Kostel svatého Václava (Březno)
| Kostel svatého Václava v Březně | |
|---|---|
_-_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_se_sochou_sv._Flori%C3%A1na_a_kostelem_sv._V%C3%A1clava_(cropped).jpg) Kostel sv. Václava v Březně u Mladé Boleslavi | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Březno |
| Souřadnice | 50°24′24,02″ s. š., 15°0′22,39″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Březno u Mladé Boleslavi |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | farnost Březno u Mladé Boleslavi |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1718 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Náměstí 2 Březno |
| Kód památky | 22140/2-1512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Březně je barokní sakrální stavbou stojící při zámku a vystupující do návsi.[1] Byl postaven v roce 1718 hrabětem Adamem Maxmiliánem z Bubna a Litic. V období komunistické totality byl kostel téměř třicet let uzavřen. Po roce 2000 začaly probíhat intenzivní stavební práce, aby mohl být znovuzprovozněn.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní, obdélný. Má západní předsíň a obdélný, polygonálně zakončený presbytář. Po bocích kostela jsou sakristie a oratoř. Průčelí a boční fasáda jsou nad okny zdobeny osmi sochami a bustami světců (v průčelí) a evangelistů na boční fasádě.[1] Jsou datovány přibližně do roku 1760 a pocházejí z kosmonosské sochařské hutě M. Jelínka.[2] Uvnitř má kostel valenou klenbu s lunetami na nástěnné pilastry.
Zařízení kostela pochází částečně z období výstavby kostela a částečně z období kolem roku 1740. Většinou se jedná o práci pocházející z Jelínkova ateliéru. Hlavní oltář je původní, rámový. Má rozvilinový nástavec s obrazem Zavraždění sv. Václava, nesený anděly. Pochází z období kolem roku 1720. Na triumfálním oblouku nad kredenčním oltáříkem je sousoší Kalvárie od J. a M. Jelínků, od kterých pochází zřejmě i sochařská výzdoba kazatelny, zpovědnic i křtitelnice. Vše z období kolem roku 1740. Dva boční oltáře jsou protějškové. Jeden z bočních oltářů je zasvěcen sv. Antonínovi a druhý Svaté rodině. Mají nástavce s anděly. Křížová cesta z roku 1820 je dílem A. Košateckého. Obraz Piety v pojetí benátského iluzionimu pochází ze 2. poloviny 18. století. Umělecky kvalitní socha sv. Jana Nepomuckého bývá připisována sochaři J. Jelínkovi. Náhrobník Heřmana Št. z Bubna pochází z roku 1631.[1]
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 650 000 Kč.[4]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 800 | 500 | 420 | 630 | 420 | 400 | 480 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Březno /Mladá Boleslav/, s. 139.
- ↑ a b Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 49.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-02]. Identifikátor záznamu 133073 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
