Karel XIV.
Karel XIV./Karel III. Jan | |
---|---|
král švédský a norský | |
Karel XIV. Jan na obraze od Françoise Gérarda. | |
Doba vlády | 1818 – 1844 |
Korunovace | 11. květen 1818, Švédsko 7. září 1818, Norsko |
Narození | 26. ledna 1763 Pau, Francie |
Úmrtí | 8. března 1844 (81 let) Stockholm, Švédsko |
Pohřben | Kostel Riddarholmen |
Předchůdce | Karel XIII. |
Nástupce | Oskar I. |
Potomci | Oskar I. |
Rod | Bernadotte |
Otec | Jean Henri Bernadotte |
Matka | Jeanne de St. Vincent |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel XIV. Jan, vlastním jménem Jean-Baptiste Bernadotte (26. ledna 1763 v Pau, Francie – 8. března 1844 ve Stockholmu), byl francouzský ministr války, francouzský maršál, kníže de Pontecorvo a později v roce 1818 se stal králem Švédska a Norska. Panoval až do roku 1844. Je zakladatelem dodnes panující švédské dynastie Bernadotte.
Životopis
Období před Velkou francouzskou revolucí
Jean-Baptiste Bernadotte byl páté dítě Henriho Bernadotta. Jeho otec byl advokátem v Pau a chtěl, aby jím byl i jeho syn Jean-Baptiste. Ten ovšem opustil studia a v 17 letech bez vědomí rodičů odešel k armádě. Sloužil u francouzského Královského námořnictva (Royal-la-Marine). 9 let služby v armádě byl pouze poddůstojníkem.
Období Velké francouzské revoluce
Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se jeho situace změnila a jeho vojenská hodnost se rychle zvyšovala. V roce 1792 získal hodnost plukovníka, 1796 brigádního generála a roku 1794 se stal divizním generálem. Oženil se se švagrovou Josefa Bonaparta (bratra Napoleona Bonaparta) Désirée Clary.
Napoleonská éra
Když Napoleon Bonaparte zřídil císařství, byl Bernadotte jmenován jedním z prvních maršálů Francie a po bitvě u Slavkova (2. prosince 1805) získal roku 1806 titul knížete de Pontecorvo.
Švédský král
Ve Švédsku v té době panoval Gustav IV. Adolf. V zimě na přelomu let 1808-1809 opoziční skupiny začaly vypracovávat plán na svržení Gustava Adolfa a likvidaci absolutistické formy vlády. Spiknutí se účastnili vysocí důstojníci a úředníci.
Král chtěl udržet korunu pro syna, proto se 29. března vzdal trůnu, 10. května však Riksdag vyhlásil, že práva usednout na švédský trůn pozbývá nejen on, ale i všichni jeho potomci. Byl mu ponechán jeho osobní majetek a stanovena doživotní renta. Na trůn nastoupil jeho strýc - bratr jeho otce Karel XIII., místo něhož však fakticky vládl Bernadotte.
Karel XIII. byl bezdětný a předpokládalo se, že brzo zemře. Proto se rozhodlo, že král adoptuje člověka, který se stane zároveň i následníkem trůnu. Padlo několik návrhů, nakonec ovšem díky politické situaci v Evropě a přímluvám císaře Napoleona získal titul korunního prince právě Bernadotte.
Zajímavost
Po nástupu na trůn si okolí krále všímalo, že maršál Bernadotte jako nový král absolutně odmítá jakoukoliv posluhu při koupeli či oblékání. Prostě před nikým se nikdy neobnažil do půli těla, a to ani před osobním lékařem. Důvod se samozřejmě nakonec prozradil. Jean Baptiste Bernadotte, zakladatel švédské královské dynastie Bernadotte, měl od své revoluční a jakobínské minulosti přes prsa vytetovaný nápis: „Smrt tyranům a králům!“ [zdroj?]
Odkazy
Literatura
- BARNETT, Correlli. Bonaparte. Překlad Jan Kozák. Brno: Jota s. r. o., 2005. 422 s. ISBN 80-7217-352-9.
- BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha: Aquarius, 1995. 342 s. ISBN 80-902062-0-4.
- BOUHLER, Filip. Napoleon. Praha: Orbis, 1944. 378 s.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleon Bonaparte. Praha: Melantrich, 1998. 557 s. ISBN 80-7023-265-X.
- JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003. 166 s. ISBN 80-86598-52-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Maršálové Napoleonových orlů. Třebíč: Akcent, 2000. 297 s. ISBN 80-7268-097-8.
- KOVAŘÍK, Jiří. Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby. Třebíč: Akcent, 2006. 580 s. ISBN 80-7268-271-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení I. - Vítězné roky. Třebíč: Akcent, 2003. 485 s. ISBN 80-7268-261-X.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství. Třebíč: Akcent, 2003. 668 s. ISBN 80-7268-271-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení III. – Proti všem. Třebíč: Akcent, 2004. 593 s. ISBN 80-7268-296-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení IV. - Pád orla. Třebíč: Akcent, 2004. 571 s. ISBN 80-7268-307-1.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení V. – Ať žije císař. Třebíč: Akcent, 2005. 584 s. ISBN 80-7268-332-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. 1812 – Napoleonovo ruské tažení. Praha: Hart s. r. o., 2001. 520 s. ISBN 80-86529-20-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. 1809 - Orel proti orlu. Praha: Hart s. r. o., 2001. 466 s. ISBN 80-86529-37-1.
- KOVAŘÍK, Jiří. Dobyvatel Bonaparte. Třebíč: Akcent, 2009. 526 s. ISBN 978-80-7268-571-4.
- KOVAŘÍK, Jiří. Bonaparte v Egyptě. Třebíč: Akcent, 2007. 470 s. ISBN 978-80-7268-466-3.
- LACOUR-GAYET, Georges. Napoleon. Praha: F.Borový, 1931. 851 s.
- LUDWIG, Emil. Napoleon. Překlad Karel Hoch. Praha: Melantrich, 1930. 592 s.
- MANFRED, Albert Z. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. 616 s. ISBN 80-205-0129-0.
- TARLE, Jevgenij. Napoleon. Praha: Naše vojsko, 1950. 450 s.
- WINTR, Stanislav. 26 maršálů Napoleona I.. Cheb: Svět křídel, 2004. 225 s. ISBN 80-86808-14-9.
Externí odkazy
- Galerie Karel XIV. na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XIV. na Wikimedia Commons
- Rodokmen švédské královské rodiny (anglicky)
Předchůdce: Karel II. |
Norský král Karel III. Jan 1818 – 1844 |
Nástupce: Oskar I. |
Předchůdce: Karel XIII. |
Švédský král 1818 – 1844 |
Nástupce: Oskar I. |
- Švédští králové
- Francouzští maršálové
- Norští králové
- Bernadottové
- Členové Královské švédské akademie věd
- Narození 1763
- Úmrtí 1844
- Osobnosti napoleonských válek
- Osobnosti francouzských revolučních válek
- Generalissimové
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Protestantští panovníci
- Pohřbení v kostele Riddarholmen
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Narození 26. ledna
- Úmrtí 8. března
- Narození v Pau
- Úmrtí ve Stockholmu
- Rytíři Řádu černé orlice