Bubnové z Litic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bubnové z Litic
Buben z Litic.jpg
Erb Bubnů z Litic
Země České království
Mateřská dynastie Bubnové
Tituly Hrabata
Zakladatel [[]]
Rok založení 14. století
Větve rodu Varlichové z Bubna

Bubnové z Litic (z Bubna a z Litic) jsou starý český šlechtický rod ze 14. století pocházejícím ze západních Čech. Původně používali přídomek „z Bubna“. Byl to nejprve vladycký rod, později rod hraběcí, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Buben, jehož zříceniny dodnes stojí na skalnatém ostrohu u obce Plešnice asi 4 km západně od Města Touškova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stejného jména užívali i Varlichové (též Varlejchové) z Bubna, kteří měli v erbu zlatý buben v modrém poli, kdežto Bubnové z Litic užívali v jedné polovině ve zlatém poli podlouhlý buben a v druhé – modré polovině pak zlatou lví hlavu posazenou na zlaté korunce.

Novější název rodu – přesněji jedné větve Bubnů - „z Litic“ se vztahuje k hradu Litice 8 km západně od Žamberka, který koupil roku 1562 příslušník tohoto rodu, Mikuláš z Bubna, vlastnící tou dobou nedaleké panství Přestavlky s tvrzí. A protože k litickému panství připojil ještě druhou polovinu městečka Žamberk s několika přilehlými vesnicemi, vzniklo již poměrně rozsáhlé dominium, které si zvolil za hlavní sídlo a začal používat přídomek „z Litic“.

Stavovské povstání poznamenalo i tento rod, neboť Jan st. Varlich z Bubna přišel o část svých majetků. Také další člen rodu – generál stavovského vojska – Jan ml. z Bubna musel uprchnout s králem Fridrichem, jelikož mu doma hrozila kromě ztráty majetku i ztráta života. Synové Mikuláše Vratislava z Bubna zachovali věrnost Habsburkům a tudíž byli roku 1629 povýšeni do panského stavu. V roce 1644 pak pro sebe obdrželi bratři Jindřich Jan a Kunata Jaroslav dědičný hraběcí titul. V tomto období se definitivně oddělují Varlichové z Bubna od větve Bubnů z Litic.

Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Hrabě Ferdinand Antonín (1768-1825) se proslavil jako vynikající stratég, diplomat a válečník v napoleonských službách na bojištích celé Evropy. Převážně v bitvě u Slavkova, u Aspern nebo Wagramu i jinde. Jako zvláštní posel byl dokonce vyslán se speciálním poselstvím přímo k Napoleonovi. Později se stal generálním guvernérem Nizzy, Piemontu a Savojska. Ještě v roce 1818 sloužil jako vrchní velitel v Lombardii. Zemřel roku 1825 v Miláně.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb Bubnů z Litic

Erb Bubnů až do 16. století měnil svoji podobu. Erbovní znamení se podobalo zpočátku kouli později zase duté nádobě. Varlichové z Bubna měli od 16. století buben kotlového tvaru. Tentýž buben zdobený pštrosími péry sloužil i jako klenot. Když byli Bubnové roku 1629 povýšeni do panského stavu, byl upraven i erb, a to tak, že štít byl rozpolcen a do pravé zlaté půle byl kosmo umístěn červený úzký buben, do levé modré zlatá lví hlava vyrůstající ze zlaté korunky. Vedle klenotu rovněž s červeným bubnem a třemi pštrosími péry byl i druhý klenot – lví hlava. Zajímavostí však je, že tesaný znak v Žamberku je osazen pouze jediným pérem. Po povýšení do hraběcího stavu roku 1644 nebyl znak již měněn.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Lva v erbu Bubnů má údajně na svědomí Heřman, který se proslavil svými skutky ve válkách s Turky. Z cest si domů přivezl lva na jehož kůži údajně odpočíval. Podle historických kritik vypráví básník z počátku 19. století Karel Simeon Macháček v romantické básni, jak v kostele v Horním Jelení prý odpočívá hrdina Heřman, tak i jeho ochočený lev. Lev však byl na erbu již dávno před Heřmanem.

Další z členů rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Heřman Varlich z Bubna (1442) - manželka: Anna Jestřibská z Rýzmburka
  • Mikuláš Varlich z Bubna (zmínka 1532-1551), v držení Horní Libchavy , manželka Eliška z Baště
  • Jindřich z Bubna (zmínka 1558 - †1596) v držení Březno, Přestavlky, 1. manželka Johanka z Krajku(1568), 2. manželka Salomena z Ústí
  • Albrecht z Bubna (zmínka 1588-1616), v držení H. Libchavy, manželka Salomena z Chodče
  • Mikuláš Vratislav (1602- †1617), v držení Březno a Skašov, manželka Barbora z Budova (1607- †1620)
  • František Adam Vratislav (*1644- †1711), v držení Litice – 1. manželka Anna Marie hraběnka z Lamboy, 2. manželka Angelika z Věžník
  • Antonín Vít (*1717- †1787), v držení Litice, 1. manželka Anna Karolína z Kolovrat, 2. manželka Terezie Kordula ze Sloupna
  • Ferdinand Josef (*1794 - †1861) v držení Žamberk, Litice – manželka Amalie Kreimel
  • Adam Bubna z Litic a Eleonora Dujková, rozená Bubna-Litic, děti Mikuláše z Bubna, které v 90. letech 20. století v restituci dostaly část někdejšího majetku rodu (k jeho správě založili společnosti Bubna spol s r. o. a Bubna - Litic s.r.o., ty v současně době stoprocentně vlastní Adam Bubna-Litic).

Sídla a panství[editovat | editovat zdroj]

Eleonora Dujková (* 1929), hraběnka z rodu Bubnů z Litic, majitelka zámku Doudleby nad Orlicí

Bubnové kromě Litic, které vlastnili až do r. 1809, měli v držení ještě zámek v Žamberku a polovinu města Žamberka , Doudleby, Březno, Jelení, Blato, Horní Libchavy, Dolní Libchavy, Přestavlky, ad.

Na Moravě pak žila další větev rodu, která se tam objevila v 19. století. Členové rodu žijí v Čechách dodnes.

Příbuzenské svazky[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenskými svazky byli Bubnové spojeni se Žampachy z Potštejna, Talacky z Ještětic, Valdštejny, Kolovraty, pány z Rýzmburka, Budovci z Budova, Kapouny ze Svojkova, ad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Bubnové z Litic family ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Genealogie Waldburg-Zeil

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Albert E., Chotovský K., Paměti Žamberské, Vídeň 1889
  • Bačkovský R., Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská v Č. a na M., Pha 1948
  • Čurda F., Litice, Pardubice , 1966
  • Halada J., Česká a moravská šlechta, Avic, Pha 1959
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bruntálští z Vrbna, s. 26-27.  
  • Koďousek V., Monografie Doudleb I-III, Pha 1874-1877
  • Mašek P. , Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999
  • Mašek P. , Modrá krev, MF 2003
  • Pechová O., Litice, Státní hrad a památka v okolí, Pha 1959
  • Sedláček A., Českomoravská heraldika, Agro 1997
  • Šimák J.V., Historický vývoj Čech severovýchodních, Náchod 1933
  • Vacina L. , Hrady a zámky Východočeského kraje, HK 1963

Související články[editovat | editovat zdroj]