Karel Zdeněk Klíma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Zdeněk Klíma
Narození3. října 1883
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1942 (ve věku 58 let)
Koncentrační tábor Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtínásledky mučení
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky, Praha
Občanstvíčeské
Vzděláníčeská technika v Brně
Aktivní roky1901-1941
ZaměstnavateléLidové noviny, Melantrich
Politická stranaČSNS
RodičeKarel Klíma
Marie Klímová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Zdeněk Klíma (3. října 1883[1] Brno23. srpna 1942 Terezín) byl český novinář, šéfredaktor Lidových novin a Českého slova popravený během Heydrichiády.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Karel Zdeněk Klíma se narodil 3. října 1883 v rodině zámečníka Karla Klímy a jeho manželky Marie Klímové, rozené Pézové. Absolvoval brněnské reálné gymnázium a roku 1901 nastoupil na českou techniku v Brně, obor zeměměřičství. Po dvou letech však studia zanechal a začal se věnovat novinářské činnosti. Od roku 1901 spolupracoval s brněnskými Lidovými novinami, v roce 1903 se stal politickým a kulturním redaktorem a o rok později se stal prvním parlamentním zpravodajem LN ve Vídni.[3] V letech 19101911 přispíval do kulturní rubriky Vídeňských listů. Tuto práci musel opustit až s příchodem první světové války, kdy narukoval do armády.[4]

Přesun do Prahy[editovat | editovat zdroj]

Záhy po vzniku Československa se s rodinou přestěhoval do Prahy, kde roku 1920 založil pražskou redakci Lidových novin. Během tohoto období se v okolí lidových novin soustředila řada významných osobností, například bratři Čapkové, Eduard Bass, Karel Poláček nebo František Langer. Klíma měl svůj specifický styl žurnalistiky, při kterém text zkracoval tak, aby z něj „nešlo nic vyškrtnout“. Roku 1921 mu zemřela první žena, o dva roky později se znovu oženil. Pražskou redakci vedl až do roku 1927, kdy byl pověřen řízením hlavní redakce LN v Brně. Tu vedl dva roky, avšak roku 1930 se vrátil do Prahy, aby řídil list České slovo.[5]

Protektorát, zatčení a smrt[editovat | editovat zdroj]

Během rostoucího mezinárodního tlaku na Československo vystupoval v rozhlasu na obranu svobody, mluvil též na pohřbech Jana Herbena, Arne Nováka a Karla Čapka. V roce 1937 se rozvedl a opět, již potřetí, se oženil. Po vzniku druhé republiky přešel znovu do Lidových novin, kde převzal pozici šéfredaktora. Snažil se udržet apolitickou orientaci novin a důraz kladl především na kulturní články. Roku 1941 po nástupu Reinharda Heydricha se funkce šéfredaktora vzdal a stáhl se do ústraní.[6]

V důsledku udání byl 3. srpna 1942 předvolán k výslechu do nechvalně proslulého Petschkova paláce, zatčen a transportován do Terezína. Zde byl, ještě s dalšími třemi vězni, brutálně mučen. Údajně byl nejdříve surově zbit, poté několik dní držen o hladu a nakonec (za neustálého bití) donucen sníst bramborovou kaši s koncentrátem soli, pepře a pálivých paprik. Poté byl nechán řadu hodin bez vody, přičemž mu koncentrát rozežral vnitřnosti. Na následky mučení zemřel 23. srpna 1942.[4] Je pohřben na hřbitově Malvazinky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 17007, sn. 221 [online]. MZA [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. 
  2. Klíma, Karel Zdeněk, 1883-1942 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  3. JEŘÁBEK, Miroslav. Lidové noviny v Brně: Velká tradice i inspirace. KULTURNÍ NOVINY - nezávislé mediální družstvo [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14. 
  4. a b Vnitřnosti mu rozleptal koncentrát soli a pepře. Bývalého šéfredaktora LN Klímu umučili nacisté | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2017-08-23 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  6. Klíma, Karel Zdeněk – Divadelní Encyklopedie. web.archive.org [online]. 2020-08-03 [cit. 2021-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]