Kostel svatého Jakuba apoštola (Cítoliby)
| Kostel svatého Jakuba apoštola v Cítolibech | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba apoštola v Cítolibech | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Cítoliby |
| Souřadnice | 50°19′51,38″ s. š., 13°48′49,6″ v. d. |
  Kostel sv. Jakuba apoštola v Cítolibech | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Cítoliby |
| Status | farní kostel |
| Užívání | příležitostné |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1713-1715 (1718-1719) |
| Další informace | |
| Ulice | Tyršovo náměstí v Cítolibech |
| Kód památky | 42559/5-1085 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba apoštola v Cítolibech nazývaný též kostel sv. Jakuba Většího[1] je barokní sakrální stavbou tvořící dominantu obce, se nachází v areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Kostel stojí v jihovýchodním koutě Tyršova náměstí a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Původně gotická svatyně ze 14. století[1] (v roce 1383 uváděna jako farní kostel[3]) byla v roce 1713-1715[3] (1718-1719)[1] barokně přestavěna. Jeho architekt je neznámý. Hlavní oltář má sochařskou výzdobu od Matyáše Bernarda Brauna z let 1718-1719, interiér zdobí i obrazy od Václava Vavřince Reinera.[1] Opraven byl v roce 1959[3] a znovu v 90. letech 20. století. V roce 2009 byly restaurovány barokní věžní hodiny.
Architektura
Exteriér
Jedná se o orientovanou, obdélnou, barokní stavbu s polokruhvě zakončeným presbytářem se sakristií po severní straně a čtyřbokou prostorou po jižní straně. V západním průčelí se nalézá věž.
Boční fasády jsou s pilastry a segmentově zakončenými pravoúhlými okny. Se stejnými okny a lizénovými rámci je i závěr kostela. Boční fasády přecházejí konvex-konkávně v boční části hlavního průčelí. V západním průčelí, které je členěno pilastry a vyvrcholeno štítem s křídlatými zdmi a věží, je střední rizalit s obdélným portálem a polokruhově ukončeným oknem se znakem Schützů v kartuši.[3]
Interiér
Presbytář s pilastry je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a pásem. V závěru má v klenbě tři kápě s pásy. Po jižní straně se nachází čtyřboká prostora s plochým stropem, která je otevřená v celé šíři obloukem do pesbytáře. Na severní straně presbytáře je obdélný portál do sakristie. Triumfální oblouk je segmentový. Loď má valenou klenbu s lunetami a pásy sbíhajícími se na dvojice pilastrů. Kruchta spočívá na dvou pilířích a třech polokruhových obloucích. Je podklenutá hladkou křížovou klenbou a pásy. Západní část kruchty je oddělena dvěma pilíři a třemi oblouky jako v přízemí a zaklenuta hladkými křížovými klenbami. Východní část kruchty je balkónovitě vysunutá a má dřevěné zábradlí.[3]
Zařízení
Hlavní oltář,[3] který je se sochařskou výzdobou od M.B. Brauna z let 1718-1719,[1] má na tabernáklu krucifix a anděly. Na závěrové straně presbytáře je zavěšen obraz Kázání sv. Jakuba od V.V. Reinera z roku 1718. Tento obraz byl restaurován v roce 1890 Václavem Sochorem. Na pilířových podstavcích při oltáři se nacházejí čtyři sochy andělů světlonošů od M.B. Brauna. V kostele se nacházejí čtyři malé obrazy s výjevy ze života Kristova v rokokových rámech. Dva protějškové barokní oltáře pocházejí z let 1718-1719 a je na nich sochařská výzdoba od M.B. Brauna, rokokové skříňky a obrazy od V.V. Reinera z období kolem roku 1733. Jeden protějškový oltář má obraz sv. Barbory, sochy andělů a Boha Otce v nástavci, druhý protějškový oltář je vybaven obrazem sv. Jana Nepomuckého a sochami sv. Ludmily a sv. Václava, a archanděla Michaela v nástavci. Další dva protějškové oltáře jsou rokokové s barokními obrazy Ecce Homo a sv. Jeronýma, soškami Panny Marie a sv. Anny, s klasicistními sochami andělů a další sochařskou výzdobou. Barokní kazatelna je se sochou Boha Otce a hlavičkami andílků. Lavice pocházejí z počátku 18. století a jsou opatřeny znakem Schützů. Dvě barokní zpovědnice pocházejí z 1. poloviny 18. století jsou opatřeny sochami sv. Maří Magdalény a Marnotratného syna. Čtyři oválné obrazy evangelistů jsou z 1. poloviny 18. století. Obraz Svaté rodiny je rokokový, obraz Nejsvětější Trojice je z 18. století. Přípravný oltářík má rokokový nástavec. Barokní pískovcová křtitelnice s cínovým víkem je datována do roku 1668. V kostele je náhrobník Polyxeny Schützové z roku 1685 a Zuzany Schützové z roku 1698.
Původní varhany byly rokokové z roku 1754.[3] Současné kostelní varhany postavil v roce 1901 pražský závod Rejna a Černý.[4] Ty nahradily barokní koncertní nástroj, na který hráli mj. členové rodiny Kopřivů a který byl v období socialismu zničen na Novém Hradě.
Okolí kostela
Na hřbitovní zdi před kostelem[3] jsou další barokní sochy z dílny Braunovy.[1] Jedná se o barokní sochy Chrona a Víry z let 1718-1719. Další dvě sochy, které bývaly před kostelem, byly odvezeny v roce 1895 do Neuwaldeggu. Ze čtyř soch, které bývaly na průčelí se tři zřítily a čtvrtou s vyžádal malíř V. Sochor.[3] Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1725 na náměstí[1] je dílenskou prací braunovskou. Jedná se o tříhranný obelisk se sochami Nejsvětější Trojice; na pilířích zábradlí jsou sochy andílků a vázy.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 32.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-30]. Identifikátor záznamu 154750 : Kostel sv. Jakuba Většího, Cítoliby. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i j POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Cítoliby /Louny/, s. 165-166.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, Ústí nad Labem 2003, s. 40-43, ISBN 80-86067-77-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba apoštola v Cítolibech na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v sv. Jakuba apoštola, Cítoliby (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Jakuba Většího, Cítoliby na webu Hrady.cz
