Kostel svatého Kryštofa (Kryštofovo Údolí)
| Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí | |
|---|---|
 Církevní areál kostela sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Liberec |
| Obec | Kryštofovo Údolí |
| Souřadnice | 50°46′22,07″ s. š., 14°56′1,09″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | Kryštofovo Údolí |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Svatý Kryštof |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | rané baroko |
| Výstavba | 1683–1686 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | sever |
| Další informace | |
| Kód památky | 36695/5-4355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí je římskokatolický farní kostel[1] postavený jako roubená stavba v raně barokním slohu v letech 1683-1686. Společně s přilehlou farou a márničkou tvoří uzavřený celek uprostřed církevního areálu v prostředí starého hřbitova. Je citlivě zasazen do krajiny na východní straně stráni nad nedalekým centrem obce Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji.[2] Kostel od doby svého vzniku neprodělal větší architektonické úpravy a zůstal zachovaný tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Od roku 1966 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Roubený raně barokní kostel v horské údolní vesnici pochází z let 1683-1686,[4] kdy nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Roubenou stavbu vystavěl Michl Schnöbel[2] (Schnoebel). Ta byla upravována v letech 1760–1761[4] a roku 1781 doplněn o zděnou sakristii na jih od presbytáře (stavitel J. J. Kunze). Od roku 1893 kryje vnějšek stěn břidlicový obklad, v 90. letech 20. století byl celý areál opraven.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o stavbu orientovanou od jihu k severu. Kostel je obdélný s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií.[2]
Vnitřek je s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou.[4] Je bohatě malovaný rokokovou ornamentikou. Na poprsni kruchty je 17 obdélných malovaných výjevů z Nového zákona a dvě signované krajinomalby od J. J. Schölera (J. J. Schoellera) z Liberce z roku 1760. V presbytáři jsou zbytky původních ornamentálních raně barokních maleb.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení je rokové z doby úpravy kostela. Hlavní oltář je sloupový, portálový s vysokým nástavcem a novou plastickou skupinou. V kostele jsou dva boční oltáře. Levý je zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům. Má bohatou zlacenou rokokovou ornamentiku a dobře řezané sochy sv. Apolény a sv. Heleny z roku 1776. Obraz Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1774 od J. J. Hinkenickela z Jablonného v Podještědí. Pravý oltář sv. Josefa je původní z konce 17. století. Je sloupový se dvěma obrazy. Raně barokní křtitelnice je kamenná. V presbytáři jsou lavice s malovanými rokokovými čely. V kostele jsou tři umělecky kvalitní sochy: sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána a průměrnější sochy sv. Prokopa a sv. Jakuba na poprsnici kruchty. V presbytáři je socha Panny Marie Pomocné. Jedná se o lidovou práci na malovaném pozadí, s anděly držícími plášť. V sakristii je iluzívní malba na rokokové kredenci, která je vestavěná do zdi. Nacházejí se zde tabulové lidové obrázky sv. Starosty a sv. Vendelína z 18. století.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Pozdně barokní fara[4] (čp. 24) byla dokončena roku 1768.
Zvonice[editovat | editovat zdroj]
Stranou kostela stojí dřevěná zvonice,[4] která byla postavena při barokních úpravách areálu kostela v roce 1754. Stavba zřejmě souvisela s chystaným zřízením farnosti. V 90. letech 20. století důkladně opravena.
Vzhledem k umístění areálu v příkrém svahu má zvonice poměrně vysokou zděnou podezdívku z lomového kamene. Dřevěná hranolová část je dvoupatrová, obedněná,[2] s vyznačenými římsami. Ve druhém patře je otevřena okny s kruhovým horním zakončením (na sever a jih po dvou, na západ a východ po jednom). Střecha je mansardová, zvoncového tvaru, krytá břidlicí. Zvonice stojí v jihozápadním rohu hřbitova.
Márnice[editovat | editovat zdroj]
Před zvonicí se nachází raně barokní, čtvercová, ploše krytá márnice. Je v ní sloupový, portálový oltáří ze 2. čtvrtiny 17. století, který je však rozebrán. Na stěnách márnice je osm pohřebních rokokový štítů, které jsou vykrajované na dřevě. Jsou na nich mravoličné výjevy a nápisy z období kolem roku 1760.[2]
Drobné kaple[editovat | editovat zdroj]
U domu čp. 67 se nachází zděná kaple Panny Marie Pomocné. Na západním konci osady je kaple sv. Kryštofa, která není vysoké umělecké hodnoty. Při silnici do Liberce u domu čp. 33 stojí kaple Panny Marie Bolestné. Jedná se o sloupovou, odstupněnou edikulu se segmentovým štítem z roku 1742.[2]
Socha sv. Václava[editovat | editovat zdroj]
Rokoková[2] socha sv. Václava pochází z roku 1763,[4] která stojí pod kostelem má na podstavci reliéfy sv. Ludmily a sv. Václava. Při cestě ke kostelu se nachází železný, empírový kříž. Jedná se o umělecky kvalitní dílo pěkných tvarů stojící na kamenném soklu z roku 1810.[2]
-
Celkový pohled na sochu sv. Václava -
Reliéf na soklu sochy -
Detail reliéfu na soklu sochy -
Detail reliéfu na soklu sochy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 102.
- ↑ a b c d e f g h i j POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kryštofovo Údolí /Liberec/, s. 154–155.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 148567 : Kostel sv. Kryštofa s farou, Kryštofovo Údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 125.
