) |
| Ocenění | společník Edinburské královské společnosti (1937) společník Královské společnosti (1939) Makdougall Brisbane Prize (1942) medaile Maxe Plancka (1948) Hughesova medaile (1950) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | judaismus luteránství |
| Choť | Hedwig Born |
| Děti | Gustav Victor Rudolf Born Irene Helen Käthe Born[1] |
| Rodiče | Gustav Born a Margarethe 'Gretchen' Kauffmann[1] |
| Příbuzní | Olivia Newtonová-Johnová (vnučka) Max Born (vnuk) |
| Funkce | profesor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu. Spolu s Waltherem Bothem získal v roce 1954 Nobelovu cenu za fyziku za zásadní výzkum v kvantové mechanice, zejména za statistickou interpretaci vlnové funkce.[2]
Život
Narodil se asimilované židovské rodině.[3] Jeho otec byl profesorem anatomie a embryologie. Zpočátku Maxe zajímaly více humanitní obory, později ho zaujala astronomie.[4] Vystudoval fyziku a matematiku na Vratislavské univerzitě, studoval také v Heidelbergu (1902) a Curychu (1903). Nejvíce ho ovlivnily přednášky Davida Hilberta, Hermanna Minkowského, Felixe Kleina a Karla Schwarzschilda. Doktorát získal roku 1907, jeho dizertaci vedl Felix Klein. Po službě v armádě a krátkém zastavení v Cambridge v laboratoři Josepha Johna Thomsona působil na univerzitě v Göttingenu jako asistent Hermanna Minkowského, poté na univerzitě v Berlíně jako asistent Maxe Plancka, roku 1919 se stal profesorem na univerzitě ve Frankfurtu a v roce 1921 profesorem teoretické fyziky v Göttingenu, kde se právě tvořilo intelektuální epicentrum "kvantové revoluce" - Born zde potkal řadu dalších významných vědců, ať současných nebo budoucích (Enrico Fermi, Paul Dirac, Robert Oppenheimer, Edward Teller, Wolfgang Pauli, Werner Heisenberg, Georg Gamow aj.) S řadou z nich později spolupracoval a publikoval - nebyl samotářským typem vědce, rád tvořil v týmu, což tehdy ještě nebylo zcela samozřejmé. Zpočátku se Born zabýval zejména Einsteinovou teorií relativity, avšak kolem roku 1925 ho Heisenberg "přetáhl" na stranu kvantové teorie.
V roce 1933, po uchopení moci nacisty, odešel z Německa nejprve do Itálie a posléze do Anglie. Stal se zde vedoucím katedry teoretické fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1936 zastával stejný post na univerzitě v Edinburgu. Roku 1939 se stal členem Královské společnosti. Ve stejném roce získal britské občanství.
Za války se odmítl zapojit do vývoje atomové bomby, vždy kritizoval zneužívání vědy pro vojenské účely.
V roce 1950 získal Hughesovu medaili, roku 1954 Nobelovu cenu.
Po odchodu do důchodu, v roce 1953, se vrátil do Německa. Žil v Bad Pyrmontu. V Německu i zemřel.[5]
Jeho vnučkou je britská herečka a zpěvačka Olivia Newton-John, známá hlavně z filmového muzikálu Pomáda.[6]
Dílo
Položil základy kvantové mechaniky, přičemž zdůraznil její pravděpodobnostní charakter, tedy nutnost uchopit kvantové jevy statisticky. Roku 1926 objasnil rozptyl částic alfa. Spolu s Norbertem Wienerem zavedl do kvantové mechaniky operátory fyzikálních veličin. S Robertem Oppenheimerem formuloval teorii dvouatomových molekul. S Maxem von Lauem a Theodorem von Kármánem formuloval teorii vibrací a tepelných kmitů krystalové mřížky. Našel také způsob vyčíslení deformací elektronového obalu atomu.
Citát
Je autorem výroku: „Lidé, kteří tvrdí, že studiem věd se člověk stane ateistou, musí být dost hloupí.“[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Max Born - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Max Born | German physicist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-10]. (anglicky)
- ↑ BUREŠ, Jiří. Max Born | životopis. www.converter.cz [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Max Born | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Olivia Newton-John: Prožila roky utrpení kvůli zradě milovaného muže!. Šíp. 2018-05-26. Dostupné online [cit. 2018-06-10].
Literatura
- SODOMKA, Lubomír; SODOMKOVÁ, Magdalena. Nobelovy ceny za fyziku. Praha: SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Born na Wikimedia Commons 
Osoba Max Born ve Wikicitátech
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975
- Židovští fyzici
- Němečtí fyzici
- Němečtí matematici
- Židovští matematici
- Matematici 20. století
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Němečtí nositelé Nobelovy ceny
- Členové Královské společnosti
- Držitelé Medaile Maxe Plancka
- Židovští vědci
- Němečtí Židé
- Němečtí křesťané
- Osobnosti Slezska
- Narození 11. prosince
- Narození 1882
- Narození ve Vratislavi
- Úmrtí 5. ledna
- Úmrtí 1970
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Úmrtí v Göttingenu