Jindřich Niederle
Jindřich Niederle (28. října 1840 Stará Paka – 8. září 1875 Nová Paka) byl český profesor klasické filologie, překladatel z řečtiny a básník.
Pocházel z rodiny obchodníka s plátnem. Do školy chodil v Nové Pace a v Jičíně. Roku 1862 ukončil studium filozofie v Praze a v následujícím roce nastoupil jako suplující profesor klasické filologie a těsnopisu na gymnáziu v Hradci Králové. Později se stal řádným profesorem na gymnáziu v Klatovech a od roku 1868 vyučoval v Praze na akademickém gymnáziu staroměstském. V roce 1869 pořádal filologický seminář na univerzitě a doufal, že se mu podaří tam získat místo; místo něj byl ale přijat, pravděpodobně i z politických důvodů, německý profesor Linker.[1] Niederle pak působil mimo jiné i jako zkušební komisař českých kandidátů profesury.[2]
Z jeho literární činnosti mají největší význam překlady řeckých klasiků, zejména Homéra a Sofokla. Překlad Odyssey pochválil Vítězslav Hálek; podle něj Niederle prostým jazykem a stavbou hexametrického verše dokázal hlubokou znalost originálu i češtiny.[1] Ze Sofokla přeložil tragédie Ajant a Elektra a doplnil je předmluvou Úvod všeobecný k tragikům řeckým.[2] V časopisech vyšly jeho články O Homerovi a jeho básních (Osvěta) a O některých epithetech homerských (Listy filologické a paedagogické). Velkého ohlasu dosáhla jeho Mluvnice jazyka řeckého pro gymnasia česká, která byla přeložena i do ruštiny.[1] V Klatovech přispíval básněmi do časopisu Šumavan. Napsal také sbírku básní Kytice a veselohru Věno.[2]
Niederleho nadějné vědecké a literární dílo předčasně ukončila plicní nemoc.[1] V roce 1883 byla na domě v Nové Pace, kde zemřel, odhalena pamětní deska.[3]
[editovat] Rodina
Jeho synem byl archeolog Lubor Niederle, vnukem chirurg Bohuslav Niederle a pravnukem fyzik Jiří Niederle.[4]
[editovat] Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).
- ↑ a b c d Jindřich Nydrle. Světozor, 10 1875, roč. 9, čís. 43, s. 507. Dostupné online.
- ↑ a b c Úmrtí. Světozor, 9 1875, roč. 9, čís. 37, s. 443. Dostupné online.
- ↑ Jindřich Niederle. Humoristické listy, 8 1883, roč. 25, čís. 31, s. 254. Dostupné online.
- ↑ http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/niederlove.html
