Josef Holý (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Holý
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1923 – 1925
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
ČSL

Narození9. února 1874
Košík
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. února 1928 (ve věku 53 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Profeseučitel, politik
CommonsJosef Holý (politik)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Holý (9. února 1874 Košík[1]6. února 1928 Brno[2][3][4]) byl český a československý spisovatel a politik, meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu socialistickou (národní socialisté).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Josef Holý v mládí

Narodil se v rodině pololáníka Josefa Holého a Kateřiny Holé-Šimáčkové. Studoval na gymnáziu v Jičíně, kde maturoval roku 1895. Od roku 1900 učil na průmyslové škole v Plzni, pak absolvoval osm semestrů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Působil jako básník a dramatik. Žánrově se zaměřoval na skeptickou intimní lyriku a společensky kritickou tvorbu. V roce 1906 byl přeložen z působiště učitele na dívčím lyceu Vesny v Brně kvůli disciplinárnímu řízení, které proti němu bylo vedeno pro báseň Svatba ze sbírky Adamovské lesy. Přešel na školu ve Velkém Meziříčí, pak opět působil v Brně.

Byl členem Moravského kola spisovatelů, jemuž v letech 19231925 předsedal. Vydal básnické sbírky Památník a Skokády (1897) a Padavky (1897). Bývají srovnávány s Petrem Bezručem, třebaže Holý označil Bezruče za svého epigona. V roce 1905 mu vyšla sbírka milostné poezie Panenčiny knížky, předtím roku 1903 sbírka Satyry a téhož roku i Elegie. V roce 1908 publikoval sbírku sociálních balad Mračna. Zabýval se i divadelními dramatizacemi. Je autorem veršované skladby Vašíček Nejlů, která měla divadelní premiéru v říjnu 1928 v brněnské Redutě. Publikoval povídky, fejetony a kratší studie či polemiky v denním tisku. Nejvýraznější polemiku vyvolal básní Svatba, kterou napadl spisovatelku Růženu Svobodovou.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát nabyl ale až dodatečně roku 1923 jako náhradník poté, co zemřel senátor Alois Konečný.[5] Povoláním byl profesorem a spisovatelem v Brně.[6]

Krátce před parlamentními volbami v roce 1925 opustil národně socialistickou stranu a přešel k Československé straně lidové.[4]

Zemřel v únoru 1928 po delší nemoci.[4] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Padavky: 1894–1897 – Praha: František Šimáček, 1897
  • Památník a Skokády.: Sbírka veršovaných střepů: 1894–1896 – Praha: vlastním nákladem, 1897
  • Vašíček Nejlů: básnický fragment ztraceného člověka – Praha: Grosman a Svoboda, 1899
  • Vašíček Nejlů: básnický fragment ztraceného člověka. Kniha druhá – Praha: Moderní revue, 1901
  • Elegie – Praha: Moderní revue, 1903
  • Satyry – Plzeň: Jan Houser, 1903
  • Adamovské lesy – Brno: Arnošt Píša, 1905
  • Panenčiny knížky – Plzeň: J. Houser, 1905
  • Mračna – Brno: A. Píša,1908
  • Černé moře – upravil Jaroslav Motyčka. Praha: Přemysl Plaček, 1912
  • Skalné pláně – Praha: František Topič, 1919
  • Papírové lodičky – Praha: BB art, 2003 (výbor básní)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Čarovný sen: komedie o 3 jednáních – dle povídky F. M. Dostojevského – Brno: A. Píša, 1909
  • Baja milostná: hra o čtyřech dílech – Břeclav: v. n., 1928

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Josef Holý [online]. mzm.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-24. 
  4. a b c Spisovatel a býv. senátor Josef Holý mrtev. Národní politika. Únor 1928, roč. 46, čís. 38, s. 5. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 
  6. 173. schůze [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]