Komárov (Opava)
| Komárov | |
|---|---|
 Kaple v Dlouhé ulici | |
_CoA.png) _flag.png) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Statutární město | Opava |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko moravské enklávy ve Slezsku |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′52″ s. š., 17°58′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 323 (2021)[1] |
| Rozloha | 7,69 km² |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 747 70 |
| Počet domů | 325 (2011)[2] a 351 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 0 + 1 část k. ú. |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Podvihovská 156/16 747 70 Opava info@komarov.cz |
| Starosta | Ing. Lumír Měch |
| Oficiální web: www | |
  Komárov | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 555355 |
| Kód části obce | 413917 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komárov (něm. Komorau[3], polsky Komarów) je evidenční část statutárního města Opavy, tvořící většinu katastrálního území Komárov u Opavy. Samosprávná městská část Komárov je tvořena celou evidenční části Komárov. Komárov se rozkládá jihovýchodně od centra města Opavy, na pravém břehu řeky Opavy.
Mimo vlastního Komárova je zástavba tvořená ještě Kravařovem, který v minulosti náležel k sousednímu katastrálnímu území Suché Lazce. V současnosti však zástavba Komárova a Kravařova tvoří v podstatě jednotný urbanistický celek. Statisticky se území městské části Komárov člení na základní sídelní jednotky Komárov I, Komárov II, Kravařov, Kylešovická osada, Podhoří.
K 1. lednu 2009 zde[kde?] žilo 1412 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Komárovu pochází z roku 1350.[4] První písemná zmínka o Kravařovu pochází z roku 1575.[4]
Území městské části leží po obou stranách historické hranice vlastního Českého Slezska a Moravských enkláv ve Slezsku.
Do roku 1970 byl Komárov samostatnou obcí, poté byl k 1. únoru 1970[5] přičleněn k Opavě jako její část obce. K témuž dni byl k Opavě připojen i sousední Kravařov, dosud součást Suchých Lazců, a současně vzniklo i samostatné katastrální území Kravařov. K 1. lednu 1980[6] pak Kravařov přišel o status části obce a stal se plnou součástí Komárova.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Středem městské části prochází frekventovaná silnice I/11 spojující Opavu s Ostravou, kolem severního okraje Komárova prochází železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ. Železniční stanice Opava-Komárov byla rekonstruována v rámci elektrizace trati. Do městské části jsou zavedeny mj. čtyři autobusové linky MHD (211, 214, 220 a 223), které provozuje Městský dopravní podnik Opava.
Příměstské linky (257, 258, 263, 264, 270, 920, 910120) provozují Z-Group bus a Transdev Morava.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel sv. Prokopa z počátku 20. století
- Raně barokní kaple z roku 1711 při cestě do Kylešovic
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Virgil Kinzel (1910–1998), broumovský benediktin, 2. broumovský opat v exilu v Rohru
- Václav Rusek (1928–2016), český historik farmacie a vysokoškolský pedagog
- Antonín Satke (1920–2008), český folklorista, etnolog a dialektolog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 822.
- ↑ a b Historický místopis severní Moravy a Slezska. Okres Opava. K.ú. Komárov u Opavy [online]. [cit. 2009-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 2, č. 7/1971, str. 29
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1980, částka 1, č. 3/1980, str. 27
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Komárov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
