Ludvík VI. Francouzský
| Ludvík VI. | |
|---|---|
| francouzský král | |
 Korunovace Ludvíka VI. | |
| Korunovace | 2. srpna 1108, Remeš |
| Narození | 1. prosince 1081 Paříž |
| Úmrtí | 1. srpna 1137 |
| Pohřben | Bazilika Saint-Denis |
| Potomci | Filip Francouzský Ludvík VII. Francouzský Jindřich Francouzský Hugo Robert I. z Dreux Konstancie Francouzská Petr I. z Courtenay Filip |
| Dynastie | Kapetovci |
| Otec | Filip I. Francouzský |
| Matka | Berta Holandská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík VI. Francouzský řečený Tlustý (francouzsky Louis VI le Gros, 1. prosince 1081, Paříž – 1. srpna 1137) byl francouzský král z dynastie Kapetovců, syn krále Filipa I. a jeho první manželky Berty Holandské. Během své vlády upevnil královskou autoritu, mnoho času trávil v sedle na vojenských taženích[1] a stal se fundátorem mnoha klášterů.[2]
Život
V deseti letech Ludvík VI. přišel o matku, kterou otec po osmnácti letech manželství zapudil a znovu se oženil s Bertradou z Montfortu. Ludvíka, nejstaršího syna ze svazku s Bertou, stanovil svým dědicem. Údajně krásná Bertrada porodila králi další syny, snažila se intrikovat proti následníkovi a dokonce jej chtěla nechat otrávit.[3]
| „ | Zatímco syn činil každým dnem pokroky, ztrácel Filip, jeho otec síly… | “ |
| — Suger[4] | ||
Král Filip zemřel v červenci 1108 a Ludvíkova korunovace proběhla 8. srpna v Orléansu. Dlouhá léta se Ludvík snažil vyjít s ovdovělou Bertradou a ještě v letech 1109–1113 a 1116–1120 válčit se sousedním králem Anglie Jindřichem I. Roku 1124 své schopnosti prokázal i odražením útoku císaře Jindřicha V.
V roce 1127 zasáhl Ludvík ve Flandrech, kde byl během mše svaté v kostele Saint-Donatien v Bruggách zavražděn flanderský hrabě a Ludvíkův přítel Karel Dobrý. Po vraždě hraběte se Flandry nacházely ve stavu úplného chaosu a Ludvíkovi se zde podařilo alespoň na krátkou dobu prosadit svou autoritu. Protože Karel nezanechal žádného nástupce, objevilo se hned několik uchazečů o nástupnictví. Díky Ludvíkovi a jeho vojsku se stal hrabětem Vilém Clito, pravnuk flanderského hraběte Balduina V. Společně s Vilémem Clitem se Ludvíkovi podařilo porazit ostatní uchazeče o hrabství, a také chytit a nechat popravit vrahy Karla Dobrého. Úspěch netrval dlouho, nespokojení občané reptali proti novému hraběti, přesvědčeni, že francouzský král nemá právo se vměšovat do volby flanderského hraběte.[5] Mezi obyvatelstvem (včetně nejvýznamnějších měst) rostla podpora Dětřicha Alsaského, kterého Bruggy v březnu 1128 uznaly hrabětem[6] a spor o titul vygradoval na bitevním poli. Po smrti Viléma Clita v bitvě u Alostu Ludvík akceptoval jako flanderského hraběte Dětřicha Alsaského a přijal od něj lenní hold.[7]
Ke konci života Ludvík trpěl výraznou tloušťkou, bez pomoci se nebyl schopen dostat na koňský hřbet a často jej trápily zažívací potíže.[8] Zemřel v létě 1137 na dysenterii, krátce poté, co domluvil svému synovi sňatek s akvitánskou dědičkou.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 119. Dále jen Francouzští králové.
- ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 257. (polsky)
- ↑ Francouzští králové, str. 125
- ↑ Francouzští králové, str. 119
- ↑ Francouzští králové, str. 129
- ↑ CAENEGEM, R. C. van. Law and Power in Twelfth-Century Flanders. In: BISSON, Thomas N. Cultures of power: lordship, status, and process in twelfth-century Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1995. ISBN 0-8122-1555-9. S. 151. (anglicky)
- ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 161
- ↑ Francouzští králové, str. 131
Literatura
- DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)
- DUNBABIN, Jean. France in the making 843-1180. 2. vyd. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2000. 450 s. ISBN 0-19-820846-4. (anglicky)
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
- HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík VI. Francouzský na Wikimedia Commons - (německy) genealogie-mittelalter.de
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
