Jiří Hrzán

Jiří Hrzán
Jiří Hrzán
Narození	30. března 1939 ; Tábor
Úmrtí	24. září 1980 (ve věku 41 let) ; Praha
Místo pohřbení	Nový hřbitov v Táboře
Alma mater	Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1957–1961)
Děti	Barbora Hrzánová a Tereza Hrzánová
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hrzán (30. března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český divadelní a filmový herec, zpěvák a bavič.

Život

Mládí a studia

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.^{[p 1]} Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči.

Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU, ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961.

Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné – v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.

Divadlo a film

Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím. V letech 1962-64 byl v pražském Vojenském uměleckém souboru, s nímž cestoval a hrál po dva roky v různých scénkách. V souboru účinkovali také jeho budoucí kolegové v Činoherním klubu, Jiří Kodet, Petr Skoumal a Jiří Zahajský. Po vojně přešel Hrzán na krátký čas do Ostravy (Divadlo Petra Bezruče 1964–1965)^[1] a když se v letech 1964–1965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán členem souboru (členy již byli mj. Jan Kačer, Jiří Kodet a Petr Čepek). Jeho první velkou rolí v divadle se stal sluha Syr v inscenaci Mandragory (Niccolò Machiavelli) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi (Nikolaj Vasiljevič Gogol) a ve hře Pension pro svobodné pány (Seán O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.

Film

Hrát začal v roce 1967, rolí ve filmu Svatba jako řemen, kdy režisér Jiří Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři, např. ve filmech Pane, vy jste vdova!, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (v něm i zpíval) atd.

Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné, např. ve filmech Nebeští jezdci a Hlídač. Hrál také v televizních seriálech, např. Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III., kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také byla oblíbená jeho role ve filmu Homolka a tobolka s hláškou: „To bude horor!“

Ústup a pád

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Období normalizace se ho týkalo tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě, mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával, co uměl, a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Na samém konci 70. let ztvárnil ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci a Prázdniny pro psa, ale u filmu Buldoci a třešně v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici číslo popisné 2042/7 spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Na následky těžkých zranění zemřel po dvou dnech, 24. září 1980, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ve věku 41 let. Je pochován v rodinné hrobce v Táboře.

V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí jeho dcera – herečka Barbora Hrzánová. Mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice, s hercem Karlem Dobrým má syna Cyrila, který je též hercem.^[2]

Divadelní role

Angažmá 12. července 1965 – 31. července 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)

Albert Camus – Spravedliví / Foka, režie: Jan Kačer / 1965
Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr, režie: Jiří Menzel / 1965
Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná, režie: Ladislav Smoček / 1966
F. M. Dostojevskij – Zločin a trest / Poláček, režie: Evald Schorm / 1966
Alena Vostrá – Na koho to slovo padne / Ofsajd, režie: Jan Kačer / 1966
N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij, režie: Jan Kačer / 1967
Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber, režie: Jaroslav Vostrý / 1967
Edward Bond – Spaseni / Fred, režie: Ladislav Smoček / 1968
Alena Vostrá – Na ostří nože / Pinta, režie: Jaroslav Vostrý / 1969
Voltaire – Candide / Candide, režie: Jaroslav Vostrý / 1971
M. Gorkij – Na dně / Tatar, režie: Jan Kačer / 1971
J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz, režie: Jaroslav Vostrý / 1972
Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař, režie: Ladislav Smoček / 1973
Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar, režie: Milan Calábek / 1974
Jiří Mahen – Chroust Jůzl, režie: Ladislav Smoček / 1974
Seán O'Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut, režie: Jiří Krejčík / 1975
Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki, režie: Vladimír Kavčiak / 1975
Leonid Leonov – Vlk / Mladík, režie: Ladislav Smoček / 1976

Filmografie

Filmy

Lidé jako ty (1960)
Valčík pro milión (1960)
Žalobníci (1960)
Florián (1961)
Reportáž psaná na oprátce (1961)
Život bez kytary (1962)
Bloudění (1966)
Hotel pro cizince (1966)
Pension pro svobodné pány (1967)
Svatba jako řemen (1967)
Nebeští jezdci (1968)
Pražské noci (1968)
Případ pro začínajícího kata (1969)
Hlídač (1970)
Pane, vy jste vdova! (1970)
Velká neznámá (1970)
Slaměný klobouk (1971)
Šance (1971)
Homolka a tobolka (1972)
Tři chlapi na cestách (1973)
Drahé tety a já (1974)
Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974)
Hudba kolonád (1975)
Bouřlivé víno (1976)
Pozor, ide Jozefína... (1976)
Blázni, vodníci a podvodníci (1980)
Prázdniny pro psa (1980) – v několika větách jej nadaboval Vladimír Hrabánek, protože zemřel ještě před dokončením filmu
Buldoci a třešně (1981)
...a zase ta Lucie! (1984) – roli profesora hudby natočil již v roce 1979 před svou smrtí, ve filmu jej dabuje Roman Skamene

Televize

1965 Zločin na poště (TV inscenace povídky) – role: poštovní úředník Filípek
1967 Píseň pro Rudolfa III. (TV seriál 1967–1969)
1971 Klícka (TV film)
1972 Pan Tomšík (TV film) - hlavní role: pan Tomšík
1972 Byli jednou dva písaři (TV seriál)
1973 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: Karlík (12.příběh: Šprýmař)
1973 Sen noci svatojánské (TV adaptace)
1973 Čestné kolo (TV film) - role: mechanik Pavlík
1973 Kukačky (TV film) - role: Pižl
1974 Byl jednou jeden dům (TV seriál)
1976 O Terezce a paní Madam (TV pohádka)
1976 Preclíková válka (TV komedie) - role: strážmistr doktor Peřina
1979 Arabela (TV seriál) – role: televizní asistent František Gros
1980 A máte nás holky v hrsti (TV mikrokomedie) - role: Honza (manžel Evy v podání Dagmar Veškrnové)
1980 Luzie, Schrecken der Straße (TV Kinderserie)

Vzpomínky

K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5. dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů, v kterých hrál, a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! uspořádalo dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer – Pocta Jiřímu Hrzánovi,^[3] jehož výtěžek měl být použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře nad vodní nádrží Jordán.^[4] Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž, ve které se svým návrhem zvítězily akademické sochařky Lenka a Markéta Melkusovy. Socha herce na opěrné zdi u Gymnázia Pierra de Coubertina byla díky veřejné sbírce a podpoře města zhotovena v roce 2019 k hercovým nedožitým 80. narozeninám a byla slavnostně odhalena dne 22. listopadu.^[5]^[6]

Odkazy

Poznámky

↑ V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.

Reference

↑ Český biografický slovník XX. století I, s. 527.
↑ Díky tátovi a jeho jménu to mám jednodušší, tvrdí herec Cyril Dobrý
↑ U S N E S E N Í z 27. schůze Rady města Tábora, konané v kanceláři starosty města, Ing. Jiřího Fišera. - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
↑ Pozvánky na kulturní akce. S. 7. Táborské listy [online]. Město Tábor, 2012-03 [cit. 2022-05-23]. S. 7. Dostupné online.
↑ Socha Jiřího Hrzána slavnostně odhalena - Novinky a akce. www.gymta.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
↑ LUKÁŠ, Marek. Herec Jiří Hrzán má v Táboře sochu. Balancuje na zdi nad Jordánem. iDNES.cz [online]. 2019-11-22 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.

Literatura

Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 127, 128, 385, 433, 531.
FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 453–455.
Jiří Hrzán, táborský rodák… a český herec. Palcát, č. 12 / 25. 3. 2009, s. 5
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 249.
RYCHETNÍKOVÁ, Hana. Komik se smutnýma očima : [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána]. Praha: Formát, 2004 ISBN 80-86718-36-0
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 527–528.
Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka. Palcát č. 13 / 2006, s. 7

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hrzán na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hrzán
Jiří Hrzán v databázi Archivu Národního divadla
Jiří Hrzán v Česko-Slovenské filmové databázi
Jiří Hrzán ve Filmové databázi
Jiří Hrzán na Kinoboxu
Jiří Hrzán v Internet Movie Database (anglicky)
Jiří Hrzán – cyklus České televize Příběhy slavných

[1] V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.

[2] Český biografický slovník XX. století I, s. 527.

[3] Díky tátovi a jeho jménu to mám jednodušší, tvrdí herec Cyril Dobrý

[4] U S N E S E N Í z 27. schůze Rady města Tábora, konané v kanceláři starosty města, Ing. Jiřího Fišera. - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.

[5] Pozvánky na kulturní akce. S. 7. Táborské listy [online]. Město Tábor, 2012-03 [cit. 2022-05-23]. S. 7. Dostupné online.

[6] Socha Jiřího Hrzána slavnostně odhalena - Novinky a akce. www.gymta.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.

[7] LUKÁŠ, Marek. Herec Jiří Hrzán má v Táboře sochu. Balancuje na zdi nad Jordánem. iDNES.cz [online]. 2019-11-22 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]