Karel Emanuel I. Savojský
| Karel Emanuel I. | ||
|---|---|---|
| vévoda savojský | ||
 |
||
| Karel Emanuel Savojský na rytině od Dominicuse Custose | ||
| Doba vlády | 30. srpen 1580 – 16. červenec 1630 | |
| Narození | 12. leden 1562 | |
| Rivoli, Savojsko | ||
| Úmrtí | 26. červenec 1630 | |
| Savigliano | ||
| Předchůdce | Emanuel Filibert Savojský | |
| Nástupce | Viktor Amadeus I. Savojský | |
| Manželky | Kateřina Michaela Španělská | |
| Rod | Savojští | |
| Otec | Emanuel Filibert Savojský | |
| Matka | Markéta Francouzská | |
Karel Emanuel I. Velký, vévoda savojský, italsky Carlo Emanuele I, (12. ledna 1562 – 26. července 1630) byl vévoda mezi lety 1580–1630. Nejednou se také účastnil bojů, v nichž získal přízvisko Testa d' feu (Ohnivá hlava), nedosáhl velkých úspěchů. Byl také jedním z možných kandidátů na českou korunu, této možnosti se však sám vzdal. Byl vzdělaný a podporoval umění.
Život [editovat]
politice kolísal mezi Francií a Španělskem, zprvu se držel Filipa II., jehož dceru Kateřinu pojal roku 1585 za manželku a téhož roku byl pasován na rytíře Řádu zlatého rouna. Používaje rozervanosti Francie zmocnil se na podzim roku 1588 markrabství Saluzza a v letech následujících obsadil také Provenci a pomýšlel i na to, hlásit se o korunu francouzskou. Když však byl uznán Jindřich IV. králem, donutil Karla k míru, v něm sice Karel podržel Saluzzo, ale ostatní výboje, dokonce i části Savojska, musel postoupit Francii (1601).
Boje, které Karel v této době vedl proti protestantským kantonům švýcarským, hlavně výpravy (roku 1602 a 1609) proti Ženevě, skončily se bez úspěchu. Roku 1610 se Karel spolčil s Francií, ale po smrti Jindřicha IV. klonil se zase hned k Španělsku, hned k Francii. Po smrti císaře Matyáše (1619) se chtěl stát císařem a byl by za tím účelem rád zvolen býval též králem českým, měl také částečně zásluhu o vypravení pomocného sboru Mansfeldova do Čech, ale nebyl zvolen ani ve svaté říši ani v Čechách.
Ve snahách o rozšíření svého panství v Itálii byl rovněž nešťasten. Pokusil se opanovati roku 1613 Montferrat, roku 1623 Veltlin, roku 1627 Janov, ale veskrze bez účinku. Když vymřel knížecí rod mantovský (1627), snažil se Karel s pomocí rakouskou získati z dědictví aspoň Montferrat, ale vojsko francouzské vtrhlo do jeho zemí, opanovalo Pinerolo i Savojsko a ohrožovalo Turín. V té kritické chvíli Karel zemřel raněn mrtvicí.
Byl přítelem věd a umění, jež za své vlády horlivě podporoval, ale jeho četné neprospěšné války velmi škodily blahobytu země.
Potomci [editovat]
- Filip Emanuel (1586 - 1605)
- Viktor Amadeus I. (1587 - 1637), savojský vévoda ~ 1619 Kristýna Francouzská
- Emanuel (1588 - 1624), italský vicekrál
- Markéta (1589 - 1655), provdaná vévodkyně z Mantuy a Montferatu ~ 1608 František IV. Gonzaga
- Isabela (1591 - 1626), provdaná modénská vévodkyně ~ 1626 modénský vévoda Alfons III. d´Este
- Mauricio (1593 - 1657), biskup a kardinál
- Marie (1594 - 1656)
- Františka Kateřina (1595 - 1640)
- Tomáš (1596 - 1656), carignanský kníže ~ 1625 Marie Bourbonská
- Johana (1597 - 1597)
Reference [editovat]
| Předchůdce | Karel Emanuel I. Savojský | Nástupce |
|---|---|---|
| Emanuel Filibert | vévoda savojský 1580–1630 |
Viktor Amadeus I. |
